Evropští muslimové by se měli mnohem více angažovat proti náboženským fundamentalistům a extremistům, kteří se islámem zaštiťují. Tohle volání v Evropě po sérii teroristických útoků zesiluje a berlínský sociolog Ruud Koopmans uvádí zajímavou paralelu: “Vzpomeňte si na útoky neonacistů v Německu 90. let, kteří v mnoha útocích zabili přes sto imigrantů. Němečtí politici, média, občané si neřekli, že skinheadi a násilí páchané ve jménu německého národa nemá se skutečným Německem nic společného. Naopak šli ve stotisícových manifestacích do ulic a vyslovili se proti vypjatému nacionalismu a rasismu. Dali jasně najevo, že nedopustí, aby neonacisté zneužívali německou identitu k vraždění. Podobný přístup, až na vzácné výjimky, bohužel v muslimských komunitách nevidím,” říká v rozhovoru, který vyjde ve středu ve speciálu Respektu nazvaném Průvodce nejistým světem.
Původem holandský badatel zná například facebookovou skupinu “Not in my name”, v níž se muslimové na hojně sdílených fotografiích od radikálů distancují. “Ale to je na můj vkus moc málo a moc jednoduché. Musíme vidět více lidí v ulicích, chce to mnohem více angažmá,” říká.
Tohle volání je na místě, islamističtí fundamentalisté by měli být muslimským mainstreamem odsunuti na okraj podobně jako neonacisté v západní společnosti. A ačkoli se zatím nejedná o masové hnutí, jsou už někteří liberální muslimové v kampani proti radikálům stále víc slyšet. Třeba právnička a feministka Seyran Ates, která tento týden v Berlíně zakládá liberální mešitu. “Nesmíme naši víru přenechat zpátečníkům,” říká v rozhovoru se zpravodajským serverem SpiegelOnline a nabádá liberální levici, aby se vírou více zaobírala.
Protože v mysli lidí zkrátka otázky po Bohu zůstávají a odpovědi by neměli dávat jen konzervativci či rovnou fundamentalisté. “Je nezodpovědné, když coby pokrokoví muslimové jen nadáváme na konzervativně naladěné oficiální islámské spolky v Německu a nejsme sami víc aktivní,” dodává rodačka z Istanbulu, která do Německa přišla koncem 60. let s rodiči ve věku šesti let. “A přenecháme jim například, aby v mešitách organizovali náboženskou výuku dětí a mládeže.”
Seyran Ates se v Německu proslavila upozorňováním na násilí páchané na dívkách a ženách v muslimských komunitách. V roce 1997 byla sama těžce zraněna při atentátu na poradnu pro turecké ženy, kde v té době pracovala. Nyní prochází teologickým vzděláním, aby se stala imámkou - kázat bude již při pátečním slavnostním otevření liberální mešity. Kvůli výhružným emailům bude ceremonii hlídat policie.
“Chci oslovit hlavně ty, kdo se zatím necítili doma v žádné berlínské mešitě. Kdo chtějí žít moderní, liberální a tolerantní víru… Přihlásil se u nás například muslim, který se zhrozil nad zaostalostí a nenávistí v řadě zdejších mešit, a radši proto chodil do kostela. Kontaktovala nás také řada uprchlíků, kteří se své země utekli před radikály. Říkají nám, že imámové v Sýrii měli liberálnější kázání než to, co slyšeli zde v Německu,” říká Seyran Ates ve zmiňovaném rozhovoru.
Do mešity budou mít přístup všichni - krom žen v nikábu či burce, které považuje za politický, nikoli náboženský projev. A jak chce s tímto přístupem zasáhnout nábožensky konzervativnější kruhy? “Nabízíme příklad pro ostatní. Otevřené dveře, prostor, ve kterém každý může položit jakékoli otázky. Nikomu tu nekážeme o tom, kdo je, a kdo není dobrý muslim.”
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
