Ve Sbírce zákonů bylo 2. 5. 2017 vyhlášeno rozhodnutí o datech voleb do Poslanecké sněmovny, které již dříve stanovil prezident Miloš Zeman na 20. a 21. října 2017. Volební kampaň tímto oficiálně začala. Proto jsme se rozhodli zaměřit na nová pravidla pro její vedení a na srovnání s některými evropskými zeměmi.
Podobu volební kampaně upravuje Zákon 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky, novelizovaný s účinností od ledna 2017. Změny se týkaly právě ustanovení o volební kampani (§ 16), jejího vymezení a financování. Stanovuje se např. limit výdajů na kampaň a zřizuje se úřad, který má korektní vedení kampaní dohlížet.
Za volební kampaň je podle zákona považováno období od vyhlášení data voleb ve sbírce zákonů po vyhlášení výsledků voleb, vedením kampaně je i agitace v neprospěch kandidáta či strany. Tuto novelu prohlasovala v Poslanecké sněmovně stále ještě vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Z toho vyplývá, že do kampaně se bude počítat i následující plakát hnutí ANO, který reaguje na současnou vládní krizi.
Resp. by se počítat měl. Zákon totiž uvádí: "Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta."
Zmíněný úřad se tak bude muset vypořádat v podstatě s novou situací. Kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny je ohraničena limitem 90 milionů - a jistě se bude vášnivě debatovat, co do ní vlastně patří, a co ne, než si všechno takříkajíc sedne. Příkladem, který je často zmiňován v souvislosti s možným obejitím zákona, je reklama na Vodňanské kuře ze září 2013 (tedy měsíc před volbami).
V ní vystupuje Andrej Babiš, majitel společnosti Vodňanské kuře, s Jaromírem Jágrem. Babiš, který se v té době ucházel o post poslance v Praze, se takto dostal v blízkosti populární osobnosti do televizního vysílání, ač si české politické strany nemohou (na rozdíl třeba od USA) nakupovat v televizích prostor pro svou agitaci.
Právě podobné momenty a příklady, které se během kampaní vyskytnou, by měl nově vzniklý úřad řešit. A je otázkou, nakolik a co posoudí za politickou propagaci dané osoby.
Jak kandidující subjekty, tak třetí strany (jako když v deníku Blesk vyšel před druhým kolem prezidentských voleb inzerát proti Karlu Schwarzenbergovi) budou nově limitovány částkou, kterou mohou do kampaně vložit. Nutností je nově i zahrnutí informace o zadavateli či zpracovateli reklamy (předvolební kampaně tedy nemůžou být anonymně namířeny proti jiným kandidátům, jak se stávalo v minulosti).
Co dalšího zákon zavádí? Jaký je nejznámější příklad nekalého vedení kampaně v ČR a jak to funguje v zahraničí? To zjistíte na webu Demagog.cz
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
