Informační servis

Dávkování informací o tom, proč státní zástupci minulý týden zastavili trestní stíhání Andreje Babiše a jeho blízkých, pokračuje. Podle informací z úterního vydání Práva, které cituje z dokumentu žalobce Jaroslava Šarocha, lze považovat za „prokázané“, že Babiš spolu s další obviněnou – exmanažerkou Čapího hnízda Janou Mayerovou – jednali kvůli získání dotace „vědomě účelově“. To ale na žalobu podle Šarocha nestačilo. "Nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost Farma Čapí hnízdo nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace … nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku,“ uvedl Šaroch jako hlavní důvod pro zastavení stíhání.

V dokumentu sice uvádí, že spojení mezi farmou a Agrofertem existovalo, ale nešlo o úplnou závislost. Podle dokumentu koncem loňského roku „došlo ke změnám důkazní situace“ mimo jiné kvůli tomu, jak vypovídali svědci z banky HSBC, která farmě půjčovala peníze. Ze starších dokumentů bylo zjevné, že za úvěr pro farmu se zaručil Agrofert a že banka úvěr pro ztrátovou farmu uvolnila i proto, že Agrofert byl její významný klient, o kterého nechtěla přijít. Podle Šarocha však po svědecké výpovědi bankéřů „byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky“ a tím rozbita hypotéza o tom, že Čapí hnízdo a Agrofert byly vůči sobě v postavení mateřské a dceřiné firmy.

Český rozhlas zveřejnil výsledky velkého průzkumu, ve kterém přední čeští sociologové zkoumali, jak se rozvrstvila česká společnost během uplynulých třiceti let svobody. Průzkum dělí občany do šesti tříd podle majetku a dalších kategorií, jako jsou společenské vazby, důvěra v demokracii nebo preference ohledně televizního vysílání.

Jako vítěz ze svobodných poměrů vychází „zajištěná střední třída“ charakteristická nejlepším materiálním zajištěním a „nastupující kosmopolitní třída“, která sice ještě tolik bohatá není, ale může rychle stoupat díky kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým či digitálním dovednostem. Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti. Polovina populace spadá do tří nižších středních tříd, zbylou šestinu Čechů lze považovat za „strádající“.

Propekingská správkyně Hongkongu Carrie Lam zahájí se svým vládním týmem dialog s obyvateli této bývalé britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod správu Číny. Podle Lam se první setkání místní vlády a obyvatel Hongkongu bude konat příští týden, dialog má být tak otevřený, jak to jen bude možné. Přihlásit se mohou zájemci z řad veřejnosti. Lidé v Hongkongu začali původně protestovat proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování slíbila Lam na počátku měsíce stáhnout. Protesty ale pokračují a jejich účastníci požadují vyšetření údajných násilností ze strany policie při demonstracích, propuštění zadržených a obecnější demokratické reformy, včetně svobodné volby správce města.

„Problém je hlubší než dotyčný zákon,“ řekla Carrie Lam novinářům a zmínila přitom nedostatek bydlení a pozemků v jednom z nejhustěji obydlených měst světa, kde žije 7,4 milionu lidí. Podle některých ale místní vláda přichází se vstřícným gestem pozdě a nabízí příliš málo, napsala agentura Reuters. Navzdory zákazu hromadné demonstrace v centru města vyšly v neděli znovu do ulic Hongkongu desetitisíce lidí. Protest se neobešel bez střetu s policií, která proti demonstrantům nasadila vodní děla a slzný plyn. Manifestující házeli na policisty kameny a zápalné lahve. V americkém Kongresu v úterý promluví prominentní hongkongský aktivista Joshua Wong. Američtí zákonodárci zvažují změny ve výsadních obchodních privilegiích, kterých toto asijské finanční centrum požívá.

Právo bránit se legálně drženou zbraní má zakotvit do ústavního pořádku chystaná senátorská novela. Doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně ústavních činitelů a která reaguje mimo jiné na regulační snahy Evropské unie. Na veřejném slyšení Senátu to uvedli předseda petičního výboru Pavel Černý a předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). Listina by podle návrhu měla být doplněna o „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní za podmínek stanovených zákonem“. Cílem je povýšit na ústavní úroveň právo na obranu života za splnění dosavadních podmínek nutné obrany a krajní nouze, uvedl Antl.

Senátor ODS a bývalý policejní prezident Martin Červíček za předkladatele zdůraznil, že novela se neomezuje na střelné zbraně, jejichž vlastnictví je regulováno, a nepovede k nekontrolovaného ozbrojování. Novelu podle něj podepsalo 35 senátorů a horní komora by ji měla začít projednávat v říjnu. Podpořil ji i Václav Láska (Senátor 21), jenž patřil k odpůrcům původní neúspěšné ústavní novely, která měla zakotvit právo držet zbraň za účelem ochrany a obrany státu. Senát její přijetí před dvěma lety neumožnil. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) naopak uvedl, že nynější změna by byla nesystémová, nepotřebná a potenciálně škodlivá.

Německá energetická společnost E.ON uspěla u Evropské komise se svým návrhem, jaké ústupky učinit v rámci spojení s konkurenční firmou innogy. Hrozba monopolu má být mimo jiné odvrácena tím, že innogy před spojením prodá svoje plynárenské a elektrárenské aktivity v Česku. Česká innogy, donedávna známá pod značkou RWE, je v tuzemsku největším distributorem plynu s 1,6 miliony zákazníky.

Nový investor má být znám v příštím roce. Podle webu euro.cz jsou mezi zájemci ČEZ, holding EPH Daniela Křetínského, skupina KKCG dalšího českého miliardáře Karla Komárka, slovenské plynárny SPP a australská finanční skupina Macquarie, která již drží minoritní podíl v EPH. Podle innogy se pro zákazníky rozhodně nyní nic nemění, změny mohou nastat až s nástupem nového majitele.

Několik předních fotografů se odmítá zúčastnit jubilejního 25. ročníku soutěže Czech Press Photo. Soutěž podle nich ztratila kredit, který si mnoho let budovala. V otevřeném dopise ředitelce soutěže Veronice Souralové to uvedli Michal Čížek, Milan Jaroš, Stanislav Krupař, Tomki Němec, Filip Singer a Jan Šibík, většinou držitelé mnoha cen z této fotožurnalistické soutěže. Úvahy o tom, kam dále soutěž směřovat, gradovaly po několikaletém vedení společnosti novou ředitelkou po loňském ročníku. V něm zvítězil snímek Lukáše Zemana, který podle něj zachycuje samici orangutana s umírajícím potomkem na Borneu, kde tito primáti trpí ustupujícím pralesem.

Snímek vyvolal kritiku předních fotografů včetně několikanásobného člena poroty CPP Andreje Bána, podle nichž není žurnalistickým snímkem a autor mohl jeho význam posunout formulací popisku. Porota v čele s Petrem Joskem za vítězstvím snímku ale stála. S fotografií soutěžil autor, který je volným fotografem. Kritici cesty, kterou se soutěž pod vedením Souralové začala ubírat, po loňském udělení cen vyzvali vedení k proměně soutěže. Chtějí jí vrátit zaměření na žurnalistickou fotografii, porota by se podle nich měla každoročně obměňovat, hlasovat veřejně, uplatňovat požadavky na autentičnost fotografie a omezit manipulaci s obrazem i vyzněním snímku.