Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Prezident jmenuje Zaorálka ministrem v úterý

Prezident Miloš Zeman  • Autor: Pavlíček Luboš
Prezident Miloš Zeman • Autor: Pavlíček Luboš

Prezident Miloš Zeman souhlasil jmenovat Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ministrem kultury. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tak učiní za necelý týden, příští úterý o čtvrt na dvě odpoledne. V pondělí Zeman ještě Zaorálka plánuje přijmout na zámku v Lánech. Výměna ministrů kultury, která započala ohlášením demise ministra Antonína Staňka (ČSSD), se tak po třech měsících a dvanácti dnech uchýlí ke konci. Sám Staněk na Twitteru uvedl, že je s výběrem svého nástupce spokojený, Zaorálkovo jmenování uvítala i ministryně práce Jana Maláčová.

Kritiku naopak Zaorálek sklidil od předsedy ČSSD v Ústeckém kraji Miroslava Andrta, podle kterého budoucí šéf kultury významně otočil. „Ještě před rokem spolu s námi varoval před naší účastí ve vládě pod vedením Andreje Babiše. Nechápu, co se stalo, že po roce to tak razantně změnil,“ uvedl Andrt, který zároveň požaduje odstoupení předsedy své strany Jana Hamáčka pro údajně neúspěšné zapojení ČSSD ve vládě. Podle premiéra Andreje Babiše k hladkému jmenování Zaorálka pomohlo, že „komunikace proběhla tentokrát dobře“.

Johnson se setkal s neoblomným Macronem

Boris Johnson poté, co byl vyhlášen předsedou konzervativců • Autor: REUTERS
Boris Johnson poté, co byl vyhlášen předsedou konzervativců • Autor: REUTERS

Britský premiér Boris Johnson se den po návštěvě Německa přesunul do Paříže a setkal se s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem. Podobně jako při jednání s německou kancléřkou chtěl Johnson dosáhnout odstranění takzvané irské pojistky z brexitové dohody, která má po odchodu Velké Británie z EU zabránit vytvoření pevné hranice mezi Severním Irskem a Irskem. Po úspěšném setkání s Angelou Merkelovou, která naznačila připravenost hledat kompromis, však Johnson u francouzského prezidenta tvrdě narazil, jak poukazuje agentura Bloomberg.

„Brexit bez dohody je v současnosti nejpravděpodobnějším scénářem,“ komentoval francouzský prezident setkání s Johnsonem. Macrona neobměkčil ani premiérův slib, že by v případě vyřazení pojistky nezaváděl na hranici s Irskem kontroly. EU dlouhodobě odmítá na dohodu bez irské pojistky přistoupit, protože na ní bezpodmínečně trvá Irsko, jehož zájmy není Brusel ochotný postoupit přáním vystupující Británie. Britským konzervativcům však pojistka vadí, protože bez hranice mezi Severním Irskem a Irskem zůstane Spojené Království připoutané k mnoha celním předpisům EU i po Brexitu.

Rusko s Čínou chtějí v OSN jednat o hrozbě USA

Ruský raketový systém S-400 na přehlídce v Minsku; ilustrační foto • Autor: REUTERS
Ruský raketový systém S-400 na přehlídce v Minsku; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Rusko společně s Čínskou lidovou republikou dnes předložilo žádost Radě bezpečnosti OSN, aby neprodleně projednala oficiální záměr Spojených států vyvíjet a rozmisťovat rakety středního doletu. Ministerstvo obrany USA v pondělí oznámilo, že otestovalo balistickou střelu s plochou dráhou letu, která je schopná zasáhnout cíl ve vzdálenosti větší než 500 kilometrů. Jde o první test od začátku srpna, kdy Spojené státy odstoupily od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsané mezi USA a Sovětským svazem v roce 1987. Důvodem bylo údajné porušování smlouvy ze strany Ruska.

Moskva a Peking nyní žádají patnáctičlennou radu bezpečnosti, aby situaci projednala jako „hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti“. Čínské ministerstvo zahraničí v úterý Washington obvinilo ze zahájení nových závodů ve zbrojení. Americký ministr obrany Mark Esper v televizi Fox News popsal rozmisťování střel jako vyslání signálu ostatním státům, především pak Číně. „Chceme se ujistit, že máme kapacity odstrašit špatné čínské chování skrze schopnost zasáhnout cíl na středně daleké vzdálenosti,“ uvedl Esper. Zmínil také ruské testování balistických střel na jaderný pohon, které odhalila nedávná exploze u Archangelsku.

Koněvova socha v Dejvicích se zbarvila doruda

Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019; ilustrační foto • Autor: ČTK
Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019; ilustrační foto • Autor: ČTK

I letos někdo polil barvou sochu Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v pražských Dejvicích. Zatímco v minulých letech na „krvavého maršála“ neznámí pachatelé lili růžovou barvu, tentokrát sochu někdo proměnil doruda. Na podstavec sochy pak připsali nápis: „Ne krvavému maršálovi! Nezapomeneme“. Barva se na soše objevila v době, kdy si Česko připomíná 51. výročí invaze vojsk některých zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Incident nyní vyšetřuje policie. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) nicméně pro pachatele vyjádřil pochopení. „To, co se děje jen o pár kilometrů dál, na Hradě, logicky vyvolává i tyto rozporuplné reakce,“ uvedl Kolář. Dodal, že je načase začít „jednat o přesunu sochy Koněva na zahradu ruské ambasády“. Pakliže ruské velvyslanectví sochu převzít odmítne, Praha 6 ji podle Koláře už čistit nebude.

Radnice k soše loni instalovala informační desky ozřejmující různé aspekty Koněvova života. Přestože byl maršál Koněv příslovečným osvoboditelem Prahy ve druhé světové válce, za což si v Dejvicích vysloužil sochu, byl také velitelem vojsk, která v roce 1956 krvavě potlačila povstání v Maďarsku, byl přítomen u výstavby berlínské zdi a v roce 1968 se podílel na přípravě invaze do Československa. „Osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy,“ stojí na desce.

Spor Donalda Trumpa s Dánskem pokračuje

Grónsko • Autor: Universal Images Group via Getty
Grónsko • Autor: Universal Images Group via Getty

Ani poté, co americký prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu do Kodaně, není diplomatická přestřelka kvůli neochotě Dánska prodat Američanům část svého území u konce. Zatímco ve středu Trump označil dánskou premiérku za „protivnou ženu“, protože s ním odmítla debatovat o prodeji Grónska Spojeným státům, ve čtvrtek se na Twitteru opřel do celého Dánského království kvůli tomu, že málo přispívá do rozpočtu NATO. „Aby bylo jasno, Dánsko dává do rozpočtu NATO jen 1,35 procenta svého hrubého domácího produktu. Je to bohatá země, měla by být na dvou (požadovaných) 2 procentech (HDP),“ rozčílil se americký prezident a dodal, že Spojené státy dávají do rozpočtu mnohem víc.

Napjatou situaci se snaží uklidnit americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Podle mluvčí ministerstva telefonicky hovořil se svým dánským protějškem Jeppem Kofodem ohledně odložení cesty Trumpa do Kodaně, ocenil spolupráci Dánska jako spojence USA a také přínos země při řešení globálních bezpečnostních priorit. Státníci probírali rovněž o posílení spolupráce obou zemí, mimo jiné právě v Grónsku.

Manželé Obamovi představili svůj produkční filmový debut

American Factory • Autor: Netflix/AP
American Factory • Autor: Netflix/AP

Bývalý americký prezident Barack Obama a jeho manželka Michelle představili světu dokument ze své vlastní produkce. Jejich hollywoodský debut, který je od středeční noci k vidění na stránkách online poskytovatele filmů Netflix, se odehrává v průmyslové části státu Ohio. Snímek nazvaný Americká továrna sleduje osudy dělníků, které se mění po převzetí opuštěné automobilky General Motors čínskou společností. Jde o první spolupráci mezi Netflixem a produkční společností Higher Ground, kterou prezidentský pár založil teprve minulý rok.

„Dobrý příběh vám dává šanci lépe pochopit život někoho jiného. Může pomoci najít společnou řeč. To je důvod, který nás s Michelle přitáhnul k prvnímu filmu od Higher Grounds,“ komentoval Obama film na Twitteru. První kritiky podle Reuters hovoří pozitivně, dokument je zatím hodnocen jako přesvědčivý a velmi aktuální. Například The Washington Post snímek označil za „skvělý nástroj, kterým Higher Grounds dosáhly svého cíle představit světu příběhy nedostatečně zastoupených skupin společnosti“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].