Informační servis

Ani čtvrteční schůzka premiéra Andreje Babiše (ANO) na Pražském hradě s prezidentem Miloš Zemanem nevyřešila spor ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Nadále tak existuje možnost, že sociální demokracie odejde z vlády s hnutím ANO. Další jednání proběhnou v pátek. Nejdříve se Babiš setká s vicepremiérem a předsedou sociální demokracie Janem Hamáčkem - ten jde potom za prezidentem na zámek v Lánech, kde bude i Staněk.

„Já jsem vysvětil panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Pan prezident samozřejmě má svůj názor na pana Staňka a na pana (Michala) Šmardu, kterého nepovažuje za ideálního kandidáta na tento post. Můžu s ním souhlasit, na druhé straně jsem pana prezidenta informoval o tom, že skutečně chci dodržovat koaliční smlouvu, že je potřeba tento problém vyřešit,“ řekl Babiš novinářům. Šmarda ani podle něj není ideálním kandidátem na ministra, protože nikdy v kultuře nedělal, ale respektuje, že je to nominand sociální demokracie. Babiš také zopakoval, že kompetenční žalobu na prezidenta podávat nebude. Zda se se Zemanem dohodli na dalším postupu, už premiér neřekl. Pouze sdělil, že o detailech schůzky bude informovat v pátek dopoledne předsedu ČSSD Jana Hamáčka.

Ozbrojené íránské lodě se v Hormuzském zálivu pokusily zadržet britský ropný tanker, informaci zveřejnila CNN, odvolávala se na dva americké zdroje obeznámené se situací. „Jsme tímto činem velice znepokojeni a vyzýváme íránské úřady, aby zmírnily napětí v regionu,“ reagoval pak na situaci britský kabinet. Podle CNN měly k tankeru připlout lodě elitních revolučních gard a nařídit posádce, aby změnila kurz a směřovala do nedalekých íránských vod.  Fregata britského námořnictva HMS Montrose, která tanker doprovázela, však namířila na Íránce své zbraně a verbálně je varovala, aby se stáhli, což udělali. Teherán tuto verzi celého incidentu odmítá.

O možném zadržení některého z britských ropných tankerů se spekulovalo již v uplynulých dnech. Britské úřady minulý týden u Gibraltaru zadržely íránský supertanker, jenž podle Britů převážel ropu ze Sýrie v rozporu s unijními sankcemi. Íránský prezident Hasan Rúhání proto ve středu Británii varoval před možnými následky této akce. Napětí mezi USA a Íránem se stupňuje od loňského roku, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.

Francouzi ve čtvrtek schválili zavedení tříprocentní digitální daně pro technologické giganty jako Google, Apple, Facebook a Amazon. Daň se zkratkou GAFA by měla suplovat společnou digitální daň, na které se dosud nedokázaly shodnout země Evropské unie. Podle agentury Reurters může být tento krok začátkem obchodní roztržky mezi EU a USA. Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer již den před tím sdělil, že prezident Donald Trump nařídil prošetřit, zda daň nediskriminuje americké firmy. Spojené státy již  v minulosti obdobně prošetřovali obchodní praktiky Číny i EU. Trumpovo rozhodnutí podpořili už členové amerického senátního finančního výboru. Pokud Američané uznají novou daň za nespravedlivou, následovala by odveta v podobě zavedení cla.

Francie se brání tím, že zavedení daně je v souladu s mezinárodními úmluvami. „Státy jsou v daňových otázkách suverénní. Takže z našeho hlediska je nemístné použít obchodní nástroj k útoku na suverénní stát,“ obhajovalo se francouzské ministerstvo financí. Zavedení cel pro velké internetové firmy navrhuje spolu s dalšími zeměmi také Česká republika, v připomínkovém řízení je nyní návrh na sedmiprocentní digitální daň pro velké firmy. Francouzská daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur a celosvětově nad 750 milionů eur; má má do státní pokladny přinést peníze od velkých internetových společností, jež vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích.

Krajský soud v Brně nařídil Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, aby se znovu zabýval smlouvou mezi ministerstvem dopravy a konsorciem CzechToll a SkyToll o provozování systému elektronického mýtného. Napadla ji rakouská firma Kapsch, která mýtné dosud provozuje a o pokračování kontraktu se rovněž ucházela - Kapsch tvrdí, že stát uzavřel s konsorciem smlouvu protizákonně, protože mu v tom bránilo předběžné opatření. Soud s Kapschem souhlasil, ÚOHS musí smlouvu znovu prozkoumat a její plnění zastavit.

Kapsch prohrál  s konsorciem CzechToll a SkyToll tendr na provozování mýtného na příštích deset let. Nyní očekává, že teď ÚOHS uzavřenou smlouvu zneplatní. Úřad naproti tomu avizoval podání kasační stížnosti proti verdiktu. Necelého půl roku před očekávaným předáním mýtného systému se tak vše opět komplikuje. ÚOHS posuzoval způsob uzavření smlouvy. Kapsch tvrdí, že k němu došlo, i když to zakazovalo předběžné opatření. Úřad to odmítl.Soud ale dal Kapschi zapravdu. ÚOHS se podle něj nezabýval všemi námitkamiKapsch podle svého mluvčího Davida Šimoníka navrhuje, aby stát přišel s “plánem B” - ale není jasné, jaké by mělo být.

Biotechnologické společnosti Sotio a Cytune Pharma ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera ve čtvrtek oznámily, že s přípravkem SO-C101 zahájily první zkoušku na člověku s pokročilým nádorovým onemocněním. Historicky první lidský pacient se začal léčit tímto přípravkem v Institutu Gustave Roussy v Paříži, píše server iHned.cz. SO-C101 má posilovat lidskou imunitu proti rakovinným buňkám. Jde o umělou bílkovinu, která podporuje vznik dvou typů buněk, jež jsou pro imunitu při boji s nádorem významné – jedná se o T-lymfocyty a NK buňky.

Podle Sotia je léčba touto látkou zcela nový imunoterapeutický přístup. „Přípravek stimuluje protinádorovou imunitní odpověď, aniž by aktivoval jiné imunitní mechanismy, které měly dříve u podobných látek nežádoucí účinky,“ uvedl již dříve  mluvčí Sotia. Dosavadní testy na myších ukázaly, že společně s další doplňkovou léčbou dokázala látka vymýtit nádor prostaty u 70 procent testovaných myší a pozitivní výsledky měla také při zkoušení na opicích. Sotio ale vidí její potenciál i při léčbě dalších onkologických onemocnění než jen u rakoviny prostaty.

Přezdívku Novosibirské Maledivy si vysloužila odpadní nádrž uhelné elektrárny patřící společnosti Siberian Generating Company. Vznikla v sedmdesátých letech a je největší svého druhu na Sibiři. Lidé se zde sjíždějí, aby si pořídili snímek u tyrkysově zbarvené vodní hladiny. Ono zbarvení vody v nádrži však zapříčiňují oxidy kovů a jiné zplodiny. Firma proto varovala návštěvníky, aby se k vodě ani nepřibližovali. Koupání pak může způsobit silnou alergickou reakci. Plavcům by kromě toho hrozilo, že se zaboří do popelavého bahna na dně. Podle společnosti nicméně není obsah nádrže toxický a míru radiace ověřila nezávislá společnost.

Zdá se však, že varování k místu přilákalo ještě více návštěvníků. Lidé nedbají zákazu a na sítích se tak objevily fotografie paddleboardistů, či mladíka pózujícího ve vodě na nafukovacím jednorožci. Novosibirské Maledivy mají už svou vlastní stránku na Instagramu, kde se nashromáždily téměř dvě stovky příspěvků.

 Zobrazit příspěvek na Instagramu Работяги, плавать там не опасно🚨 На следующее утро мои ноги слегка покраснели и чесались дня два, потом все прошло 🙏🏽 Но что не сделаешь ради таких снимков😋Вода на вкус немного кисловата, похожа на мел 😝 #новосибирскиемальдивы #золоотвалтэц5 #золоотвал #золоотвалнск #тэц5Příspěvek sdílený Alex (@tweezer_nsk), Čec 3, 2019 v 7:15 PDT