Aktivista: Novela pomůže homosexuálním rodičům i dětem

Zástupci Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) předali v parlamentu petici na podporu novely zákona o registrovaném partnerství. Ta by měla umožnit osvojení partnerova dítěte druhým, tedy nebiologickým rodičem. Na petičních arších s tím vyjádřilo souhlas 8925 občanů. „Petice má ukázat, že máme podporu i širší veřejnosti. Že to není jen o aktivistech,“ říká Jan Kozubík, zástupce platformy. 

Návrh novely, který představila poslankyně za hnutí ANO a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Radka Maxová, byl do sněmovny předložen 6. srpna letošního roku. Poslanci by jej měli projednávat na podzim.

Bude jich víc

Podle návrhu by si žena či muž mohli osvojit dítě svého partnera, se kterým žijí v registrovaném partnerství - a to za předpokladu, že v rodném listu dítěte je uveden jen jeden rodič, nebo druhý biologický rodič o dítě nepečuje a dá souhlas s osvojením. Děti starší dvanácti let by musely s osvojením souhlasit.

Zákon má dát podle předkladatelů právní jistotu stejnopohlavním rodinám a hlavně dětem žijícím v těchto rodinách, kterých je u nás podle sociologických průzkumů přes 900. „Reálně jich bude určitě víc a takových rodin bude přibývat,“ říká Zdeněk Sloboda, sociolog Univerzity Palackého v Olomouci, předseda Výboru pro sexuální menšiny v Radě vlády pro lidská práva a spoluzakladatel PROUDu.

Zákon o registrovaném partnerství ukládá partnerům povinnost podílet se na výchově dítěte svého protějšku, právně jsou si však dítě a nebiologický rodič cizí, argumentují zastánci novely. Například dítě, které žije v domácnosti lesbických matek, má v rodném listě zapsanou pouze svou matku biologickou; kolonka otec zůstává prázdná, i když druhá, „sociální“ matka funguje jako plnohodnotný druhý rodič. To by měla novela změnit, a umožnit tak, aby v rodném listu mohli být uvedeni rodiče bez ohledu na pohlaví.

„Když dítě onemocní, je na libovůli lékařů, jestli dají informace o stavu dítěte člověku, který jim před očima mává papírem o registrovaném partnerství. Stejně tak to může fungovat ve škole nebo na poště. Těch věcí je poměrně hodně; může se zdát, že jsou to drobnosti, ale zbytečně se tak vytvářejí stresové situace. A lze tomu zabránit jednoduchým opatřením, které nikomu neublíží a zároveň pomůže stovkám rodin a dětí,“ věří sociolog.

Vláda k novele zákona nepřijala žádné stanovisko, dokonce ani neutrální. Pod zákon, který by na přelomu listopadu a října měla projednávat sněmovna, se podepsali zástupci ČSSD i ANO, třetí koaliční strana KDU-ČSL novelu odmítá. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka je zbytečná. „Operuje s věcmi, které lze řešit podle současných právních norem,“ uvedl vicepremiér.

Podle předkladatelů novely jsou naopak právní normy nedostatečné a komplikují stejnopohlavním rodinám běžný život. „Některé věci se dají vyřešit krátkodobou plnou mocí, ale rodičovská práva plnou mocí nepřevedete,“ míní Sloboda. „Novela řeší reálné děti, které reálně v těchto rodinách žijí, a bylo by krátkozraké brát si tyto děti jako rukojmí například ze strachu, že by se časem mohla prosadit obecná adopce homosexuálními páry,“ dodává.

Nic se neprokázalo

Odpůrci vidí novelu zákona o registrovaném partnerství právě jako předstupeň k jednáním o adopci dětí z ústavů homosexuálními páry. To se jim nelíbí a tvrdí, že LGBT aktivisté používají salámovou metodu k postupnému dosažení svých cílů. Podle Slobody jde spíš o vývoj a změny politického klimatu.

„Pokud se dělá aktivismus, sociální hnutí se stávají standardní součástí politického prostředí. A součástí tohoto prostředí je lobbing a prosazování věcí, které prosadit lze. Pokud jsou v Bělorusku členové LGBT komunity kriminalizováni pouze za to, že se scházejí, budou logicky bojovat za právo sdružovat se. Nepůjdou za Lukašenkem s tím, že chtějí rovnoprávné sňatky a právo na adopci. A v našem okolí se začalo objevovat poměrně dost párů, které se potýkají s problémem, jejž novela řeší.“

Častým protiargumentem jsou i názory, že výchova ve stejnopohlavním páru může mít na dítě špatný vliv nebo že by se mohlo potýkat s šikanou. Sloboda ale poukazuje na fakt, že sociologické studie škodlivý vliv výchovy rodičů stejného pohlaví neprokázaly.

„Homosexuální páry jsou stigmatizované. Častým argumentem je životní styl, který je vnímán jako ten špatný, do kterého by se děti neměly vpouštět. Ale právě životní styl je o stejných partnerských hodnotách,“ říká. Stejnopohlavní páry podle něj chtějí mít děti, ale většinou o tom mnohem více přemýšlejí právě kvůli peripetiím, s nimiž je pro ně rodičovství spojené.

Novela zákona o registrovaném partnerství byla předložena už loni na jaře, ale kvůli pádu vlády se nestihla projednat. Kromě Radky Maxové ji otevřeně podpořil i předseda Poslanecké sněmovny Jiří Hamáček (ČSSD) nebo místopředsedkyně Jana Jermanová (ANO). Pro je i ombudsmanka Anna Šabatová, která nemožnost adoptovat dítě v rámci registrovaného partnerství považuje za protiústavní. Projekt Různé rodiny, stejná práva na podporu přijetí novely podpořila řada osobností, režisérka Helena Třeštíková nebo Mark Martin, ředitel Amnesty International v ČR.

Pokud návrh projde, měl by začít platit od příštího roku. V tomto ohledu je Sloboda optimistický. „Věřím, že je ta novela lidsky pochopitelná. Že pomůže dětem i rodičům - rodičovské mechanismy se nedají komplexně ochránit smlouvami a úmluvami. Přece nebudeme chtít, aby rodič musel v nemocnici ukazovat papír, který mu dává právo na informace o zdravotním stavu jeho dítěte. To je degradující a musí to snad každý pochopit.“