Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Vědci pracují na Google maps lidského těla

Kmenové buňky, ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz
Kmenové buňky, ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz

Buňky jsou základními jednotkami lidského těla. Podle lékařských učebnic ho tvoří přibližně dvě stě různých druhů buněk. Toto číslo ovšem odpovídá množství buněk velkých skupin, jako jsou neurony či svalové buňky. Nicméně existují další poddruhy buněk, například jen sítnice obsahuje minimálně sto různých kategorií.  A nejen to: třicet bilionů buněk v lidském těle sdílí stejný gen, ale jen u některých se nemoc objeví. Které buňky to jsou a co se s nimi stalo – to jsou otázky, na které lékaři a výzkumníci dostanou málokdy odpověď.

V posledních letech však vytvářejí vědci základy pro tzv. Atlas lidských buněk, sumář lidských buněk v celé jejich rozmanitosti. „Chceme vědět, z čeho jsme stvořeni. Tohle bude mít zásadní dopad na naše vědecké poznání a na naši schopnost diagnostikovat a léčit nemoci,“ říká Guardianu Aviv Regev, biolog z Massachusettského MIT. Atlas zaznamená každý druh a poddruh buňky i způsob, jakým se mění. Půjde o jakousi přehlednou mapu těla, ve které budeme schopni objevovat to, co nám zatím uniká.

Atlas buněk sice nedokáže odkrýt úplně všechno, ale může zjednodušit výzkumníkům práci. Web The Atlantic uvádí jako příklad Steva McCarrolla. Ten letos oznámil objevení genu, který zvyšuje riziko onemocnění schizofrenií. Mělo se za to, že jde o gen imunitního systému, ale zároveň se vědělo, že způsobuje „cosi“ v mozku.  Aby zjistil, které buňky aktivují C4, musel prozkoumat za pomoci různě barevných protilátek přes sedm set mozků. Vzorky byly různé kvality a celá práce trvala takřka rok.

Právě v podobných případech by podrobný atlas lidského těla mohl pomáhat. „Podívejte se, jak nám pomohla znalost genomu. Dnes už můžeme najít geny, které způsobují nemoci, a personalizovat medicínu. Myslím si, že atlas může mít stejný dopad,“ věří Dana Pe’er z Columbijské univerzity.

První výsledky studií se již začaly do atlasu začleňovat. Díky technickému pokroku v oblasti genetiky dokážou vědci analyzovat tisíce buněk za den. Sten Linnarsson, neurolog z Karolinska Institute ve Stockholmu, předpokládá, že atlas by mohl dokázat třeba funkčnost buněčných terapií, které mají regenerovat poškozené tkáně.

Zmíněný Guardian uvádí například Parkinsonovu chorobu, kterou způsobuje ztráta neuronů produkujících dopamin v mozku. Možnou léčbou by mohla být laboratorní výroba buněk produkujících dopamin - a poté jejich vložení do mozku. V tomto případě by podle Linnarssona atlas ujistil vědce, že míří správně. „Když chcete někomu vložit buňky do mozku, měli byste si být skutečně jistí, jaké buňky to jsou a co v mozku způsobí,“ řekl.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].