Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Při důlním neštěstí na Karvinsku zemřelo 13 horníků

Polský premiér Mateusz Morawiecki navštívil důl ČSM • Autor: ČTK
Polský premiér Mateusz Morawiecki navštívil důl ČSM • Autor: ČTK

Třináct mrtvých si nakonec vyžádalo čtvrteční neštěstí v Dole ČSM na Karvinsku. Potvrdila to společnost OKD v pátek ráno po skončení pátracích akcí - s tím, že se jedná o 12 Poláků a jednoho Čecha. V nemocnici jsou podle ČT24 dva zranění horníci, jeden zůstává v kritickém stavu. Třetí hospitalizovaný horník byl propuštěn. Dalších sedm raněných záchranáři ošetřili na místě.  K místu neštěstí přijel polský premiér Mateusz Morawiecki i jeho český protějšek Andrej Babiš (ANO). Na památku 13 obětí se v sobotu v poledne rozezní v Česku sirény, Polsko vyhlásilo na neděli státní smutek.  Důlní tragédie v Karviné je druhou nejhorší na území Česka od roku 1990. Na Karvinsku zemřelo nejvíce horníků v červnu 1894, kdy zahynulo 235 lidí.

K výbuchu metanu došlo ve čtvrtek po sedmnácté hodině v černouhelném Dole ČSM ve Stonavě v hloubce okolo 800 metrů.  Záchranné práce stále pokračují, ztěžuje je však požár, v místě neštěstí je riziko dalších výbuchů. V dole probíhá proces pumpování dusíku, aby byl uhašen požár, který může hořet až několik dní. Podle odborníků mohl výbuch způsobit například zkrat na elektrickém vedení. Únik metanu pak mohl být tak rychlý, že ho před zažehnutím ani nezaznamenala čidla. Mluvčí České báňské správy Bohuslav Machek označil za evidentní, že při tragédii musela být koncentrace metanu proti předpisům více než čtyřnásobná. Ze 13 mrtvých horníků je zatím na povrchu pouze jedno tělo.

Ministr obrany Mattis rezignoval kvůli stažení USA ze Sýrie

Ministr obrany Jim Mattis • Autor: Profimedia, New York Times
Ministr obrany Jim Mattis • Autor: Profimedia, New York Times

Americký ministr obrany James Mattis ve čtvrtek rezignoval na svou funkci. V posledních měsících rostly jeho neshody s prezidentem Donaldem Trumpem. Rezignace pak byla podle televize CNN přímým důsledkem Trumpem oznámeného odchodu amerických vojáků ze Sýrie, který se Mattis pokoušel ještě ve čtvrtek zvrátit. Z funkce odejde mna konci února, prezident uvedl, že brzy zveřejní jméno nástupce. Mattis oznámil rezignaci krátce po schůzce s Trumpem. „Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil,“ napsal Mattis v rezignačním dopise. Šéf Pentagonu tu také uvedl, že USA by měly udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt.

Mattis byl považován za jednoho z nejvlivnějších prezidentových spojenců a šéf Bílého domu jej nazýval „jedním ze svých generálů“. V posledních měsících však opakovaně jeho názory nebral v úvahu a ministrův vliv začal klesat. Podle amerických novinářů Mattisův odchod dláždí cestu globálnímu chaosu. Rezignace šokovala členy Kongresu z obou stran. Vůdce republikánské senátní většiny Mitch McConnell řekl, že ho znepokojuje, že důvodem byly „ostré neshody“ mezi Mattisem a Trumpem. Floridský republikánský senátor Marco Rubio se domnívá, že z Mattisova rezignačního dopisu je „naprosto zřejmé, že (USA) míří k sérii vážných politických omylů, které ohrozí národ, poškodí spojenectví a posílí protivníky“.  Demokratickému senátorovi Markovi Warnerovi pak situace nahání strach, protože Mattis byl „ostrovem stability uprostřed chaosu panujícímu v Trumpově administrativě“.

Škoda musí kvůli nástupu elektromobilů ušetřit 13 miliard korun

Kompletace vozů Škoda Octavia; ilustrace • Autor: Milan Jaroš
Kompletace vozů Škoda Octavia; ilustrace • Autor: Milan Jaroš

Automobilka Škoda plánuje s ohledem na budoucí investice ročně uspořit 500 milionů eur (12,9 miliardy korun). Hospodářským novinám to řekl šéf firmy Bernhard Maier. Šetřit se bude kvůli plánům na výrobu elektromobilů, snižování emisí u aut i vývoji na trhu. Propouštění v českých závodech se však nechystá. S úsporami už automobilka začala, cituje list Maiera. „S ohledem na velké investice, které nás čekají, se bude muset šetřit skutečně hodně. V příštím roce chceme ve firmě uspořit každý následující rok 500 milionů eur, v přepočtu 13 miliard korun,“ uvedl šéf Škody Auto.Firma chce šetřit na veškerých nákladech i svém provozu - náklady se jí mezi lety 2016 a 2017 zvýšily o 59 miliard na 385 miliard korun. „Kompletně analyzujeme vše. Musí se i zefektivnit nabídka. Zaměřujeme se na každou korunu v oblastech vývoje i ve všech fázích výroby,“ řekl Maier. Osekávání nabídky napříč všemi modely aut potvrdil šéf českého zastoupení Škody Auto Luboš Vlček. „Důsledně se zaměříme na to, které modelové varianty jsou prodávané a které ne. A ty z nabídky stáhneme, jejich vývoj a výroba stojí velké peníze, které se pak nevrátí,“ řekl deníku.

Maďaři zbrojí na poslední předvánoční demonstraci

Viktor Orbán • Autor: REUTERS
Viktor Orbán • Autor: REUTERS

Maďarská opozice má poslední předvánoční šanci dostat do ulic lidi, kteří jsou nespokojení s vládou premiéra Viktora Orbána. Na pátek večer proto svolala demonstraci do centra Budapešti. Téma je stejné jako při protestech v uplynulých dvou týdnech: nesouhlas s novelou zákona o přesčasech a odpor proti způsobu, jakým premiér Viktor Orbán vládne. Což je například spojené s tím, že maďarská veřejnoprávní média nedávají prostor opozičním názorům. Dosud největší demonstrace se odehrála minulou neděli, dorazilo na ni patnáct tisíc lidí. Provládní média tvrdí, že za politicky vyhrocenou předvánoční atmosféru může opozice, která provokuje v ulicích policisty, píše Aktuálně.cz.Proti novele zákona, která dává firmám a podnikům právo žádat po zaměstnancích až 400 neplacených přesčasových hodin (dosud to bylo 250 hodin, v Česku 150 hodin), protestuje i nacionalistická strana Jobbik. Ta jinak Orbána podporuje v odmítání migrace. V případě novely zákona, kterému Maďaři přezdívají otrocký, se ale spojila s liberály a levicí. Novelu navíc ve čtvrtek podepsal prezident János Áder. Klíčovou otázkou nyní je, nakolik jsou zákonem pobouřeni nebo zklamáni voliči Viktora Orbána a jeho strany Fidesz.

Ve věku čtyřiaosmdesáti let zemřela herečka Jana Štěpánková

Autor: Kroulik, Pavel
Autor: Kroulik, Pavel

Ve věku čtyřiaosmdesáti let zesnula herečka Jana Štěpánková. Matka, herečka Elena Hálková, byla vnučkou básníka Vítězslava Hálka, otcem byl dlouholetý člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek.  Na jevišti se Štěpánková objevila už jako pětiletá, v Prodané nevěstě v Národním divadle. Absolvovala pražskou DAMU a první angažmá nastoupila v Pardubicích. Koncem 50. let přešla do pražského Divadla S. K. Neumanna, dnešního Divadla pod Palmovkou, a roku 1972 nastoupila do Divadla na Vinohradech.

Na vinohradské scéně patřila k největším hvězdám charakterních rolí, hrála tu v Komikovi, Králi Oidipovi, Hamletovi, Richardu III. i ve slavném představení Kočičí hry. Známá byla i její Emilie Marty ve Věci Makropulos a Marie Stuartovna ve hře Ať žije královna! Před kamerou debutovala roku 1952 v dramatu Otakara Vávry Nástup, víc ale hrála v seriálech. Jednu z nejslavnějších televizních rolí jí přinesla už Taková normální rodinka. Režisérem prvního českého sitcomu z roku 1971 byl manžel Štěpánkové Jaroslav Dudek, který ji obsadil i do role doktorky Králové v seriálu Nemocnice na kraji města. Herečka podle informací České televize zemřela v úterý v nemocnici, kam byla přijata koncem listopadu se zápalem plic; v pátek se s ní naposledy rozloučili její blízcí.

Dva australské řetězce zrušily igelitové tašky, spotřeba prudce klesla

Ilustrační foto • Autor: Profimedia, FLPA
Ilustrační foto • Autor: Profimedia, FLPA

Austrálie slaví úspěch v boji proti plastovému odpadu, který zaplavuje světové oceány, konkrétně proti igelitovým taškám. Stačilo, když se do kampaně proti nim zapojili dva největší provozovatelé supermarketů v zemi: společnosti Coles a Woolworths. Obě konkurenční firmy přestaly nabízet jednorázové plastové tašky a sáčky. Podnik Coles tak učinil letos 20. června, Woolworths se přidal 1. července.

A radikální změna se brzy projevila – za tři měsíce klesla spotřeba igelitek o 80 procent. Do přírody se tak nedostalo celkem 1,5 miliardy plastových tašek a sáčků. Pro srovnání: roční spotřeba plastových tašek v obchodech Coles přesahovala ještě před zavedením zákazu 3,2 miliardy kusů. O úspěchu informovala australská nezisková organizace National Retail Association. Nové opatření se nicméně dotklo jen těch australských států a teritorií, jejichž samospráva zatím nepřijala zákon, který by zakazoval jednorázové plastové tašky. Jde o Nový Jižní Wales, Victorii a Západní Austrálii.

„Většina zákazníků je už nyní zvyklá používat vlastní tašky,“ komentoval David Stout z NRA to, co označuje za jednu z nejvýraznějších změn v chování zákazníka za celou poslední generaci. „Prodejcům patří velké uznání,“ dodal. Krok obou firem považuje za „odvážný“. K dramatickému snížení spotřeby plastu dopomohl i jeden z australských států Queensland, který zakázal používání jednorázových tašek a sáčků od prvního července.

Podobné kroky se nyní chystají i v Evropské unii. Na zákazu plastových výrobků na jedno použití se v noci ze čtvrtka na pátek dohodli vyjednávači členských zemí EU a Evropského parlamentu. Předběžnou dohodu, která hovoří například o zákazu jednorázových plastových brček nebo tyčinek do uší, musí ještě potvrdit velvyslanci zemí EU. Výsledná podoba textu pak bude předložena Evropskému parlamentu a poté znovu členským státům k finálnímu schválení.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].