Informační servis

Stále není jasné, koho Česko navrhne do právě vznikající Evropské komise, kterou povede minulý týden zvolená Ursula von der Leyen. Premiér Andrej Babiš na svém facebookovém profilu v neděli večer napsal, že by Česko mohlo na post eurokomisařky nabídnout dvě ženy, neprozradil však, které má na mysli. Ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec pak v pondělí novinářům řekl, že těmi dvěma ženami by měly být stávající eurokomisařka Věra Jourová (ANO) a nová místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr. za ANO). „Pokud se budou chtít dvě jména, předpokládám, že padnou tato dvě. Žádná další jsem neslyšel,“ uvedl.

„S novou předsedkyní Evropské komise paní Ursulou von der Leyen jsem včera telefonicky hovořil 15 minut, vysvětlil jsem jí, o které portfolio máme zájem a jaké dvě kandidátky na komisaře můžeme nabídnout, protože paní von der Leyen se před volbami sama vyslovila že by chtěla mít aspoň jednu ženu, ale my jsme schopni nabídnout dvě ženy,“ napsal Babiš na Facebooku. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček uvedl, že kabinet o nominacích na nového eurokomisaře zatím nejednal. Nového eurokomisaře či eurokomisařku musí vláda nominovat do 26. srpna.

Strana ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha národa suverénně zvítězila v parlamentních volbách. Strana, za kterou kandidují vesměs političtí nováčci, získala absolutní většinu mandátů. V dosavadním parlamentu, zvoleném po vyhnání proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, zasedali většinou lidé vynesení revoluční převratovou vlnou. Nyní tedy přichází další výrazná personální (a také generační) obměna. Zelenský v prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí.

Druhou nejsilnější stranou v novém parlamentu bude proruská Opoziční platforma kremelského chráněnce Viktora Medvedčuka (Vladimír Putin je mimochodem kmotrem jeho dcery). Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka skončila třetí a pětiprocentní hranici potřebnou pro zisk parlamentních křesel podle všeho také překoná strana Vlast expermiérky Julije Tymošenko s 25 poslanci i liberální strana Hlas rockového muzikanta Svjatoslava Vakarčuka s 20 mandáty.

Dění v Hongkongu, kde poslední dva měsíce probíhají studenty vedené demonstrace proti rostoucímu čínskému vlivu, o víkendu eskalovalo. Desítky mužů oblečených v bílém tričku v noci z neděle na pondělí tyčemi napadly demonstanty, novináře i běžné cestující na jedné z vlakových stanic. Web deníku South China Morning Post informuje o 45 raněných, kteří byli převezeni do nedalekých nemocnic. Přivolaná policie dorazila na místo s velkým zpoždněním a mezi příznivci demonstrantů se šířil pocit, že toto zanedbání bylo úmyslné. Policisté nikoho z mužů v bílém tričku nezatkli. Na ranní tiskové konferenci to mluvčí policie vysvětlil tím, že si nemohla být jistá tím, kdo konkrétně násilnosti páchal a případy bude dále individuálně prošetřovat.

Tato bitka tak zakončila dramatický víkend. V noci z pátku na sobotu policie objevila výbušniny, které údajně schraňoval muž patřící k hnutí Hongkongská národní fronta, jež prosazuje plnou nezávislost metropole. V sobotu do ulic vyšly desítky tisíc odpůrcu protestního hnutí, kteří demonstrovali za dodržování zákonů a vyjadřovali solidaritu policii (mezi demonstranty bylo mnoho pracovních migrantů z pevninské Číny). V neděli pak masové demonstrace poprvé mířily přímo na zastoupení pekingské vlády v autonomním Hongkongu. “Tohle je čas revoluce,” křičeli studenti. Někteří z nich budovu čínského vyslance posprejovali, jiní házeli na omítku vajíčka. O širším kontextu hongkongských protestů a o tom, čeho zatím docílily, se dočtete v aktuálním tištěném Respektu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nemíní měnit nominaci stranického místopředsedy Michala Šmardy na ministra kultury. Vylučuje i alternativu, že by byl vedením kultury pověřen on sám jako před rokem v případě diplomacie, kdy prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat ministrem Miroslava Pocheho (ČSSD). Hamáček věří, že řešení situace přinese středeční schůzka Zemana s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl před začátkem pondělního jednání vlády.

Zeman při poslední schůzce s Hamáčkem 12. července uvedl, že je po dvou měsících připraven k 31. červenci vyhovět návrhu na odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Ohledně kandidáta ČSSD Šmardy, k jehož jménu má výhrady,  ale uvedl, že vyčká na rozhodnutí předsednictva ČSSD. To minulý týden posílilo Hamáčkův mandát a potvrdilo, že na Šmardovi trvá. „Prezident chtěl slyšet stanovisko předsednictva, to jsme dali k dispozici,“ uvedl v pondělí Hamáček. Babiš minulý týden řekl, že pokud se vleklý spor nevyřeší na schůzce se Zemanem, pravděpodobně bude jednání pokračovat až po prázdninách. Hamáček s tím však nepočítá.

Íránská kontrarozvědka oznámila, že v minulých měsících odhalila síť sedmnácti špionů, kteří předávali informace CIA. Někteří z údajných špionů prý již byli v rychlém procesu odsouzeni k trestu smrti, jiní k dlouhým trestům odnětí svobody, další naopak nyní spolupracují s íránskými tajnými službami. Jednat se má výhradně o íránské občany, které prý Američané přilákali slibem občanství či “zelené karty”.

Informace není možné nezávisle ověřit. Donald Trump i jeho ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásili, že Írán lže jako mnohokrát v minulosti. “Nulová pravda. Jen další lži a propaganda,” napsal Trump na Twitter a na adresu íránské autokracie dodal: “Jejich ekonomika je mrtvá, a bude ještě hůř. Írán je totálně v háji.”  Jedná se o další epizodu v napjatých vztahů mezi Spojenými státy a Íránem. Ty už se koncem minulého týdne dále vyhrotily poté, co íránské Revoluční gardy unesly tanker plující pod britskou vlajkou. Komentář k íránsko-americké krizi najdete v novém vydání Respektu.

Na dně moře poblíž jihofrancouzského přístavu Toulon se podařilo najít vrak ponorky, která i s posádkou 52 mužů beze stop zmizela při vojenském cvičení v lednu roku 1968. Minulá pátrání po zmizelém plavidle byla neúspěšná. Počátkem letošního roku na naléhání rodin, jejichž příbuzní na ponorce sloužili, došlo k novému hledání pomocí nejnovějších technologií. Ponorka ležela 45 kilometrů od námořní základy v Toulonu v hloubce 2370 metrů a byla rozlomená na tři části.