Informační servis

Na cestě k českým úřadům je druhý audit ověřující střet zájmů Andreje Babiše.  České televizi to řekl eurokomisař Günther Oettinger. Podle Hospodářských novin, které o obsahu informovaly jako první, z něj  vyplývá, že Česko nemá nárok na veškeré evropské dotace, které holding Agrofert dostal v rámci investičních dotací do zemědělství od února roku 2017, tedy od vstupu v platnost českého zákona o střetu zájmů.

První audit komise se stejným závěrem získaly české úřady minulý týden. Týkal se investičních dotací pro průmyslové podniky. Česku tak hrozí, že kvůli údajnému Babišovu střetu přijde o další peníze. První audit vyčíslil, že Agrofert nemá nárok zhruba na 450 milionů korun. Nový dokument podle zdrojů HN řeší i údajný střet zájmů ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Ministrův otec vlastní 80 procent akcií konsorcia Agrotrade, pod nějž spadá společnost Xaverov, která pobírala dotace. Šéfem mateřského Agrotradu je ministrův bratr Zdeněk.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nedohodly, z čeho zaplatí krajům za sociální služby. Kraje požadují dvě miliardy korun. Maláčová chce z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy korun, což je podle ní polovina celkové rezervy. Schillerová sdělila, že nápad rozpustit vládní rezervu je nepodložený, za financování sociálních služeb je odpovědné ministerstvo práce a resort financí na přenesení odpovědnosti nepřistoupí. „Nerozumím, proč ministerstvo práce stále na sociální služby nevyužilo okamžitě disponibilní nároky z nespotřebovaných výdajů, které má v současnosti k dispozici v objemu 2,3 miliardy korun. Nejsou čerpány ani dlouhodobě nespotřebované nároky z minulých let na investiční programy ve výši tři miliardy,“ sdělila Schillerová.

Postup Maláčové označila za neprofesionální a absurdní. Podle ministryně práce naopak koaliční partner odmítá pomoci potřebným. Sněmovna minulý týden uložila vládě, aby jí do tohoto pátku sdělila, jak se resorty práce a financí dohodly a z čeho se chybějící dvě miliardy doplatí.  V zákoně o státním rozpočtu na rok 2019 byla v kapitole Všeobecná pokladní správa schválena vládní rozpočtová rezerva 4,8 miliardy korun. Maláčová už dřív řekla, že většina výdajů jejího resortu jsou takzvané mandatorní výdaje jako třeba důchody, které se musí ze zákona vyplatit.

V anglickém Portsmouthu se za přítomnosti britské královny, Donalda Trumpa a dalších čtrnácti světových politiků (včetně českého premiéra Andreje Babiše) oslavuje pětasedmdesáté výročí spojeneckého vylodění v Normandii. „S pokorou a potěšením, jménem celé země, ba celého svobodného světa, vám nyní všem děkuji,“ pronesla k desítkám přítomných účastníků největší vyloďovací akce v dějinách britská panovnice.

Na pódiu se poté střídali lidé předčítající texty věnované hrdinům dne, kdy akce zahajující osvobození západní Evropy od nacismu začala. Kromě uctění žijících i zesnulých a padlých se například 280 výsadkářů sneslo na stejné místo, kam v červnu 1944 přistáli parašutisté při vylodění. Mezi nimi i několik veteránů, kteří si tak výsadek zopakovali ve věku více než 90 let.  Americký prezident se zúčastnil jen začátku ceremonie; v průběhu odpoledne se odebral do Irska, kde se setká s irským premiérem Leo Varadkarem a zahraje si golf ve svém resortu.

V sídle australské veřejnoprávní televize ABC zasahovala policie. Razie souvisí s dva roky starými reportážemi o údajných zločinech australských vojáků v Afghánistánu - materiály byly založené i na utajovaných materiálech, které ABC poskytl whistleblower. Policie zabavila výpočetní techniku a dokumenty. Podezřívá ABC, že porušila zákon o utajovaných skutečnostech. Akce vyvolala bouřlivou kritiku v Austrálii i zahraničí - a obavy o svobodu médií. Za australskou veřejnoprávní příbuznou se mimo jiné postavila britská BBC.

Australská policie provedla v úterý ještě jednu razii související s médii - v domě reportérky Anniky Smethurst. I tady jde o utajované skutečnosti. Smethurts vloni publikovala články o vládních plánech na nové programy na sledování osob včetně australských občanů. Policie ale říká, že obě dvě akce spolu nesouvisí. A v stejný den oznámil další australský žurnalista Ben Fordham, že policie vyšetřuje způsob, jímž se dostal k informacím o australském azylovém systému.

Prezident Miloš Zeman odsuzuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. K návrhu chce vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na 13. června na Pražský hrad. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Návrh zákona už kritizovala česká diplomacie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí na Twitteru napsal, že okupace Československa byla v příkrém rozporu s mezinárodním právem.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.¨Za hrubé porušení mezinárodního práva označil okupaci z roku 1968 také slovenský premiér Peter Pellegrini. Návrh ruského zákona bude podle něj jedním z témat jeho oficiální návštěvy Moskvy. Česko uzavřelo roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.

Na severu Francie už týden stávkují kvůli vyšším platům zaměstnanci největší světové továrny na nutellu. Podle francouzského tisku hrozí, že v obchodech bude této čokoládovo-oříškové pomazánky nedostatek. Závod, kde se vyrábí nejvíce nutelly na světě, se nachází v normandské obci Villers-Ecalles. Každý den z jeho výrobních linek sjede 600 tisíc sklenic s pomazánkou, což je čtvrtina celosvětové produkce.

Odboráři ale už sedmým dnem brání kamionům přijíždět i odjíždět. Blokáda téměř zastavila výrobu. Italský výrobce cukrovinek Ferrero, který značku Nutella vlastní, pohrozil účastníkům blokády pokutami. Odbory ale tvrdí, že protest bude pokračovat. Dosud se do něj podle nich zapojilo 160 z 350 zaměstnanců podniku. Požadují zvýšit mzdy o 4,5 procenta, lepší pracovní podmínky a jednorázový bonus 900 eur (23 tisíc korun). „Je to válka, hněv stoupá,“ uvedl jeden z aktivistů protestu Fabien Lacabanne.

Společnost Ferrero podle agentury AP uvedla, že se se stávkujícími snaží obnovit dialog, ale požaduje, aby nejprve ukončili blokádu.