Informační servis

Britská premiérka Theresa May se rozhodla, že klíčové hlasování o dohodě s EU, které se mělo v britském parlamentu odehrát v úterý, odloží - a dojednanou brexitovou smlouvu předloží poslancům později. Učinila tak proto, že byla podle všeho odsouzená k porážce: proti dohodě se staví nejen opozice, ale i podstatná část premiérčiny konzervativní strany.

Hlavním trnem v oku nespokojenců jsou ujednání o hranici na irském ostrově, mezi Irskem (členem EU) a Severním Irskem (součástí Spojeného království). Podle kritiků se Británie kvůli irské hranici ocitne po odchodu z EU v nevýhodném postavení, v podstatě vydaná na milost a nemilost unijních partnerů. Premiérka May proto vyráží do Bruselu, kde se pokusí vyjednat ústupky. Není známo jaké; v každém případě to bude mít velmi složité. Unijní politici budou jen těžko přistupovat na změnu dohodu, bolestně dojednané teprve nedávno. May také neřekla, na kdy se parlamentní hlasování odkládá - zda o den, týden či měsíc. Nejpozději se však může odehrát v druhé polovině ledna.

Alkohol vyjde Česko na téměř šedesát miliard korun ročně. Nejde o peníze utracené za půllitry, nýbrž náklady státu, které opilost a opilectví státu přinášejí. Tak je vyčíslili analytici z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHeta) ve studii objednané Úřadem vlády, která byla v pondělí ozveřejněna. Do těchto 60 miliard korun nezapočítali pouze přímé zdravotní náklady, ale i předčasná úmrtí, hmotné škody či dopad na pracovní produktivitu. Právě její pokles - tedy že lidé buď přijdou do práce s kocovinou, nebo vůbec, anebo že dlouhodobě klesá v závislosti na chronickém pití - tvoří skoro polovinu celkové ztráty.

Tyto náklady má teoreticky pokrývat spotřební daň, ta však podle iHeta pokrývá jen necelou desetinu z šedesátimiliardové částky. Navrhují proto její zvýšení. Zároveň však plédují za snížení tuzemské alkoholové spotřeby. Etanol stojí za každým dvacátým úmrtím, opilí řidiči způsobí čtyři tisíce dopravních nehod ročně a osmdesát procent rodičů, kteří bijí své děti, tak činí v opilosti. Podle odborníků by pomohl zákaz reklamy či omezení otevírací doby obchodů s alkoholem.

Premiér Nikol Pašinjan, který se k moci dostal při nenásilné revoluci v dubnu, potvrdil a posílil své postavení předčasnými volbami. Při hlasování  získala jeho koalice sedmdesát procent hlasů, čímž má potřebnou parlamentní většinu. Voleb se zúčastnila polovina voličů a podle mezinárodních pozorovatelů byly férové.  Pašinjan má tak nyní možnost splnit své dalekosáhlé reformní sliby. V zahraniční politice chce udržovat dobré vztahy s Ruskem, klíčovým arménským spojencem, jehož vojenskou základnu země hostí, zároveň premiér podle svých slov doufá “v zlepšení spolupráce s Evropskou unií a Spojenými státy”.

„Občané Arménie vytvořili revoluční většinu v parlamentu,“ reagoval 43letý Pašinjan na první výsledky. Vůdce dřívější opozice v květnu k moci vynesly protesty proti korupci a politickému protežování. Podle agentury Reuters ztělesňuje radikální zlom po řadě vůdců, kteří Arménii vládli od konce 90. let. Jako redaktor opozičního listu Armenian Times, který kritizoval vládu prezidenta Roberta Kočarjana a premiéra Serže Sargsjana, uspořádal Pašinjan po parlamentních volbách 2007 stávku vsedě. V roce 2009 se sám vzdal úřadům a skoro dva roky strávil za mřížemi; v lednu 2010 jej odsoudili k sedmi letům a v roce 2011 propustili při amnestii. Celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které vyhrál Sargsjan. Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska.

John Kelly, personální šéf Bílého domu, odchází. To je jisté. Co jisté není, je náhrada za bývalého generála, který pod prezidentem Trumpem sloužil téměř dva roky a který se loučí, protože jeho vztah s prezidentem se podle zákulisních informací zhoršoval, až se zcela rozpadl. Původně média a pozorovatelé spekulovali o Nick Ayersovi, který zastával stejnou pozici jako Kelly v úřadu viceprezidenta Mikea Pence. Ten ovšem v neděli ohlásil, že z Washingtonu odchází.  Mezi možné kandidáty na jednu z nejdůležitějších funkcí prezidentovy administrativy tak podle deníku The Washington Post patří (ultra)konzervativní kongresman Mark Meadows či Mick Mulvaney, který aktuálně zodpovídá za americký rozpočet.

Kellymu bývá přisuzováno, že po svém nástupu v červnu 2017 vnesl do chaosu v západním křídle Bílého domu pořádek. Skoncoval s obdobím politiky otevřených dveří, během nějž se oválná pracovna přirovnávala k newyorskému hlavnímu nádraží Grand Central Station, a přístup k prezidentovi zpřísnil. Kontroverzi vyvolal jeho postup v případě Trumpova tajemníka Roba Portera, který byl obviněn z domácího násilí a později rezignoval. Řada zaměstnanců Bílého domu měla za to, že jim Kelly lhal o tom, kdy se o obvinění dozvěděl. V tu dobu se o možném Kellyho odchodu zmínil i prezident.

Tuzemští ústavní soudci dali za pravdu senátorům a nařídili škrtat v zákonech o azylu a pobytu cizinců. Loňská novela přinesla “větší přísnost” - soudy podle ní neměly přezkoumávat zákonnost zadržení cizinců, pokud se dotyční již dostali na svobodu či do zahraničí, a omezovala slučování rodin.  Podle ústavních soudců nicméně musí soudy posoudit každý jednotlivý případ, kdy bylo možná nezákonně zasaženo do práv cizinců. Na tom, zda je cizinec mimo detenci či mimo Česko nezáleží - podle ÚS nejde jen o konkrétní případy, ale práci úředního aparátu jako takového, kterou musí mít veřejnost možnost kontrolovat.

Sonda Voyager 2 vypuštěná v roce 1977 opustila Sluneční soustavu. Stala se tak druhým lidským výtvorem, který doputoval tak daleko. První bylo její dvojče Voyager 1 - tu sice lidstvo vypustilo o šestnáct dní později, ale protože měla rychlejší trajektorii, “mezi hvězdy” se dostala už před šesti lety. Zpráva o Voyageru 2 byla potvrzena v pondělí, ale podle vědců k události došlo už 5. listopadu.

Obě sondy měly za úkol studovat planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S tím byly hotové v roce 1989. Co se bude dít potom, to bylo pro vědce tajemstvím: jak dlouho bude sondám trvat cesta do mezihvězdí i to, jak dlouho budou vlastně fungovat. Zatím jim plutoniové baterie slouží, ale časem k jejich vybití dojde a přestanou k Zemi vysílat signál. I potom nicméně budou kroužit kolem centra naší galaxie po miliardy let.