Informační servis

O místo šéfa lidové strany, které po neúspěchu v senátních volbách uvolní Pavel Bělobrádek, se přihlásil poslanec Marek Výborný. Ve Sněmovně je od loňska, kdy uspěl v Pardubickém kraji. Přidal se tak k Janu Bartoškovi - předseda lidoveckého poslaneckého klubu už svou kandidaturu oznámil. Jsou tu i další možní adepti. Současný první místopředseda (a exministr zemědělství) Marian Jurečka se chce rozhodnout do konce listopadu.

O zájmu populárního zlínského hejtmana a novopečeného senátora Jiřího Čunka, kterého Bělobrádek porazil na předloňském sjezdu, se zatím jen spekuluje. Současný předseda vedl stranu od roku 2010 a pod jeho vedením se vrátila do Sněmovny. Jak řekl, nemá v plánu, že by některého z kandidátů osobně podpořil.

Schválit konec střídání zimního a letního času, jak to navrhla Evropská komise a odhlasoval Evropský parlament, je jedna věc. Zařídit to v praxi je věc druhá -  a jak se ukazuje, o poznání složitější. Unijní ministři dopravy se na neformálním setkání v rakouském Grazu shodli, že je potřeba minimálně rok a půl, aby všech dvacet sedm členských států sladilo své představy, plány a potřeby. Podle eurokomisařů by si každá země mohla vybrat, který ze dvou časů hodlá permanentně využívat.

Teď půjde o to, jak se vyhnout absurdní a potenciálně devastující, nicméně teoreticky reálné možnosti: že vznikne chaotická mozaika různých časů v sousedních zemích. Portugalsko a Řecko už oznámily, že chtějí střídání zachovat. Francie, Irsko či Kypr se ještě nerozhodly.  V celé věci nejde jen o pohodlnější lidské vstávání a dilema mezi tmou ráno či večer. Závěrečnou dohodu bude podle serveru Politico nutné uzavřít s ohledem na tak rozdílné oblasti, jako je letecká doprava i časy dojení v kravínech.

Ministerstvo školství zřejmě nepodpoří snahu krajů, aby byly zákonem zavedené minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy. Podle kritiků by takový krok upřel řadě žáků možnost odmaturovat a zabetonoval by vleklý tuzemský problém - totiž že děti z méně vzdělaných rodin mají v českém vzdělávacím systému jen malou šanci získat lepší vzdělání než jejich rodiče. Podle ministra Roberta Plagy (ČSSD) taková umělá překážka v přístupu ke vzdělání nic nevyřeší.

„Chystám se v pátek na setkání s Asociací krajů hejtmanům na konkrétních datech ukázat, že takzvané cut-off score  Zároveň by se jednalo o umělou překážku přístupu ke vzdělaní, nikterak neřešící jednu z hlavních příčin, kterou je přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů i jejich nevhodná struktura v některých krajích,“ řekl ministr. Ačkoli uchazeči skládají na všechny maturitní obory státem organizované jednotné přijímací zkoušky, o podmínkách přijetí stále rozhoduje každý ředitel střední školy. To se krajům nelíbí. Podle jejich asociace to umožňuje i přijímání žáků, kteří nemají pro studium maturitního oboru předpoklady, a snižuje to celkovou úroveň vzdělávání.

Americká sociální síť Facebook si u nevládní organizace Business for Social Responsibility objednala zprávu o tom, zda nepřímo nenapomáhala vzbuzovat nenávist v Myanmaru vůči Rohingyům, kteří v zemi čelí genocidě. A výsledek, který firma v úterý představila, zní: Ano, skrz Facebook se šířila nenávist k této muslimské menšině, a firma nevyužila nástroje, které má k dispozici, aby tomu bránila.

Facebook proto dle svých slov “uznává, že mohl a měl dělat více” - i když například v srpnu tohoto roku smazala profil několika důstojníkům myanmarské armády. Svou snahu prý nyní napře k blížícím se volbám v roce 2020, kdy se dá očekávat, že téma Rohingyů bude v myanmarské veřejné debatě rezonovat s ještě větší silou, než je tomu dnes.

Zatoulaný medvěd, který už přes dva měsíce brouzdá Valašskem, se stále nechytil do klece nastražené na jednom z hřebenů Vsetínských Beskyd. Past, která jej láká pomocí vyvrženého jelena a jablek potřených medem, zatím zaujala pouze ptáky a kočku. Odborníci, kteří po zvířeti pátrají, na několik posledních dní ztratili stopu a o jeho pohybu neměli bližší informace. V úterý však zvíře způsobilo nové škody, a ukázalo se tedy, že se pohybuje kolem vesnice Karolinka.

Vhodné místo v terénu také hledá veterinář Lukáš Pavlačík, odborník na uspávání velkých šelem, který by medvěda mohl znehybnit narkotizační střelou. Až se zvíře podaří chytit, poputuje do měsíční karantény v záchranné stanici v zoo v Hluboké nad Vltavou, poté se pro něj bude hledat útočiště v některé z českých či evropských zoologických zahrad.

Vědci se možná přiblížili k rozluštění odvěké archeologické záhady: jak přesně byly postaveny egyptské pyramidy. Při hledání starověkých zápisů náhodou narazila anglo-francouzská výprava badatelů na zachovalou rampu a kůlové jamky, které pravděpodobně sloužily k posouvání těžkých kamenných bloků. Konstrukce pochází zhruba z doby, kdy byly postavené pyramidy v Gize.

Vědci už dříve uvažovali o tom, že starověcí Egypťané postupovali při stavbě pyramid právě takto. Nalezená rampa je ale strmější, než se dosud považovalo za možné. Stavba tedy možná postupovala rychleji, než jsme si představovali, protože konstrukce umožňovala zapřáhnout v jeden moment více lidské síly, a navíc nebylo nutné tahat jen kvádry za sebou. Což - jak vědci dodávají - neznamená, že i tak nebylo ke stavbě těchto monumentů zapotřebí celé pracovní armády.

https://www.youtube.com/watch?v=A1HT2BIWwLQ