Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Všechna evropská města budou týrat intenzivní vlny sucha, záplav a veder

Horka se stanou součástí života v evropských městech (Řím)
Horka se stanou součástí života v evropských městech (Řím)

Všech 571 velkých evropských měst čekají větší vlny veder, záplavy, nebo sucho, než se dosud myslelo, říká studie publikovaná tento týden v časopise Environmental Research Letters. Přestože zpráva se týká i Česka a výslovně zmiňuje zdejší velké aglomerace, domácí zpravodajské servery o ní neztratily slovo - svědectví, že téma klimatických změn je v tuzemské debatě mrtvá nuda, o níž víme všechno. Tady je shrnutí, jak o studii informoval ve svém aktuálním vydání server Quartz.

Ve své projekci budoucího počasí na evropském kontinentu použila studie všechny dostupné modely pro případ, že svět neuspěje ve snaze radikálně snížit emise skleníkových plynů, a lidská populace přitom bude dál růst. Teplota v tomto scénáři stoupne během následujících třiceti až sedmdesáti let o 2,6 – 4,8 stupně Celsia oproti průměru měřenému v druhé polovině 19. století. I když je tenhle skok označován za ten nejhorší možný, může k němu dojít velmi snadno. Dopad klimatických změn na osud evropských měst pak vědci kreslili v jeho optimistické, střední a pesimistické variantě. Ze všech ale vychází jedno: evropská města budou týrat velmi intenzivní vlny sucha, záplav a veder.

Vezmeme-li to popořadě, sucho vzroste všude, ale v jižní Evropě obzvlášť. Podle „optimistického“ scénáře zasáhnou sucha především města ve Španělsku a rozsah bude zhruba dvakrát větší, než tyto země znají z let 1950–2000. Podle nejhoršího scénáře se bude s problémy těžkého sucha nuceno vyrovnat 98 procent evropských měst a Evropané na jihu kontinentu se musí připravit na sucho zhruba 14krát větší, než tam znají teď. „I když jižní Evropa sucho zná a umí se s ním vyrovnávat, tak obrovská změna může být nad její síly,“ cituje Quartz hydroložku Selmu Guerreiro, jednu z hlavních autorek zprávy. Mezi města nejvíc ohrožená rozsahem suchých období a jejich častým výskytem řadí vědci Atény, Lisabon, Madrid a Sofii.

Záplavy vzrostou také všude, nejhorší vývoj se čeká ve Velké Británii: více než tři čtvrtiny tamních měst, kterými protéká řeka, se musí připravit na horší a častější velké vody. A to podle toho lepšího scénáře - v případě, že věci půjdou horším směrem, čeká na řadu britských měst dramatický nárůst výše vodní hladiny během záplav.  Metropolemi nejvíce ohroženými velkou vodou jsou Dublin, Helsinky, Riga a Zagreb.

I vedro půjde nahoru podle všech tří scénářů. Počet horkých dnů a jejich maximální teploty se zvýší ve všech 571 městech z oficiálního soupisu velkých měst Evropské unie. Největší změny přitom pravděpodobně pocítí střední Evropa, kde v optimistickém scénáři stoupnou teploty horkých dnů o dva až sedm stupňů Celsia; podle nejhoršího pak o 8 až 14. Velkoměsta, která se na to mohou nejvíc těšit, jsou Atény, Praha, Řím, Stockholm a Vídeň.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].