Informační servis

Poslanci Dolní komory britského parlamentu ve středu odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro jejich vypsání potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298, 56 zákonodárců bylo proti. Opoziční labouristé instruovali své poslance, aby se hlasování zdrželi.  Johnson večer vyzval k předčasným volbám, které se podle něj měly uskutečnit 15. října. Reagoval tak na předchozí krok poslanců, kteří schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit neřízenému odchodu země z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Johnson prosazuje brexit k 31. říjnu, ať již bez dohody či s ní.

Návrh zákona, který má zabránit Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem, podpořilo v závěrečném čtení 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů. Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s EU, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z Unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Před závěrečným hlasováním ale poslanci ve zmatku schválili pozměňovací návrh, který vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou May. Pokud bude tedy muset premiér požádat o odklad termínu brexitu, bude o něj usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky.

Správkyně Hongkongu Carrie Lam ve středu oznámila stažení návrhu extradičního zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestné činnosti na pevninskou Čínu, a vyvolal tak masové nepokoje. jejich účastníci se obávají, že by narušil právní nezávislost Hongkongu a lidé vydaní na čínské území by mohli čelit politicky motivovaným procesům. Ačkoli je Hongkong pod čínskou správou, byl územím svobod, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné, a mezi kritiky režimu panuje přesvědčení, že nyní dochází k jejich omezování.

Lam sice už v minulosti návrh kvůli protestům pozastavila, aktivisté však požadovali jeho úplné stažení. Není však jasné, zda zastavení návrhu ukončí několikaměsíční masové demonstrace. Protesty se už totiž přeměnily na boj za obecnější požadavky demokratické reformy Hongkongu. Při zatím poslední protestní akci před policejní stanicí ve čtvrti Mong Kok v noci na středu hongkongská policie použila k rozehnání demonstrantů pepřový sprej. Tři muži byli po zákroku hospitalizováni v nemocnici.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman přiznal, že komunikace Městského státního zastupitelství v Praze nebyla šťastná. Podle Zemana není důvod, aby veřejnost byla informována o „mezitimních procesech“ v rámci řízení. Veřejnost by měla být podle něj informována až ve chvíli, kdy rozhodne nadřízený státního zástupce Martin Erazím. Zeman řekl, že chtěl být zdrženlivý, ale rozhodl se vyjádřit, aby některé věci upřesnil. „Nebudu se vyjadřovat k meritu věci kauzy Čapí hnízdo. Nechci, abych zavdal jakoukoliv příčinu k tomu, že by vznikly pochybnosti o mé nezaujatosti do budoucna při případném přezkumu, ke kterému může dojít,“ prohlásil na tiskovém briefingu.

Městské státní zastupitelství v Praze v pondělí uvedlo, že dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch ve věci změnil právní názor a jeho nadřízený nyní zjišťuje, zda je změna zákonná a důvodná. Zeman řekl, že nemá informace o situaci ve spise kauzy Čapí hnízdo, a opět upozornil, že konečné rozhodnutí nepadlo. „Pouze bylo anoncováno, jakým směrem se ubírá uvažování státního zástupce Šarocha. Nemyslím si, že by veřejnost měla být informována o mezitimních postupech státního zastupitelství,“ zhodnotil postup Městského státního zastupitelství. Veřejnost by podle něj měla být informována až v momentě, kdy je podaná obžaloba či zastaveno trestní stíhání. Poté, co předmětné rozhodnutí státní zástupce vypracuje, předkládá ho svému nadřízenému k aprobaci - a k té v kauze Čapí hnízdo nedošlo.

Jeden z nejznámějších českých detektivů Robert Šlachta, nynější šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), odchází do civilu. Informaci uveřejnil server Lidovky.cz. „V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Nesouvisí to ani s financemi, mým zařazením na celní správě ani s kauzami,“ vyjádřil se k odchodu plánovanému k 30. listopadu s tím, že důvody uveřejní až v prosinci. U celní správy působí od roku 2016. Spolu s ním údajně odejde také jeho náměstek Tomáš Sochr. V roce 2013 ÚOOZ vedený Šlachtou zasahoval na úřadu vlády ve věci kauzy bývalého premiéra za ODS Petra Nečase a Jany Nagyové, nyní Nečasové. Ta nechávala sledovat Nečasovu tehdejší manželku, a zneužívala tak svých pravomocí. Zásah vedl k pádu vlády.

Šlachta se také zabýval případem ilegální velkovýrobny lihovin, manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích či podezřelými stavebními zakázkami. Rozruch vzbudily také zásahy ÚOOZ v případech, ve kterých figurovali policisté. Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 po více než čtvrtstoletí služby, na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Reorganizace vyústila v roztržku ve vládní koalici mezi ČSSD a hnutím ANO. Podle závěrů vyšetřovací komise k reorganizaci policejních útvarů z února 2017 se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů či zabránění vyšetřování některých kauz.

Kandidátka za Česko do Evropské komise Věra Jourová od své budoucí šéfky Ursuly von der Leyen dostala nabídku, aby se ujala dohledu nad dodržováním principů demokratického a právního státu. V úterý o tom informoval internetový portál Politico s odvoláním na dva vysoce postavené činitele. Do této náplně spadá i problematika dezinformací a nenávistného projevu. Podle serveru Politico jde o vstřícný krok nové předsedkyně Evropské komise vůči zemím visegrádské čtyřky. Někteří politici z této části Evropy si stěžovali na to, že končící Evropská komise nespravedlivě pranýřovala stav právního státu v tomto regionu.  „Politico přináší asi tak měsíc starou spekulaci. Já takovou informaci nemám. Ale pokud by to byla pravda, tak si myslím, že pro Českou republiku by to bylo veliké vyznamenání,“ komentoval to ve středu český předseda vlády Andrej Babiš. Před týdnem přitom hovořil jako o cíli pro Česko o ekonomickém portfoliu.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček právě ve středu uvedl, že česká vláda dál usiluje o portfolio v oblasti ekonomických politik nebo pro digitální trh, případně místopředsednickou pozici.  Pokud by Jourová nabídku přijala, měla by na starosti dohled nad mechanismem, který by na unijní úrovni posuzoval stav právního státu. Ursula von der Leyen se zároveň podle portálu netají tím, že podporuje návrh spojit vyplácení evropských peněz s dodržováním demokratických principů a vlády zákona. Informace Politica tak podle serveru iDnes.cz vyvolaly u českých politiků rozporuplné reakce včetně podezření, že to je žert či popíchnutí. „Vzhledem k tomu, že Věru Jourovou nominovalo Babišovo ANO, tak šéfka komise osvědčila smysl pro humor. Nebo chtěla popíchnout českého premiéra. Ale buď jak buď, rozhodně to není silnější portfolio, třeba ekonomické, o kterém snila česká vláda,“ uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Mladí lidé upřednostňují více motorky před automobily, poukazují na to počty jejich registrací, o nichž informovala agentura Bloomberg. V první půlce letošního roku si lidé častěji registrovali o 3,1 procent méně aut. Prodej motorek vzrostl o 9,1 procenta. „Mladí lidé nemají takový zájem o vlastnění auta a mnoho z nich si jej také nemůže dovolit,“ vysvětluje zvýšenou poptávku po motocyklech pro Bloomberg Stefan Pierer, výkonný ředitel společnosti KTM Industries. Po generace přitom platilo, že pro adolescenty představovalo auto vytoužený symbol dospělosti a samostatnosti, píše server iHned.cz. Mladí lidé se však čím dál více stěhují do měst, kde je cestování autem často komplikovanou záležitostí, a je tak snazší a levnější využít alternativní způsoby dopravy, jako je MHD, kolo nebo právě motocykl. Velký zájem je zejména o elektrické motorky a skútry, jejichž prodeje vzrostly v první polovině letošního roku o 70 procent.

Vzrůstající zájem o elektrické motocykly přitom ukazuje, že mladí lidé mají specifické preference, co se týče jednostopé dopravy. Přistupují k ní spíše z praktického hlediska, kdy jim jde zejména o pohodlnou a levnou dopravu pro městské dojíždění. Méně často v motorkách nachází koníčka či symbol statusu. Preferují proto zejména skútry a mopedy, zatímco o velké motorky ztrácí zájem. Z těchto důvodů americká televizní stanice CNBC počátkem ledna napsala, že mileniálové „zabíjí“ pravděpodobně nejtradičnější motocyklovou značku ze všech, Harley-Davidson. Legendární motorkářská firma, která se v posledních letech potýká s finančními problémy, tak plánuje v září uvést do prodeje svůj vůbec první elektrický motocykl LiveWire.