Jak starý musí být člověk, aby mohl být odsouzen k smrti? Od jakého věku může hlasovat ve volbách? Je osmnáctiletý člověk svéprávný? Na tyto otázky musí harvardská neuroložka Leah H. Somerville často odpovídat soudcům a právníkům. Odpovědi je ale většinou neuspokojí. Nedá se mluvit obecně. Dospělý člověk může mít myšlení puberťáka, některé děti zase uvažují jako dospělí lidé, protože mozek se vyvíjí u každého jinou rychlostí, odpovídá jim profesorka. Ve středu neuroložka na toto téma zveřejnila rozsáhlou studii v časopise Neuron, které si všiml také deník New York Times.
Lidský mozek doroste do dospělé velikosti ve věku deseti let, ale neurony, které ho tvoří, pokračují v růstu ještě mnoho let poté. Některé vazby mezi neurony oslabují, zároveň vznikají nové, jak člověk dospívá. Různé části mozku ale rostou jinak rychle. Změn ve vazbách mezi neurony v zadní části mozku začne ubývat kolem dvaceti let věku, v přední části mozku se ale stále formují nové i ve třiceti, a někdy dokonce i později. „Zpochybňuje to naše povědomí o tom, co to ve skutečnosti znamená hotový mozek,“ řekla deníku Somerville.
Jak se mění anatomie mozku, mění se i jeho fungování. Zatímco v dětství spolu pracují hlavně navzájem sousedící oblasti, v dospělosti spolu stále více komunikují vzdálenější části orgánu. Neurologové věří, že tato harmonie vzdálených částí umožňuje dospělému mozku fungovat na vyšší výkon a zpracovávat více informací. Jakým způsobem tyto vazby vznikají, ale stále zůstává zahaleno mnoha otazníky, stejně jako vliv těchto vazeb na chování člověka.
Přečtěte si více k tématu
Vědci zjistili, že hlava se mrazů ani tmy nebojí
Doktorka Somerville se ve svém výzkumu zaměřila na to, jak mozkové změny ovlivňují naše uvažování. V kognitivních testech, které zkoumají schopnosti jako pozornost nebo paměť, se adolescentům daří dosahovat skoro stejně dobrých výsledků jako dospělým. Pokud ale ve stejnou chvíli zažívají silné emoce, jejich výkon jde prudce dolů, zjistila. Problém je zřejmě v tom, že puberťáci ještě nemají tak silný systém , aby dokázali své emoce kontrolovat.
Tento systém zraje a vyvíjí se překvapivě dlouho, zjistila jiná studie z tohoto roku publikovaná v časopise Psychological Science. Její autoři požádali mladé lidi ve věku 18 až 21 let, aby si lehli do skeneru magnetické rezonance a dívali se přitom na monitor. Měli za úkol stisknout tlačítko ve chvíli, kdy se na monitoru objeví tvář s určitým výrazem – v některých testovaných skupinách výrazem veselým, v jiných vystrašeným a v dalších s neutrálním.
V některých skupinách účastníci testu dopředu věděli, že na konci možná uslyší nepříjemný, trhavý zvuk. Ve skupinách bez zvuku se adolescentům i dospělým dařilo zhruba stejně. Jakmile ale mladší testovaní věděli, že uslyší zvuk, jejich výkon se zhoršil. Skeny jejich mozku ukázaly, že oblasti mozku, kde se zpracovávají emoce, byly mimořádně aktivní, zatímco oblasti pro kontrolu emocí byly velmi slabé. „Mladí dospělí najednou jednali jako teenageři,“ říká Laurence Steinberg, jeden z autorů studie.
Profesor Steinberg souhlasí se svým kolegyní Somerville – dospívání mozku je dlouhý komplikovaný proces bez jasných přechodů z jedné etapy do další. A politici i soudci by to měli brát v potaz. U soudů je člověk také pod vlivem emocí, což ovlivňuje jeho výpověď. Papírově dospělý člověk může vypovídat jako puberťák.
Somerville je s aplikací výsledků do praxe opatrnější. Odrazuje však od rozdělování lidí na děti a dospělé podle toho, jestli už dosáhli osmnácti let. „V tomhle věku k ničemu magickému nedochází,“ říká vědkyně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
