Informační servis

Premiér Andrej Babiš označil v pátek maďarského premiéra Viktora Orbána za svého přítele a chválil jeho politiku vůči EU. Stalo se tak při příležitosti Orbánovy státní návštěvy, během které se v Praze setkal i s šéfy obou parlamentních komor, s prezidentem Milošem Zemanem a kardinálem Dominikem Dukou. Babiš uvedl, že jejich vztah je nadstandardní a týká se hlavně shodného strachu z uprchlíků: „Byli jsme to hlavně my dva, za podpory našich přátel ze Slovenska a Polska, kdo v Bruselu jasně řekl, že kvóty nechceme, že s nimi máme zásadní problém, a také jsme to prosadili.“ Zároveň prý Babiše zaujal Orbánův plán na zvýšení porodnosti.

Orbána - kritizovaného v Evropě za destrukci demokracie i svobodných médií - před Kramářovou vilou uvítal hlouček odpůrců. „Viktor Orbán je symbol populismu, autoritářství, nacionalismu, putinismu a likvidace liberální demokracie. Přesto bude přijat nejvyššími českými ústavními  a náboženskými představiteli,“ kritizovali návštěvu. Výzvy k protestům však vyslyšelo jen málo lidí. A také v současné české politické reprezentaci však převažují Orbánovi příznivci. Sněmovna nedávno schválila usnesení, že považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti Maďarsku. Omlouvat se Orbánovi měl i prezident Miloš Zeman za to, že ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) rozhodl, že české velvyslanectví v Maďarsku vypadne ze seznamu top českých ambasád. Česká diplomacie mezitím vydala prohlášení, podle kterého Maďarsko dál patří mezi „prioritní země“ - a ministra, jehož kritizoval Zeman i komunisté, se zastal také šéf ČSSD Jan Hamáček a grémium sociální demokracie.

Celá galerie

Jak informovala MF Dnes, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v pátek odvolal ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Danu Juráskovou. Šéfka jedné z největších fakultních nemocnic v Česku skončila kvůli obchodům s někdejším náborářem černých duší do ČSSD a nynějším lobbistou Tomášem Horáčkem. Ten se podle policie dopustil rozsáhlé manipulace se zakázkami ve zdravotnictví. Vyšlo to najevo po auditu, jejž Vojtěch zadal poté, co koncem června policisté provedli masivní zásah v pražských nemocnicích Na Bulovce a Na Františku či ve zdravotnických zařízeních Středočeského kraje.

Ve vazbě s Horáčkem tehdy skončila i někdejší ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská, která s lobbistou udržovala blízké kontakty a jemu spřízněné firmy u ní získávaly za podezřelých okolností zakázky za desítky milionů. Podle Vojtěcha fungovala podobně i další pražská nemocnice. „Okolnosti kolem Všeobecné fakultní nemocnice se velice podobají okolnostem kolem Nemocnice Na Bulovce, které jsou stále postupně rozkrývány orgány činnými v trestním řízení,“ uvedl. Škody by se podle něj mohly vyšplhat do desítek milionů korun. Jurásková v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že odvolání nečekala, protože žádno upozornění na nedostatky nemocnice nedostala.

Rychlíky mezi druhým a třetím největším městem v Česku bude od prosince 2019 provozovat RegioJet, informuje web CT24. Ministerstvo dopravy oslovilo i České dráhy, které na lince jezdí dnes, a Leo Express, ale nejnižší nabídku podal právě RegioJet. Pro společnost podnikatele Radima Jančury je to průlom, poprvé v Česku získala veřejnou zakázku, zatím provozuje pouze komerční vlaky. Kromě RegioJetu objedná ministerstvo několik rychlíkových linek také u Arrivy, která patří německému státnímu železničnímu dopravci Deutsche Bahn.

Rychlíky z Brna do Ostravy resp. Bohumína provozují České dráhy, které za to, že budou jezdit dalších osm let, chtěly od státu 2,22 miliardy korun. Ze tří dopravců, kteří měli o zakázku zájem, to byla nejdražší nabídka. RegioJet si řekl o 2,01 miliardy, tedy přes čtvrt miliardy korun ročně. Nejnižší byla nabídka Leo Expressu. „Dopravce však nesplnil zadávací podmínky, proto byl ze soutěže vyřazen,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. České dráhy přijdou i o další rychlíkové linky, i když ne tak významné.

Americký prezident Donald Trump odřekl připravované setkání se svým ruským kolegou Vladimirem Putinem na okraj summitu G20 v Argentině, píše iRozhlas.cz. Trump nejprve před odletem do Argentiny prohlásil, že je na setkání s Putinem příhodný čas, ale krátce poté na Twitteru oznámil, že do vyřešení rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu je v zájmu všech stran rokování zrušit. Ukrajinský prezident Petro Porošenko rozhodnutí ocenil jako chování velkého státníka. Jakmile se prý  situace vyřeší, Trump rád uspořádá s Putinem summit.

Nad summitem se vznáší právě stín Kerčské krize, ale jeho hlavním tématem je odvrátit totální obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa, tedy Spojenými státy a Čínou. „Dohoda je možná jedině, pokud se Čína otevře konkurenci Spojených států,“ popsal Trump v pondělním rozhovoru pro Wall Street Journal výchozí pozici do sobotního jednání se Si Ťin-pchingem. Pokud se prý nedohodnou, uvalí cla na veškerý čínský dovoz do USA.

Aktuálně.cz informuje o sporu mezi Pražským hradem a pražskou zoo, kdo promrhal šanci na zapůjčení vzácného medvěda pandy. Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek trvá na tom, že o pandu měl prezident Miloš Zeman požádat čínského prezidenta. Zeman naopak tvrdí, že veškeré jednání bylo na šéfovi zoo. „O poskytnutí pand velkých z Číny do zoologických zahrad ve svých zemích jednaly s čínským prezidentem hlavy států, namátkou prezident Sarkozy nebo kancléřka Merkelová,“ napsal Bobek na svém facebookovém profilu a připomněl, že Čína využívá oblíbenost pandy ve své zahraniční politice.

Zemana o pomoc při jednání o pandě v minulosti požádala například bývalá primátorka Adriana Krnáčová. „Zažil jsem tolik lidí, kteří omlouvali vlastní neschopnost tím, že svůj neúspěch sváděli na druhé, že pan Bobek není výjimkou,“ vzkázal Zeman. Šéf zoo už předtím oznámil, že je jen otázkou času, kdy bude projekt pavilonu pro pandy ukončen, protože se zapůjčení zvířat z Číny nepodařilo vyjednat. V chystaném pavilonu za dvě stě milionů korun podle něj bude možné chovat jiné druhy zvířat.

Podle serveru BBC nutí nejmenovaná realitní společnost ve městě Kanton (Kuang-čou) na jihu Číny své zaměstnance, aby každý měsíc ušli 180 tisíc kroků. Což vychází zhruba na čtyři kilometry denně. Za každý krok, který jim chybí do nastaveného limitu, musí zaplatit 0,01 jüanu (0,03 korun). Jedna ze zaměstnankyň si novinářům postěžovala: „Kvůli tomu, abych ušla nastavený počet kroků, se mi nedostává času na spánek.“

Podle Lia Feng-maoa z místní advokátní kanceláře nemá nařízení žádné právní opodstatnění a mohly by z něho firmě plynout problémy. Zaměstnanci by si totiž mohli chůzi mimo pracovní dobu nárokovat jako přesčas, a pokud by se během ní zranili, dalo by se to interpretovat jako pracovní úraz. Novinky.cz k případu citují starší zprávu z Ukrajiny. Podle ní banka Monobank přišla tento měsíc s nabídkou úročení vkladů ve výši až 21 procent pro zákazníky, kteří ujdou denně 10 tisíc kroků.