Informační servis

Britští konzervativci utrpěli první volební porážku po nástupu nového premiéra Borise Johnsona. Ve čtvrtečních doplňovacích volbách do Dolní sněmovny ve Walesu přišli o své dosavadní křeslo, které získali prounijní liberální demokraté. Johnsonova menšinová vláda tak bude mít v parlamentu ještě o něco složitější pozici při snaze vyvést zemi z Evropské unie za jakýchkoli okolností. Konzervativní poslanec Chris Davies, kterého letos odvolali voliči pomocí petice, neuspěl s druhým pokusem dostat se do sněmovny za velšský volební obvod Brecon a Radnorshire. Porazila jej favorizovaná liberální demokratka Jane Dodds. Ve své vítězné řeči slíbila, že jejím prvním činem ve funkci poslankyně bude, že najde premiéra Johnsona a řekne mu, aby „si přestal hrát s budoucností našich obcí a vyloučil brexit bez dohody“.

Johnsonovi se ztrátou poslance komplikuje již tak složitý plán vyvést Británii z unie na konci října i za cenu případného odchodu bez dohody. Konzervativci mají nyní v Dolní sněmovně 310 hlasujících poslanců, přičemž jejich menšinový kabinet spoléhá na podporu severoirské Demokratické unionistické strany a jejích deseti zákonodárců. Opoziční strany dají po zvolení Jane Dodds dohromady 319 hlasů, takže vládní většina se ztenčila na jeden hlas. Případnému divokému odchodu z EU se přitom chystá zabránit i řada poslanců Johnsonovy strany.  Server Sky News získal oficiální dokument, který říká, s jakým nejhorším vývojem po odchodu bez dohody počítá britská vláda. Hned druhý den by se výrazně zpomalil pohyb cestujících i zboží mezi Británií a EU. Pak by následovala panika spotřebitelů, konflikty mezi rybářskými loděmi Británie a EU. Hrozí také poměrně rychlý nárůst organizovaného zločinu, další pokles měny a obecně bezpečnostní problémy.

Rusko oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i Spojené státy. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že „USA nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“. Americké stanovisko podpořila i Severoatlantická aliance. Rusko podle prohlášení NATO nese „výhradní odpovědnost“ za zánik smlouvy a aliance na to „přiměřeně a odpovědně“ odpoví.

Moskva v pátek zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO. Dohoda INF signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů.  Už loni v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil záměr smlouvu vypovědět, protože Rusko prý vývojem nových zbraní dohodu porušovalo. Podle expertů teď obě strany začínají vyvíjet a testovat nové rakety s plochou dráhou letu,  v USA ale může zkoušky zkomplikovat Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty. NATO zároveň podle BBC říká, že se chce vyhnout závodům ve zbrojení.

Bez zásadní transformace zemědělství nelze zabránit klimatické krizi, upozornil Světový fond na ochranu přírody před zahájením Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě. K znečištění ovzduší velkou měrou přispívají přežvýkavci včetně krav. Při trávení vylučují metan, který klima ovlivňuje ještě více než oxid uhličitý.  Třeba je ale i radikální proměna využívání půdy a celého potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy. Změny musí nastat i v nakládání s půdou, v chování spotřebitelů; potřeba je zachovat lesy a dalších přirozených ekosystémů.

Z 50. zasedání IPCC vzejde zpráva o změnách podnebí, rozšiřování pouští, degradaci půdy, udržitelném podnebí a potravinové bezpečnosti. Klimatické změny mohou vést k tomu, že během příštího půl století poklesne produkce obilovin v Jižní Asii na polovinu.  Je proto třeba vyvinout zemědělství, které nebude zhoršovat klima a bude poskytovat větší výnosy bez toho, aby bylo provázeno emisemi. Jako možná východiska účastníci konference zmiňují například vietnamský program pěstování rýže bez orby, což přináší úsporu paliv. Lidé zároveň musí produkovat méně potravin a zamezit jejich plýtvání.

Obvodní  soud pro Prahu 2 zamítl žádost bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové o pětatřicet milionů korun odškodného. Vitásková je trestně stíhaná kvůli kauze solárních elektráren bratrů Alexandra a Zdeňka Zemkových. ERÚ jim udělilo licenci na základě falešných revizních zpráv. Odvolací senát v Olomouci Vitáskovou pravomocně zprostil obžaloby. Nejvyšší soud však letos stanovil přezkoumání případu a Brněnský krajský soud  bude ve věci znovu rozhodovat 18. září. Z těchto důvodů se pražský obvodní soud odškodným pro Vitáskovou nezabýval. Bude o něj moci žádat až v případě, že by byla v novém rozsudku viny opět zproštěna.

Advokát Vitáskové České televizi řekl, že na odškodném stále trvají. Žalobu totiž podali v době, kdy byla bývalá ředitelka ERÚ zproštěna viny. Vitásková je souzena také ve sporu o jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní regulačního úřadu; tu měla do funkce jmenovat i přesto, že nesplňovala podmínky zákonné praxe. Loni byla jihlavským okresním soudem odsouzena ke dvouletému trestu s třicetiměsíčním odkladem, proti rozsudku se odvolala.

Slovenský expremiér Vladimír Mečiar, který se před lety stáhl z politického dění, se rozhodl založit novou stranu. Podle něj momentálně neexistuje strana, která by uměla říci, že Slovensko je pro ni na prvním místě. Mečiar nevyloučil spolupráci s neúspěšným prezidentským kandidátem Štefanem Harabinem. Svůj záměr oznámil předseda vlády z 90. let v pátečním rozhovoru pro list Plus jeden deň, píše server Č24.cz. Sedmasedmdesátiletý politik uvedl, že na vzniku strany pracuje delší dobu tým lidí a že v regionech jsou už vytvořené struktury, které jen „čekají na pokyn“. Shoda na názvu nového subjektu podle něj zatím není. Strana bude představena začátkem září a nejspíš v listopadu její kandidátka.

Expremiér zároveň odmítl říci, zda se postaví do jejího čela, zároveň nevyloučil spolupráci s kontroverzním soudcem nejvyššího soudu Štefanem Harabinem, k němuž má podle médií blízko a který se letos neúspěšně ucházel o pozici slovenského prezidenta. V programu se strana bude zasazovat o změnu volebního systému na většinový i například odvolatelnost politiků ze strany voličů.Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) vyhrálo všechny volby v letech 1992 až 2002 a Mečiar jako jeho předseda stál šest let (1992–1998) v čele slovenské vlády. V roce 1992 sehrálo Mečiarovo HZDS klíčovou roli při dělení Československa na dva samostatné státy. Po volbách v roce 2012, kdy se strana podruhé za sebou nedostala do parlamentu, Mečiar odstoupil z pozice předsedy a o dva roky později strana zanikla.

Čeští vědci objevili nové druhy vzácných rostlin. Rostou v rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku. Původně tu rostly již v minulosti, šířením agresivních druhů trávy však vyhynuly. Znovu začaly kvést díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. „Kopytníci dostatečně narušili půdní povrch. Jak jejich kopyta celoročně rok za rokem přerývají povrchové vrstvy půdy, postupně dostávají na povrch takzvanou semennou banku, tedy spící semínka čekající na lepší časy,“ vysvětlil návrat rostlin pro ČT24  Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Na pastvině se tak znovu objevil rozrazil rozprostřený -  kterému je podle červeného seznamu ohrožených druhů rostlin potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Vyrostla zde také bělost rolní, kdysi běžná bylina, jež téměř zanikla kvůli hnojení a zatěžování luk a pastvin. Rezervace funguje v bývalém vojenském prostou Milovice od roku 2015 a je prvním místem na světě, kde společně žijí tři druhy velkých evropských kopytníků.