Pasažéři dojíždějící do zaměstnání pravidelně využívají čas v dopravě k vyřizování pracovních emailů, proto by se tento čas měl počítat do jejích pracovní doby. To je zpráva, kterou přináší Sean Coughlan pro BBC.
Dostupnost wi-fi ve vlacích příměstské dopravy a rozmach chytrých telefonů citelně prodloužily pracovní den, jak vyplývá ze studie, kterou vytvořila University of West England. Zkoumala chování pěti tisíc lidí dojíždějících za prací do Londýna a došla k tomu, že více než polovina z nich se ve vlaku věnuje práci. „Jsem hodně vytížená matka a tak na ten čas spoléhám. Pro moji příčetnost je mimořádně důležité, že kus práce můžu odvést ve vlaku,“ uvedla jedna z dotázaných.
Ranní cesty slouží k tomu, aby lidé získali v práci náskok, ty odpolední domů se využívají k dohánění restů. „Svým způsobem je dojíždění prázdný čas, tak to aspoň nemusím dělat po večerech,“ říká další respondent. Pro rodiče pak dojíždění představuje i čas, kdy se mohou přeladit z rodinného prostředí do pracovního.
Zásadní zpráva však je, že moderní technologie značně rozmlžily hranice mezi tím, co je ještě práce a co už volný čas. Nastává otázka, zda je únosné prodlužovat pracovní den, když lidé pravidelně vyřizují emaily mimo pracovní dobu, a zda by tento čas neměl být honorován.
Místo aby technologie daly zaměstnancům flexibilitu, nutí je k přesčasům. „Jak ten čas budeme započítávat? Měla by se kultura pracovišť změnit?“ ptá se Juliet Jain z výzkumného týmu. „Skutečná výzva spočívá v tom rozhodnout, co dnes přesně představuje práci.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
