Informační servis

Přijíždějící limuzína, z ní vystupuje komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, pak potřesení rukou s lídrem mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky – to vše za zvuků české národní hymny. Video, které se nedávno objevilo na Twitteru, přimělo k jednání zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, který se od Ondráčkovy cesty distancoval. Výbor se ve čtvrtek usnesl, že nešlo o oficiální akci a že Česko dál podporuje územní celistvost Ukrajiny.

Ondráček se na jejím okupovaném území sešel s agresory, kteří tam dál zůstávají po ruském vpádu na východ země. Jeho cestu odsoudili i premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko samozvanou republiku proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.

Americké ministerstvo obchodu zařadilo čínskou společnost Huawei Technologies a jejích 70 odboček na černou listinu, což firmě výrazně zkomplikuje přístup k součástkám a komponentům nabízeným americkými podniky. Huawei, kterou zpravodajské služby v USA podezírají ze spolupráce s čínskou rozvědkou, bude podle agentury Reuters zasažena natolik, že nebude moci kvůli závislosti na amerických dodávkách prodávat některé své výrobky. Čínská společnost se v prohlášení proti postupu USA ohradila a uvedla, že to Spojené státy finančně a technologicky poškodí. Zároveň Huawei dodal, že chce i nadále s americkou vládou hledat cestu, jak bezpečnost svých produktů zaručit. S rozhodnutím USA nesouhlasí ani Peking, který chce své obchodní zájmy a práva bránit.

„Postižení firmy Huawei nejenže Spojené státy neposílí a nezajistí jim větší bezpečnost, omezí je navíc k horší kvalitě a dražším alternativám, způsobí zaostávání USA za rozvojem 5G a nakonec poškodí zájmy amerických společností a spotřebitelů,“ uvedla společnost.  Rozhodnutí amerického ministerstva obchodu se opírá o středeční exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který kvůli možnému ohrožení amerických telekomunikačních sítí vyhlásil stav nouze. Podle listu The Washington Post je krok obranou proti zahraničním rozvědkám, zároveň přichází v době prohlubující se krize v hospodářských vztazích s Čínou.

Je to jako z filmů z dob studené války: vysoce postavený činitel ruského vesmírného programu Jurij Jaskin si naplánoval pracovní cestu na Západ, aby tam mohl zběhnout. Když se mu to podařilo, požádal o sesazení z funkce generálního ředitele výzkumného ústavu vesmírných přístrojů. Naposledy byl viděn v Řecku. Co přesně přimělo Jaskina k razantnímu kroku, není jasné. Ruská média informovala, že to může souviset s velkou korupční aférou v jeho úřadě.

V ruském kosmickém programu se údajně krade po miliardách. V tomto smyslu se nechal slyšet na poradě vyšetřovatelů jejich šéf Alexandr Bastrykin. Již v únoru se v médiích objevily zprávy, že vnitřní kontroly v ruských vesmírných agenturách vedly ke čtrnácti trestním řízením. Rozkrádání a korupce jsou pokládány za jednu z hlavních příčin neúspěchů v ruském vesmírném programu. Ruský režim je považován za výrazně kleptokratický; podle investigativních novinářů enormního majetku nabyl i sám prezident Putin. Je ovšem napsán na jiné lidi, vesměs jeho přátele z mládí.

Letošní Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost dostal ve čtvrtek generál Karel Řehka. Nyní působí v NATO jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod, která sídlí v polském Elblagu. V minulosti stál v čele českých vojenských speciálních sil. V armádě je považován za jednu z nových, modernizačních tváří. Má zkušenost s výcvikem na Západě, dobré jazykové vybavení, o konfliktech uvažuje v geopolitických souvislostech.

Předseda Výboru Ceny Arnošta Lustiga a přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk uvedl, že výbor chtěl výběrem mladšího kandidáta vyslat signál mladé generaci, že v české společnosti nežijí pouze hrdinové z druhé světové války nebo protikomunistického odboje. „Chtěli jsme ukázat, že mezi námi žijí takoví frajeři, že by si z nich měli brát příklad,“ řekl a označil Řehku za symbol moderního vojáka. Zároveň chtěl podle něj výbor ukázat, že bezpečí, ve kterém Češi žijí, není zadarmo.

Dlouho unikající vůdce dnes již zaniklé separatistické organizace ETA José Antonio Urrutikoetxa alias Jose Ternera byl dopaden. Na útěku byl od roku 2002, policie ho vinila z atentátu na kasárna španělské policie v Zaragoze v roce 1987. Ternera byl zatčen při společné operaci francouzské a španělské policie ve městě Sallanches nedaleko švýcarských a italských hranic.

Vedl organizaci ETA od roku 1975, v minulosti již ve vězení seděl. V roce 2011 ETA oznámila, že s konečnou platností zastavila ozbrojený boj za nezávislost Baskicka, a v dubnu 2017 prohlásila, že se vzdá všech zbraní. ETA, jejíž půl století trvající separatistický boj si vyžádal přes osm set obětí, pak oficiálně zanikla loni na jaře.

Nové technologie se zde zrodily a stále rodí. Nyní ale mekka inovací San Francisco přistupuje i k jejich výraznější regulaci. Tamní zákonodárci odhlasovali zákaz používání technologií na rozpoznávání obličejů. Kalifornská metropole je tak prvním městem ve Spojených státech, které takový zákaz zavedlo. Platí to i pro policii a úřady. Rozhodnutí vyvolalo kritiku, především zástupci bezpečnostních složek argumentují, že tím bude ohrožena ochrana lidí, když bude daleko těžší bojovat proti zločinu.

Ti, kdo zákaz prosadili, však namítají, že současné technologie jsou nedokonalé a narušují výrazně soukromí. Je jim vyčítáno i to, že jsou často chybové a to především při rozpoznávání žen a lidí s tmavší pletí. „Tímto hlasováním San Francisco dalo najevo, že technologie na rozpoznávání tváří jsou neslučitelné se zdravou demokracií a že obyvatelé si zaslouží mít slovo při rozhodování o dozoru pomocí technologií,“ řekl BBC Matt Cagle z Americké unie občanských svobod v severní Kalifornii.