Texty o „měkkých“ zjištěních amerických nebo britských vědců bývají vysmívány, nicméně velmi často jde o skutečně zajímavé objevy či minimálně postřehy, jež stojí za promýšlení. Takže přidejme další do sbírky. Třeba výzkum vědců z americké Harvardovy univerzity, o němž informuje on-line magazín Quartz. Zkoumal postoje Evropanů a Američanů k otázkám migrace a to, jak tyto postoje ovlivňují smýšlení lidí o dalších otázkách.
Trojice výzkumníků položila dvě sady otázek skupině dotazovaných z Francie, Itálie, Velké Británie, Německa, Švédska a Spojených států. Jedna sada se týkala migrace, přičemž bylo zdůrazněno, že je řeč o lidech žijících v „adoptované“ zemi legálně, druhá sociálních dávek, daňového zatížení a obecně distribuce bohatství. Někteří z celkem 22 500 respondentů dostali k zodpovězení nejprve migrační sadu, jiní naopak.
O pořadí se rozhodovalo náhodně a ukázalo se, že právě pořadí otázek bylo klíčové. Ti, kteří se nejprve zabývali migrací, následně ukázali výrazně menší ochotu podporovat charitu, méně schvalovali pomoc chudším lidem a redistribuci bohatství, méně viděli nerovnost jako vážný problém. A to i v zemích, kde je jinak podpora v podobných otázkách tradičně vysoká.
Trojice výzkumníků – Alberto Alesina, Armando Miano a Stefanie Stantcheva - z toho vyvodila, že pouhé přemýšlení o migraci u lidí zvyšuje nechuť pomáhat sociálně znevýhodněným lidem. Toto zjištění by mohlo vysvětlit mimo jiné podobu české veřejné debaty, v níž se ukazuje, že společně s nechutí k migrantům se zvyšuje nechuť k sociálně vyloučeným.
Studie pak dále ukázala, co i na základě tuzemské debaty zřejmě všichni tušíme. Tedy, že lidé nemají o rozsahu migrace a o lidech, kteří do jejich zemí přicházejí, realistickou představu. Ve všech zemích respondenti považovali imigranty za méně vzdělané, chudší a více závislé na sociálních dávkách - a všude měli za to, že drtivá většina z příchozích pochází z geograficky i kulturně vzdálenějších regionů, než je tomu ve skutečnosti.
S výjimkou Francouzů pak všechny zkoumané národy přeceňovaly podíl muslimů mezi migranty, a naopak podceňovaly počty křesťanů. A kolektivně všichni špatně odhadovali počty migrantů ve svých zemích: nejvíce ustřelili Američani, kde je migrantů zhruba desetina obyvatel, přesto respondenti jejich počet odhadovali na 36 procent. „Zarážející nepřesnosti“ přitom podle vědců vykazovali všichni lidé bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání, výši příjmu či politickou orientaci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
