Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Glosa

Mnoho náčelníků a nikde žádný indián

Volby do Europarlamentu • Autor: Filip Jandourek
Volby do Europarlamentu • Autor: Filip Jandourek

Má to vždy ten samý scénář. Schránky před volbami se zaplní letáky propagujícími desítky malých stran. Jediným identifikačním znakem, kterým je lze od sebe rozlišit (jestli vůbec), jsou jakž takž známé tváře jejich lídrů. A volič si má vybrat, což nese už po léta jeden a ten samý výsledek: hlasy se rozdrolí a vítězství opět shrábnou známé zavedené strany.

Nechme teď stranou evidentní extremisty, strany kandidující bez úspěchu už řadu let a vyložené trucpodniky, jako jsou třeba dvě strany odštěpené od Strany Zelených. A podívejme se na ta uskupení, která měla alespoň nějakou naději na úspěch.

Jaký rozdíl je třeba mezi Evropskou demokratickou stranou europoslankyně Jany Hybáškové, stranou SNK Evropští demokraté a uskupením Starostové a nezávislí - vaše alternativa senátora Jaromíra Štětiny? A na druhé straně, čím se od sebe liší taková Suverenita europoslankyně Jany Bobošíkové, Libertas.cz Vladimíra Železného nebo Strana svobodných občanů Klausova chráněnce Petra Macha?

Jedni jsou proevropští, druzí proti. Jedni mají blíže k Václavu Havlovi, druzí k Václavu Klausovi. Jedni sází na mezinárodní spolupráci, druzí vzývají české národovectví. Všichni jejich lídři mají za sebou nějakou zaznamenatelnou domácí či evropskou politickou zkušenost.

Běžnému voliči nestudujícímu detailní nuance jednotlivých programů, ale zato ochotnému jít k volbám, splývá šestice jmenovaných stran do pouhých dvou bloků. Je s podivem, že to lídrům malých stran stále nedochází.

Jestli totiž kdy mělo nějaké malé či nově vzniklé politické uskupení za novodobou historii svobodných voleb v Česku šanci na úspěch, pak to bylo tehdy, když lídři ukázali jasnou schopnost sjednocovat.

Tak předvolebním průzkumům v devadesátých letech vládla Čtyřkoalice vzniklá spojením čtyř malých stran. V Evropských volbách 2004 překvapivě zabodovaly spojené síly Sdružení nezávislých kandidátů a Evropských demokratů. A ostatně i domácí úspěch Strany Zelených v minulých parlamentních volbách byl výsledkem schopnosti sjednotit – alespoň na chvíli – české zelené hnutí.

Podle evropského lídra ODS Jana Zahradila letošní volby ukázaly, že má cenu „volit buď nalevo, nebo napravo“. Buď ODS nebo ČSSD.

Není to pravda. Jak Klausovští euroskeptici, tak proevropské strany by v evropských volbách uspěly. (První by získali 6,46 procenta hlasů, druzí 6,82 procenta.) Jejich lídři by ovšem museli spojit síly. Což v Česku, kde se každý cítí být nenahraditelným „náčelníkem“ a málokdo je ochoten smířit se s rolí řadového „indiána“, se stále jeví jako nepřekonatelný problém.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].