Informační servis

Současný návrh rozpočtu neodpovídá vládnímu programu a nejsou v něm peníze pro ministerstva sociální demokracie, sdělil předseda ČSSD Jan Hamáček v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Pokud bude schválen v této podobě, ohrozí se podle Hamáčka bezpečnost obyvatel, zavádění digitalizace veřejné správy i boj se suchem. Prostředky údajně chybí i ministerstvům zahraničí – například v oblastech, odkud migrují lidé do Evropy – a vnitra, kde policisté a hasiči pracují se zastaralou technikou. Už minulý týden strana oznámila, že jejich ministerstvům chybí přes 20 miliard korun. ČSSD už v červnu nepodpořila navrhované limity výdajů rozpočtu, hlasování ve vládě se její ministři zdrželi.

Hamáček věří, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dodatečné příjmy státního rozpočtu najde a že je jejich odhad příliš konzervativní: navrhuje zavedení bankovní daně, zrušení daňových výjimek a určení hraniční částky pro odpisy automobilů. Schillerová ale řekla, že prohloubení navrhovaného 40 miliardového schodku na 62 miliard korun je podle ní nepřijatelné.  Mezitím se v pondělí podle informací ČT ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dohodla na rozpočtu s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD). Resort zemědělství dostane navíc miliardu korun oproti původnímu návrhu 23 miliard. ČSSD původně žádala pro zemědělství ještě o půl miliardy víc.

V USA se po víkendových útocích v El Pasu a Ohiu, při nichž střelci zabili 29 lidí a dalších padesát osob zranili, znovu volá po zpřísnění zákonu o držení zbraní. Magazín Mother Jones upozornil, že se frekvence útoků jednotlivců na veřejných místech za poslední roky ztrojnásobila. Část demokratických politiků a amerických umělců tak kritizuje prezidenta Donalda Trumpa za laxní přístup vůči  ozbrojování amerických obyvatel a viní ho také, že svou protiimigrační politikou podporuje v zemi rasismus. Policie vyšetřuje střelbu v El Pasu jako možný zločin z nenávisti - prověřuje, zda byla rasisticky či protiimigračně motivována. Útočník ve Walmartu měl na sociální sítě umístit manifest, kde hovoří o nutnosti reagovat na „hispánskou invazi do Texasu“.

„Náš prezident nejen nedokáže čelit těmto vnitrostátním teroristům a odzbrojit je, ale navíc zesiluje a omlouvá jejich nenávist,“ reagoval demokratický uchazeč o prezidentské křeslo Pete Buttigieg na Trumpův výrok, že útočníci jsou „vážně mentálně nemocní“. Návrh zákona, který by zpřísnil prověrky zájemců o koupi zbraně, v únoru schválila Sněmovna reprezentantů. Nyní se čeká na rozhodnutí Senátu. Šéfka Sněmovny Nancy Pelosi i další politici si však myslí, že pokud zákon senátem projde, Trump jej bude vetovat. Prezident nicméně v pondělí na Twitteru vyzval americké zákonodárce, aby schválili zpřísnění legislativy pro nakupování zbraní jednotlivci. Zároveň však kongresmanům doporučil, aby to spojili s imigrační reformou.

Pražský městský soud se v pondělí začal zabývat korupční kauzou soudce vrchního soudu v Praze Ivana Elischera, obviněného ze zneužití pravomocí mezi lety 2013 a 2018. Podle státního zástupce Vladimíra Pazourka měl inkasovat úplatky ve výši více než milionu korun. Za ně jako předseda odvolacího senátu snížil tresty pěti Vietnamcům obžalovaným z drogové kriminality. K této činnosti ho podle vyšetřovatelů naváděl Nguyen Quoc Hung, který podle obžaloby zorganizoval předání úplatku. „Nikdy jsem nepřijal peníze, abych rozhodoval nezákonně. Ostatní obžalované kromě pana Hunga neznám, nikdy jsem se s nimi nesetkal, vietnamsky neumím,“ hájil se Elischer u soudu.

Hung sám sebe rovněž označil za nevinného, ale uvedl, že se se soudcem stýkal na jeho dovolené ve Vietnamu. Elischer měl mezi lety 2013 a 2016 pro Hunga lustrovat Vietnamce v neveřejných rejstřících, zejména v evidenci vězněných osob. Obžaloba zmiňuje i případ, kdy Elischerův senát zvýšil o rok a čtvrt tresty vězení ženě a muži vietnamské národnosti - podle státního zástupce proto, že odmítli Elischerovu nabídku na snížení trestu a soudce se jim rozhodl pomstít. Za zneužití pravomocí a přijímání úplatků, lustrování osob a nadržování hrozí soudci dvanáct let vězení. Elischer podle ČT24 před soudem Zkritizoval postup a údajnou podjatost policie, vyčetl jí také neznalost práva.  Navíc se prý stíhání se „velmi hodilo“ pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové.

Indický ministr vnitra Amit Šáh chce zrušit článek 370 indické ústavy, který doposud umožňoval státu Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, vlajku a nezávislost ve všech sférách kromě zahraniční politiky, obrany a komunikací. Poslanci indického parlamentu mají o tomto vládním nařízení diskutovat, ale nikoliv hlasovat, proti čemuž protestuje opozice. Po podpisu prezidentem zákon vejde v platnost. Zároveň se vláda rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou.

Před oznámením tohoto kroku přijely do Kašmíru tisíce indických vojáků a turisté museli oblast opustit. Přerušeny byly i telefonní a internetové služby a někteří místní politici skončili v domácím vězení. Opatření má přimknout severoindický region více k Dillí. Dosud autonomní status zakazoval Indům skupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit nebo působit v místní správě.  Opatření, které představuje největší změnu pro Kašmír za téměř 70 let, pravděpodobně vyvolá v tomto převážně muslimy obývaném, neklidném regionu nepokoje. Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila vládnoucí Indická lidová strana premiéra Naréndry Módího v kampani před letošními parlamentními volbami.

Městský úřad v Černošicích v pondělí podruhé rozhodl o možném střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval web iROZHLAS. Výsledek řízení však radnice nezveřejnila. Premiér se nyní může do patnácti dnů odvolat. „Dne 2. srpna 2019 Městský úřad Černošice, odbor přestupků, odeslal právnímu zmocněnci rozhodnutí ve věci podezření z přestupku dle zákona o střetu zájmů, kterého se měl dopustit Ing. Andrej Babiš,“ píše ve vyjádření radnice.

Podnět pro podezření ze střetu zájmů odeslala do Černošic loni v srpnu organizace Transparency International. Původní rozhodnutí černošického úřadu bylo, že Babiš je ve střetu zájmu kvůli ovlivňování svěřenského fondu holdingu Agrofert a mediálních společností Londa a MAfra. Radnice mu tehdy vyměřila trest ve výši 200 tisíc korun. Proti rozsudku se však Babiš odvolal, Středočeský kraj jej zrušil a vrátil zpět na prošetření do Černošic. Premiér podezření ze střetu zájmů dlouhodobě odmítá, vnímá jej jako útok na svou osobu a je přesvědčený o tom, že spor nakonec vyhraje.

Letošní červenec byl podle evropských vědců nejteplejším měsícem v historii měření na Zemi, oznámil to šéf evropského programu Copernicus Jean-Noël Thépaut.  V prohlášení, o němž informovala agentura AFP, nicméně upozornil, že rekord z července 2016 byl překonán jen velmi těsně a američtí vědci mohou dojít k jinému výsledku. Každopádně podle vědců z programu Copernicus byly teploty letos v červenci v průměru o 0,04 stupně Celsia vyšší než v červenci před třemi lety.

A pokud budou pokračovat emise skleníkových plynů, budou padat další rekordy, uvedl Thépaut. Extrémně vysoké teploty trápily v červenci obyvatele velké části Evropy či Spojených států. Mnohde přispěly k šíření rozsáhlých požárů. Na řadě míst padaly v červenci národní či oblastní rekordy, více než 40 stupňů Celsia naměřili meteorologové i na severu Německu, v Belgii či Nizozemsku. Další zdroje dodávají, že období 2015- 2019 se pak pravděpodobně stane nejteplejší  pětiletkou.

🌡📈☀️
July 2019 is on course to be the hottest month in recorded history, and at the least equaled the record set in July 2016, new data via @CopernicusECMWF shows.It means that 2015–2019 looks set to be the warmest recorded 5-year period.READ MORE▶️https://t.co/8CON53iUE7pic.twitter.com/3drPLzlkgl— WMO | OMM (@WMO) August 1, 2019