Informační servis

Pokus deseti senátorů, kteří usilují o zpřísnění protihlukových opatření v Česku, nevyšel. Lidé jsou zatížení hlukem, hluk ohrožuje jejich zdraví a celkovou životní pohodu, je proto potřeba ho více regulovat, domnívají se zákonodárci. Vláda ale před třemi lety svým nařízením naopak hlukové limity zmírnila. Senátoři proti tomuto opatření podali stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji však ve středu zamítl. Podle Ústavního soudu je nesporné, že hluk má negativní vliv na lidské zdraví. Stejně očividná je ale také skutečnost, že moderní lidská společnost není schopná zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Jako příklad soud uvedl hluk z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto hledat rovnováhu. Důvod ke zrušení nynější úpravy limitů soud nenašel.

„Ústavní soud má za to, že napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné,“ uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček. Zároveň soud konstatoval, že jde o vysoce odbornou problematiku a že česká úprava je v Evropě ojedinělá - některé státy podobné limity vůbec nemají, obecně se úroveň ochrany před hlukem v jednotlivých zemích velmi liší.  V Česku se lidé mohou domáhat dodržování limitů, někdy ale vznikají patové situace, kdy soudy sice rozhodnou o protiprávním překročení limitů, ale zároveň konstatují, že nelze bezprostředně zjednat nápravu, podobně jako se to v minulosti stalo v případě hluku z pražské magistrály. Ani odstranění výjimek a korekcí by podle soudu automaticky nevedlo k reálnému snížení hlukových imisí.

Nastupující republikánský senátor za americký stát Utah a bývalý neúspěšný kandidát na prezidenta Mitt Romney tvrdě zkritizoval šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ještě nedorostl do role prezidenta, napsal v komentáři pro deník Washington Post Romney, který se v roce 2012 neúspěšně sám ucházel o nejvyšší post. Americký prezident spoluvytváří veřejný charakter národa, ale charakter současného prezidenta je nedostatečný, píše dál Romney, který v roce 2016 Trumpovu republikánskou nominaci do boje o funkci nepodpořil. Zatímco Bílý dům na kritický text podle agentury Reuters dosud nereagoval, sám Trump na Twitteru Romneyho vyzval, aby se věnoval třeba bezpečnosti na hranicích. „Raději bych uvítal, aby se Mitt soustředil na zabezpečení hranic a na mnoho dalších věcí, kde může být užitečný,“ poznamenal. Připomněl také, že to byl on, kdo na rozdíl od Romneyho zajistil republikánům prezidentské křeslo. „Měl by být šťastný za všechny republikány. Staň se týmovým hráčem a zvítězíš!“ dodal Trump.

Bílý dům podle Romneyho v prosinci postihla hluboká degradace. Senátor připomíná washingtonské události konce loňského roku, kdy z funkce odešli ministr obrany James Mattis a personální šéf Bílého domu John Kelly a kdy prezident oznámil odchod vojáků ze Sýrie, čímž „opustil spojence bojující po našem boku“. „Jeho vystupování v minulých dvou letech a zejména jeho chování v prosinci je důkazem, že do vysokého úřadu nedorostl,“ tvrdí Romney v deníku. Prezident by podle něj měl Američany spojovat a povzbuzovat v nich to nejlepší. „Národ je rozdělený a naštvaný a nezbytně potřebuje charakterově vyspělého vůdce. Ale právě v tomto ohledu jsou nedostatky nynější hlavy státu nejkřiklavější,“ konstatuje senátor, který se úřadu ujme ve čtvrtek

Vydatné sněžení kombinované s prudkým větrem způsobuje dopravní komplikace hlavně v některých horských oblastech České republiky. V Krušných horách ve středu přívaly sněhu zablokovaly silnici z Božího Daru na Klínovec. Skiareály kvůli počasí výrazně omezily provoz, zaváté jsou i běžecké stopy, v lesích navíc kvůli silnému větru hrozí nebezpečí padajících stromů, píše ČT24.cz.  Meteorologové varují, že zimní počasí bude v Česku pokračovat: napadaný sníh bude namrzat, bude dál foukat silný vítr, ve vyšších polohách se můžou tvořit sněhové jazyky a závěje.V Jizerských horách byla ve středu neprůjezdná silnice vedoucí z Tanvaldu na Harrachov dál do Polska, kde dopoledne havaroval kamion a znemožnil průjezd všech vozidel. Silné sněžení komplikuje dopravu také v Orlických horách. Kvůli sněhu byla pro dopravu zcela uzavřena silnice z Lanškrouna na Albrechtice a dále na Horní Heřmanice. V Krkonoších kvůli silnému větru nejezdí horní úsek lanovky na Sněžku, mimo provoz bude ještě nejméně dva dny. Mimo provoz jsou i tři lanovky ve Špindlerově Mlýně. Vítr má na horách dosahovat rychlosti až 90 kilometrů v hodině. Problémy se sněhem jsou také na Šumavě. Uvízlé kamiony zablokovaly silnici u Libínského sedla na Prachaticku. Na Moravě způsoboval problémy hlavně vítr, hasiči zasahovali u popadaných stromů na mnoha místech.

Při vlakovém neštěstí na mostě, který spojuje dánské ostrovy Sjaelland a Fyn, přišlo o život šest lidí, dalších šestnáct je zraněných. Informovala o tom dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na železniční úřady. Podle agentury jde o nejhorší vlakové neštěstí v zemi za posledních třicet let. K nehodě došlo ve středu zhruba v půl osmé ráno. Podle prvních zpráv musel vlak s asi 160 cestujícími na mostě prudce brzdit poté, co byl zasažen létajícími předměty z nákladního vlaku, který projížděl v opačném směru. Dánská média uvedla, že osobní vlak zasáhla zřejmě plachta, která se utrhla z nákladní soupravy převážející přepravky s pivem.

Osmnáctikilometrový most, který vede přes průliv Velký Belt a spojuje ostrovy Sjaelland a Fyn, je určen jak pro železniční, tak pro silniční dopravu. Kvůli silnému vichru byl ve středu most pro automobily uzavřen. Stejně tak byl pro auta tuto středu uzavřen most přes úžinu Öresund, jenž je spojnicí mezi Dánskem a Švédskem. Silniční doprava na obou mostech byla během dne postupně obnovována.

Čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že Tchaj-wan je součástí Číny. Lidé na obou stranách Tchajwanského průlivu by podle něj měli usilovat o „opětovné sjednocení“. Si to podle agentury Reuters uvedl v projevu předneseném u příležitosti 40. výročí klíčového prohlášení, které vedlo k oteplení vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem. Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen vzápětí tuto výzvu odmítla a uvedla, že ostrov nepřijme princip „jedna země, dva systémy“.  Čínský prezident podle agentury AFP současně varoval, že se Čína nezaváže nepoužít sílu proti snahám o nezávislost Tchaj-wanu. Peking si podle něj vyhrazuje právo podniknout všechna potřebná opatření vůči „vnějším silám“, stavějícím se proti mírovému sjednocení, a proti separatistickým krokům.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949, kdy skončila občanská válka v Číně, de facto nezávisle; má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. I přes zlepšení vztahů mezi ostrovem a pevninskou Čínou v uplynulých 40 letech Peking pokračuje ve vyhrožování, že použije sílu k nastolení své svrchovanosti, pokud Tchaj-wan formálně vyhlásí nezávislost.  Strategii „jedna země, dva systémy“ formuloval počátkem 80. let čínský vůdce Teng Siao-pching pro sjednocení Číny, v jejímž rámci by jisté regiony jako Hongkong, Macao či Tchaj-wan měly vysokou míru autonomie. V případě Hongkongu a Macaa již Peking tuto politiku uplatňuje.

Světové populace, savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb poklesly za poslední čtyři desetiletí o více než polovinu jedinců.  Jejich úbytek je navíc výrazně rychlejší, než se soudilo. Vyplývá to ze zprávy Světového fondu pro ochranu přírody.  „Ztratili jsme více než polovinu zvířecí populace, a jelikož víme, že za to může naše nenasytnost, musíme hned začít konat,“ říká vědecký ředitel WWF Mike Barratt ve zprávě Aktuálně.cz. 

„Kdyby příští týden v londýnské zoo zemřela polovina zvířat, psalo by se o tom na prvních stranách novin. Ale přesně tohle je to, k čemu dochází ve volné přírodě. Ty škody nejsou nevyhnutelné, jsou důsledkem toho, jak jsme se rozhodli žít,“ přidává se podle serveru britského deníku The Guardian šéf londýnské zoologické společnosti Ken Norris.

Zpráva nazvaná Living Planet Report vychází z porovnávání počtu zvířat v populacích celkem 3038 druhů obratlovců. Mezi lety 1970 a 2010 jich ubylo 52 procent, na čemž se u jednotlivých druhů různě velkou měrou podíleli lidé. To je značně odlišný údaj než v dosud poslední podobné zprávě vydané před dvěma lety, která hovořila o 28procentním poklesu. Podle WWF se předchozí zpráva více spoléhala na dobře dostupná data z Evropy a Severní Ameriky. Největší pokles je přitom podle nové zprávy v tropických oblastech, především v Latinské Americe.

Míra poklesu zvířecí populace byla vypočítána na základě analýzy početního úbytku 10 tisíc populací suchozemských zvířat, ryb a ptáků. Celkem přitom vědci sledovali vývoj u 3 000 druhů. Úbytek nejsilněji zasáhl sladkovodní druhy, mezi nimiž bylo o 76 procent jedinců méně. Mořské a pevninské ztratily shodně 39 procent. Zásadními příčinami oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov a rybolov, jakož i klimatické změny.  Lidstvo těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může planeta dlouhodobě produkovat či absorbovat.

Takzvaná ekologická stopa neboli součet všech spotřebovaných přírodních zdrojů a vypuštěných škodlivin se přitom v jednotlivých zemích světa velmi liší. Kdyby například zanechávali všichni lidé stejnou ekologickou stopu jako obyvatelé Kataru, potřebovali bychom 4,8 planety Země. Pokud jde o ekologickou stopu, je Česko podle WWF na 19. nejhorším místě. Přírodu tuzemsko zatěžuje nejvíce ze zemí Visegrádské čtyřky.