Také v Česku se ve vlnách neustále vrací otázka, která se ještě před pár lety zdála být uspokojivě zodpovězená – tedy, zda dětem prospívá, když jejich matky pracují, případně kdy a za jakých podmínek by měly ženy do práce jít. (Přičemž pozoruhodným rysem této debaty je fakt, že o otcích se v tomto duchu nemluví téměř vůbec.)
Zejména zastánce toho typu mateřské péče, který upozaďuje jiné druhy realizace než je starost o děti a domácnost, by tedy mohla zajímat rozsáhlá studie, o níž se zmiňuje americká stanice CNN či časopis Time. Tým vědců z prestižních univerzit ve Spojených státech a Velké Británii analyzoval data o více než stovce tisíc lidí z devětadvaceti zemí světa, aby zjistil, jaký vliv na jejich životy měl fakt, že jejich matky pracovaly.
Výzkumníci zjistili, že ženy, jejichž matka pracovala, později v životě samy pracovaly, dosahovaly navíc větších kariérních úspěchů a vyšších výdělků než dcery žen v domácnosti. (Podle starší studie stejných vědců vydělávají americké dcery pracujících matek téměř o čtvrtinu více než dcery nepracujících maminek.) Na muže měly matky v zaměstnání vliv v tom smyslu, že měli později v životě větší tendence se zapojovat do péče o členy rodiny a domácnost. Konkrétně v USA jde o zhruba osm hodin týdně více strávených praním prádla či vyměňováním plenek – bezmála dvojnásobek času v porovnání s muži, kteří vyrostli v domácnosti, kde maminka do zaměstnání nedocházela. Příčina je zjevná – do života si odnášíme model uspořádání a dělení rolí, které jsme zažily jako děti.
Lepší kariéra a vyšší výdělky nicméně ještě automaticky neznamenají pocit spokojenosti a štěstí. (Stejně jako nikde není psáno, že by si ženy neměly zvolit možnost zůstat doma, případně, že děti takových matek jsou tím nějak poškozeny. Autoři studie zdůrazňují, že neexistuje jediná správná cesta, jak vychovat dítě.) Vědci se tedy rovněž zaměřili na pocit spokojenosti a zkoumali, zda se v tomto směru lidé, kteří vyrostli s pracující matkou, nějak odlišují od lidí, jejichž matka do práce nechodila. A žádný rozdíl neobjevili – obě skupiny jsou stejně spokojené.
„Když se mluví o pracujících ženách, řada otázek, která v té debatě zaznívá, implikuje, že tím nějak škodí své rodině,“ řekla časopisu Time spoluautorka stude a profesorka Harvard Business School Kathleen McGinn. „Řada žen pociťuje výčitky svědomí. Tyto výčitky ale nejsou nijak výzkumně podloženy.“
Výsledky studie byly zveřejněny letos na jaře v odborném časopise Work, Employment and Society.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
