čtvrtek 14. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Automobilka Volkswagen zaplatí v Německu miliardu eur jako pokutu za podvádění s dieselovými motory. Její výši stanovil úřad státního žalobce v rámci trestního řízení, pro automobilku jde o zatím největší trest na evropské půdě za tři roky, kdy aféra dieselgate běží.

"Volkswagen akceptuje pokutu a tím i přijímá odpovědnost," uvedla automobilka ve středečním prohlášení, kde o procesu informovala. "Intenzivně pracujeme na tom, abychom se vypořádali s naší minulostí," doplnil podle agentury Bloomberg šéf firmy Herbert Diess.

Reklama
Reklama
Reklama

Vyšetřování oficiálně stvrzuje to, co se o celé kauze už dávno ví – že k motorům byl připojen ilegální software, který maskoval skutečné emise, a tím uváděl zákazníky v omyl. Celý koncern Volkswagen vypustil do světa 10,7 milionu takových aut. Problém se týkal i některých naftových motorů pro Škodu Auto.

Bloomberg připomíná, že Volkswagen čelí kvůli dieselgate vyšetřování nebo právním postihům v 55 zemích. A miliardová pokuta nemusí být posledním dějstvím ani v Německu. Platba je výsledkem kriminálního vyšetřování v městě Braunschweig, kam centrála firmy v nedalekém Wolfsburgu územně spadá. Přiznání viny a zaplacení pokuty v tomto řízení ale nic nemění na tom, že Volkswagen čelí civilním procesům o náhradu škody ze strany akcionářů. Proti jednotlivým značkám se vedou další procesy: Audi se takto zpovídá v Mnichově a Porsche ve Stuttgartu.

Celý případ má navíc po třech letech mnohem fatálnější důsledky, než je finanční újma pro Volkswagen. Fixlování se softwarem globálně podkopalo důvěru zákazníků v dieselové motory, některá německá města se kvůli vyšším než uváděným emisím dostala u soudů pod tlak, aby diesely vykázala z měst. Případ je také nepříjemnou ranou pro dřívější neochvějnou pověst německého autoprůmyslu. Minulý týden se potvrdilo, že s emisemi se fixlovalo také v Mercedesu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Irsko bylo dlouho vnímáno jako jedna z nejvíce společensky konzervativních západních společností, i díky silnému vlivu katolické církve. V posledních letech však země razantně mění kurz. V roce 2015 Irové v referendu odhlasovali legalizaci sňatků osob stejného pohlaví, před pouhým měsícem jasně schválili zrušení zákazu potratůA další referendum se chystá už na podzim - podle listu The Washington Post pravděpodobně v říjnu budou Irové hlasovat o tom, zda si přejí zachování části ústavy, která činí trestné „rouhačství“.

Jakkoliv se na rozdíl od předchozích referend jedná spíše o symbolickou záležitost, zastánci referenda tvrdí, že odstranění této pasáže pomůže vylepšit mezinárodní reputaci země. „Vyšleme jasný signál, že zákony o rouhačství neodrážejí irské hodnoty a že nevěříme v jejich smysluplnost,“ vyjádřil se irský ministr spravedlnosti.

Reklama
Reklama
Reklama

Odstavec o rouhačství obsahuje irská ústava z roku 1937 a podle zákona o pomluvě z roku 2009 mohou být nábožensky urážlivé výroky trestány pokutou až 25 000 eur. Přestože zákon není vynucován a poslední známý případ soudně stíhaného rouhačství pochází pravděpodobně až z roku 1855, otázku zmedializoval incident starý tři roky.

Britský herec Stephen Fry tehdy v irské televizi na otázku, co by řekl Bohu, prohlásil, že nevidí důvod, proč by měl respektovat někoho, kdo stvořil svět plný bolesti a utrpení. „Rakovina u dětí? Pokud bůh opravdu stvořil svět, pak je to maniak, naprostý maniak a sobec,“ prohlásil tehdy Frey. Neznámý irský občan následně přišel na policejní stanici s přáním nahlásit zločin, kterého se herec dopustil. Irská policie nicméně od vyšetřování upustila, poté co shledala, že výroky „nepobouřily dostatečně velký počet lidí“.

Reklama
Reklama