Informační servis

Případ, který minulý čtvrtek rozjela policie a olomoucké státní zastupitelství, má první personální dohru. Člen hnutí ANO a a radní městské části Brno-střed Jiří Švachula skončil v dozorčí radě ČD Cargo, odvolalo ho představenstvo Českých drah. O tom, že se to stane, bylo víceméně jasno už před odvoláním: premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru s LN prohlásil, že tak instruoval ministra dopravy. „Okamžitě jsem řekl ministru Ťokovi, aby ho v pondělí vyhodil: hnutí se musí zbavit lidí, u kterých se prokázala korupce,“ prohlásil Babiš. Vedení hnutí ANO, které se profiluje od svého vzniku jako protikorupční síla, má z aktuální kauzy těžkou hlavu. Tím spíš, že Švachula není jediným členem, o nějž se zajímá policie. Mezi lidmi, u nichž policisté dělali domovní prohlídku, je i první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek - muž, který má v hnutí na starosti „procesy“, vede poslanecký klub a Babiš si ho do ANO coby dlouholetého spolupracovníka přivedl z Agrofertu.

Faltýnek je v hledáčku policistů (není obviněn) kvůli jiné větvi případu z minulého týdne než Švachula. U Švachuly jde o ovlivňování brněnských zakázek, u Faltýnka policisté zkoumají podezření na zmanipulování desetimiliardové soutěže na výběr mýtného. Kvůli zmanipulovaným či předraženým brněnským zakázkám skončil ve vazbě spolu se Švachulou i další člen ANO, místostarosta městské části Brno-Ivanovice, a v pondělí se ukázalo, že i v tomto případě chce ANO vyvodit personální odpovědnost: vyzývá Petra Liškutina, aby se vzdal funkce místostarosty. Policie a státní zastupitelství mezitím zkoumaly, odkud se dostaly do médií informace ze spisu k případu. Obě složky – jedna slovy ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), druhá ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO) – vylučují, že by šlo o nezákonný únik od státních zástupců či policistů. Ministři upozornili, že dokumenty ze spisu mají i obvinění a jejich advokáti.

Silný vítr, který v moci z neděle na pondělí dorazil do Česka, lámal stromy a vyhazoval proud. Energetici vyhlásili v noci na pondělí kalamitní stav. Ráno se probudilo bez proudu ve svých obydlích 315 tisíc odběratelů elektrické energie a ještě odpoledne jich téměř třetina pořád nemohla rozsvítit. Vichřice poničila přibližně milion stromů, některé z nich skončily ve vlakovém kolejišti.

Nejvyšší sílu dosáhl vítr na Sněžce, tam už bylo možno jej označit za orkán. V nárazech měl i 206,6 kilometru v hodině, na nedaleké hřebenové Luční boudě v přes 110 kilometrů v hodině. Hranice orkánu je 117,7 kilometru v hodině. Silný vítr řádil i v Německu, Belgii, Francii a v Polsku. Některé části Evropy se tak v pondělí ráno rovněž probudily bez elektřiny, létaly střechy a lámaly se stromy. Rovněž v postižených oblastech Německa – zejména na západě země - dosáhl vítr rychlosti přes 117 kilometrů v hodině.

Státní zdravotní ústav vydal zprávu, z níž plyne, že za prvních 69 dní letošního roku se v Česku nakazilo spalničkami víc lidí než za celý loňský rok. Evidence je datována k 10. březnu letošního roku a píše se v ní, že lékaři zaznamenali do té doby 231 případů nemocných spalničkami – vloni za celý rok to bylo 203 lidí. Lékaři se domnívají, že zvýšený počet případů souvisí i s trendem odmítání očkování. Část nákazy přicestovala do ČR také s lidmi z Ukrajiny, kde evidují desítky tisíc nemocných – lékaři zaznamenali deset ukrajinských případů.

Nejvyšší nárůst spalniček se týkal prvního březnového týdne, v němž onemocnělo 50 lidí. U dětí se letos spalničky projevily ve 44 případech, z toho u šestnácti dětí ve věku do jednoho roku a 27 nemocným bylo mezi jedním a čtyřmi lety. Nejvíc nemocných je ve věku 35 až 44 let, v této věkové kategorii onemocnělo celkem 67 lidí. Tuto skupinu podle odborníků méně chrání očkování v dětském věku, protože dostávala jen jednu dávku vakcíny, zatímco mladší dvě. Onemocnění se šíří kapénkami a je vysoce nakažlivé. Inkubační doba spalniček je sedm až 21 dní. Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky.

Vyšetřovatelé v pondělí nalezli obě dvě černé skříňky Boeingu 737 MAX 8, který se etiopskému provozovateli Ethiopian Airlines zřítil v neděli krátce po startu z Addis Abeby. Černé skříňky by měly výrazně přiblížit vyšetřovatele ke zjištění, co předcházelo pádu letadla se 157 lidmi na palubě. Nikdo z pasažérů ani z posádky havárii nepřežil. Na palubě byli i čtyři občané Slovenska – charitativní pracovnice Danica Olexová a také manželka Blanka a obě děti slovenského poslance SNS Antona Hrnka. Letadlo se zřítilo šest minut po startu.

Je to v poslední době už druhý pád stroje Boeing 737 MAX 8, stejný typ letadla nové generace vloni havaroval v Indonésii, chvíli po startu v Jakartě. Při loňské havárii zahynulo všech 189 lidí na palubě a vyšetřování příčin havárie zatím nedospělo ke konečnému výsledku. Jakarta den po havárii v Etiopii, oznámila, že 11 nových boeingů dočasně odstaví. A provoz Boeingu 737 MAX 8 zastavila v pondělí i Čína a Etiopie. Odborníci však varují, že zatracovat boeingy nové generace jako nebezpečné stroje je předčasné, důvody havárií nemusely tkvět v konstrukci strojů a použitých technologiích.

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Na zrychlení růstu inflace se podílelo hlavně zdražení potravin a ke zvyšování cen přispěly také náklady na bydlení. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Ceny potravin a nealkoholických nápojů po lednovém mírném poklesu v únoru meziročně stouply o 1,3 procenta. Podražila především zelenina, jejíž ceny stouply téměř o čtvrtinu. A například brambory podražily oproti loňskému únoru dokonce o více než dvě třetiny.

Rostly také náklady na bydlení. Ceny elektřiny stouply o 8,9 procenta, zemního plynu o 3,6 procenta a teplé vody o 4,2 procenta. Nájemné v bytech vzrostlo o 3,8 procenta. Na růstu cen mělo podíl i zdražení služeb. Například finanční služby podražily o 4,3 procenta, stravovací služby o 4,1 procenta a ubytovací služby o 2,2 procenta. Celkově stouply ceny zboží o rovná dvě procenta a ceny služeb o 3,9 procenta. Poklesly naopak třeba ceny oděvů, jejichž zlevňování v únoru zrychlilo na 3,2 procenta z lednových 2,4 procenta. Také se téměř na nulu snížil růst cen pohonných hmot a olejů. Meziměsíční růst cen podle statistiků ovlivnilo především zdražení v rekreaci a kultuře nebo zvýšení cen potravin. Stouply třeba ceny dovolených s komplexními službami o 4,9 procenta a ceny zeleniny o 7,6 procenta.

Bývalý vůdce radikálního hnutí Tálibán mulla Muhammad Umar, na nějž USA vypsaly odměnu deset milionů dolarů, žil v blízkosti americké základny v Afghánistánu. V knize Searching for an Enemy (Hledání nepřítele) to napsala Bette Dam. Umar se podle jejího zjištění nikdy nesnažil ukrýt v Pákistánu, jak se domnívali Američané. Podle britského The Guardianu zjištění Damové svědčí o selhání amerických tajných služeb a také o tom, že Umar nikdy Pákistánu nedůvěřoval.

Pobýval zhruba pět kilometrů od americké základy ve své rodné provincii Zábul na jihu země. Zemřel na následky nemoci v roce 2013, Tálibánjeho smrt tajil a potvrdil ji až po dvou letech. Nizozemka knihu napsala na základě rozhovorů, jež pět let dělala se členy Tálibánu. Dostal se i k Džabbárovi Umarímu, který se stal Umarovým strážcem, když se po porážce Tálibánu v roce 2001 začal zakladatel tohoto hnutí skrývat. Podle zjištění Damové žil Umar v tajných místnostech domu, který američtí vojáci prohledali, avšak skrýš neobjevili. Později se přestěhoval, avšak znovu do blízkosti jiné základny, na níž sloužilo 1000 Američanů.

Ze svých úkrytů údajně nemohl Tálibán řídit, i když to radikálové tvrdili. Souhlasil ale s ustavením úřadu Tálibánu v Kataru, kde nyní američtí představitelé s Tálibánem vyjednávají o ukončení konfliktu. Kniha Damové vyšla v únoru v holandštině a brzy se má objevit v anglickém překladu. Tvrdí se v ní, že mulla Umar předal kontrolu nad Tálibánem svému ministru obrany Ubajdulláhovi Achundovi v roce 2001.

Mulla Umar žil v izolaci, odmítal i návštěvy příbuzných a pokrýval prý své notesy zápisky, když vymýšlel vlastní jazyk. Tálibán přitom tvrdil, že řídí bojové operace. Aby se vyhnul americkým hlídkám, schovával se někdy v zavlažovacích kanálech. Poslouchal večerní zprávy BBC v paštštině, avšak nechával je bez komentáře. Bylo tomu tak, i když se dověděl o smrti vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina, jehož Američané zabili v Pákistánu. Atentáty bin Ládinových lidí na USA vedly k invazi do Afghánistánu a porážce Tálibánu. Mulla Umar zemřel 23. dubna 2013, pochován byl bez rakve a v neoznačeném hrobě.