Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Klaus mladší představil novou stranu Trikolóra

Václav Klaus mladší představil v Praze svou novou politickou stranu Trikolóra - hnutí občanů. Vpravo místopředsedkyně strany Zuzana Majerová Zahradníková • Autor: ČTK
Václav Klaus mladší představil v Praze svou novou politickou stranu Trikolóra - hnutí občanů. Vpravo místopředsedkyně strany Zuzana Majerová Zahradníková • Autor: ČTK

Poslanec Václav Klaus mladší, který byl letos v březnu vyloučen z ODS, v pondělí představil svojí novou politickou stranu, která ponese jméno Trikolóra - hnutí občanů. „Přišel čas vzít si naši zemi zpátky,“ řekl na tiskové konferenci s tím, že strana bude konzervativní a pravicová. Jako příklad uvedl, že si nepřeje, aby si savci mohli vybírat své pohlaví nebo aby dívka ze Švédska rozhodovala o světové politice.

Klaus avizoval, že pro stranu jsou stěžejní volby do sněmovny v roce 2021. Trikolóra bude mít nicméně už do začátku dva poslance – kromě Klause juniora ještě Zuzanu Majerovou Zahradníkovou, rovněž bývalou členku ODS. V nové straně bude mít čestnou funkci také Václav Klaus starší, zakladatel ODS a bývalý prezident a premiér. Podle MF Dnes má být Klaus senior garantem pro oblast zahraničí. Spolupracovat s novou stranou mají také kardiochirurg Jan Pirk, lékař a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný, ekonomka Markéta Šichtařová či šéf Madety Jan Teplý.

Vláda navrhuje, aby ČNB mohla určovat pravidla hypoték

ČNB; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
ČNB; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Česká národní banka zřejmě bude moci ze zákona určovat parametry úvěrů na bydlení. Novelu zákona o ČNB v pondělí schválila vláda. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, ty se jimi nicméně většinou řídí.  „Právní závaznost regulace hypoték je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci. Pokud by na hypoteční trh ve větší míře vstoupili zahraniční či nebankovní poskytovatelé, vynucování pravidel stanovených doporučením by v jejich případě nebylo stejně účinné jako u domácích bank,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Obdobné právně závazné limity úvěrových ukazatelů platí v řadě jiných zemí EU. Jejich zákonné ukotvení doporučil Česku i Mezinárodní měnový fond. Návrh na posílení pravomocí ČNB již na počátku roku 2017 schválila vláda, poslanci jej tehdy ovšem nestihli před loňskými volbami do sněmovny projednat. Řada poslanců již tehdy při loňském projednávání vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték a tím i bydlení. V této souvislosti bylo do zákona nově zařazeno opatření, na základě kterého by mohli mladí Češi do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup.

Útok na Feriho byl podmíněně odložen

Dominik Feri • Autor: Milan Jaroš
Dominik Feri • Autor: Milan Jaroš

Státní zástupce Tomáš Pindur podmíněně odložil návrh na potrestání dvojice mužů, kteří koncem dubna na ochutnávce vín na Uherskohradišťsku napadli poslance TOP 09 Dominika Feriho. Pindur mužům uložil zkušební dobu 15 měsíců, kdy se nesmí dopustit trestného činu. Dvojici původně policie vinila z výtržnictví a pokusu o ublížení na zdraví, za což jim hrozily až tři roky vězení.

Nyní se zdá, že případ ani nepůjde k soudu. Feri oznámil, že proti rozhodnutí státního zástupce stížnost nepodá, jde podle něj o dostatečné řešení. „Věřím, že způsob vyřízení věci je dostatečný, aby útočníci pochopili, že nesouhlas se dá vyjádřit i v kultivované diskusi. Třeba se příští rok na stejné akci setkáme a v klidu podebatujeme,“ uvedl poslanec.

Přední ruské deníky se postavily za investigativního novináře

A Ivan Golunov • Autor: REUTERS
A Ivan Golunov • Autor: REUTERS

Přední ruské deníky Kommersant, Vedomosti a RBK zveřejnily v pondělí společné prohlášení požadující důkladně prověřit počínání policistů, kteří minulý týden zadrželi investigativního novináře Ivana Golunova. Golunov, který je v Rusku dobře známý, je redaktorem nezávislého zpravodajského serveru Meduza a zaměřuje se na korupci v moskevské městské správě. Policie ho zadržela ve čtvrtek, když mířil na schůzku se svým zdrojem a v jeho batohu byly podle policistů objeveny drogy, konkrétně mefedron a kokain.

Šestatřicetiletý reportér je podle svého advokáta přesvědčen, že drogu nastrčila policie, aby ho dostala do vězení. Když se po svém zadržení Golunov advokáta domáhal, policisté ho navíc zbili. Okolnosti zatčení považují noviny za podezřelé a důkazy proti žurnalistovi za nepřesvědčivé. Deníky zároveň upozorňují, že zatčení mohlo souviset s novinářovou prací při odhalování korupce. Na titulních stránkách všech tří listů současně vyšel plakát na Golunovovu podporu, což je podpora, která v Rusku není obvyklá. Pod otevřený dopis za osvobození Golunova se podle serveru Newsru.com podepsalo 7578 novinářů. Pod peticí se stejným požadavkem je již více než 130 tisíc podpisů.

Trump oznámil podpis další části imigrační dohody s Mexikem

Donald Trump  • Autor: REUTERS
Donald Trump • Autor: REUTERS

Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil podpis další části imigrační a bezpečnostní dohody s Mexikem a zároveň pohrozil zavedením cel, pokud ji mexický parlament neschválí. Spojené státy původně chtěly uvalit od tohoto dne na veškeré mexické zboží clo, pokud země nezakročí proti přílivu středoamerických migrantů do USA, spor ale minulý týden v pátek Washington s Mexikem vyřešily dohodou. „Právě jsme podepsali další velmi důležitou část imigrační a bezpečnostní dohody s Mexikem, tu, o kterou USA usilovaly mnoho let,“ napsal Trump bez podrobností. „S hlasováním nepředpokládáme problém, ale kdyby z jakéhokoli důvodu souhlas nepřicházel, bude uvaleno clo,“ pohrozil .

Trump zároveň na Twitteru Mexiko pochválil, že díky nové dohodě nyní dělá pro řešení přistěhovaleckého problému v USA více než demokraté. Podle společné deklarace, na které se USA s Mexikem dohodly minulý týden, souhlasilo Mexiko, že si nechá více migrantů, kteří usilují o azyl v USA, aby v zemi vyčkali na americké rozhodnutí případu. Mexiko také posílí prosazovaní práva, které má omezit přistěhovalectví bez dokladů, včetně nasazení národní gardy na své jižní hranici. Spojené státy se na druhé straně zavázaly pracovat na rychlejším vyřizování žádostí o azyl. Obě země navíc posílí spolupráci bezpečnostních složek při ochraně společné hranice včetně sdílení informací.

Sibiř může být obyvatelnější, klimatické změny ji oteplí

Ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz
Ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz

Na konci 21. století by se mohly stát obyvatelnými rozsáhlé oblasti v asijské části Sibiře, popisuje nejnovější výzkum ruských a amerických vědců. V zimě se může tato oblast oteplit až o deset stupňů Celsia, píše web CT24.cz 

Oblast o rozloze 13 milionů čtverečních kilometrů od Uralu až k Tichému oceánu tvoří 77 procent území Ruské federace. Ale na tomto rozsáhlém území žije pouze čtvrtina obyvatel Ruska, většina je navíc koncentrovaná na jihu. Sever je i s moderními technologiemi člověkem stále v podstatě neobyvatelný. To se ale může v blízké budoucnosti změnit, ukazuje studie vědců z Federálního výzkumného centra v Krasnojarsku a Národního leteckého institutu ve Spojených státech.

Podle simulací se zdá, že v klimaticky nejvíce extrémním scénáři (který je ale nejvíce pravděpodobný) bude mít asijské Rusko kolem roku 2080 mírnější klima, s menším množstvím permafrostu – bude pokrývat jen 40 procent země, zatímco dnes je to asi 65 procent území. Vědci současně zdůraznili, že tato území disponují v aktuální době velmi špatnou infrastrukturou – aby zde mohl probíhat nějaký pozitivní vývoj, bude zapotřebí brzkých investic na její vylepšení.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].