Jeden pohled z Austrálie: Spojené státy právě v přímém přenosu předávají Asii a celý tichomořský region Číně. “Budoucí historikové budou velmi pravděpodobně na tuto chvíli pohlížet jako na klíčový okamžik v trendu, který zesnulý australský strategický analytik Coral Bell předjímal jako konec éry Vasco de Gamy,“ píše v deníku The Sydney Morning Herald australský komentátor Peter Hartcher.
Donald Trump v pondělí večer Američanům představil plán prvních kroků po nástupu do úřadu. Chybí v něm zeď na mexické hranici i ukončení Obamovy reformy zdravotnictví, ale nechybí okamžité zrušení dohody o volném obchodu známé jako Transpacifické partnerství (TPP) a podepsané vloni na Novém Zélandu. Na smlouvě se podílelo dvanáct zemí kromě Číny a zahrnovala 40% světového HDP.
A Čína má radost a nelení. “Otevřenost je základním předpokladem prosperity v Asii a tichomořské oblasti,” prohlásil čínský prezident na víkendovém summitu v Limě. “Čína se okolnímu světu zavírat nebude, naopak, ještě více otevře dveře. Plně se zapojíme do ekonomické globalizace.“
Nástroje k tomu má. Místo TPP je tu RCEP neboli Regionální ekonomické partnerství. “Členem TPP nebyla Čína. Členem RCEP nejsou Spojené státy americké,” poznamenává suše zmíněný komentář a cituje novozélandského premiéra Johna Keye, který v Limě dodal že “důvodem, proč prezident Obama prosazoval TPP, byla také vedoucí role USA v regionu. Nám se líbí, když Spojené státy v regionu hrají významnou roli. Pokud tu nejsou, uprázdněný prostor musí někdo vyplnit - vyplní ho Čína”. Tentýž premiér si ještě zavtipkoval, že by snad TPP šlo zachránit, kdyby zkratka začala znamenat Trumpovo transpacifické partnerství. Jak vidět, návrh se neujal - a Austrálie už také dala najevo, že budoucnost vidí v RCEP.
Historický význam toho všeho spočívá v tom, že Amerika v posledních 70 letech zajišťovala globální veřejné dobro. V případě volného obchodu umožňovala chudým zemím, aby si obchodováním otevřely cestu k prosperitě. To nyní zjevně končí. Američané globalizaci odmítli. Nejde však jen o obchod, ale také o změnu zemského klimatu a bezpečnostní záruky. Trump v poslední oblasti začíná své spojence uklidňovat, ale v Tichomoří zjevně roste nervozita.
Peter Hartcher si není jistý, jestli Čína Ameriku skutečně nahradí – tedy zda se dokáže povznést na úzké národní zájmy a chápat, že prospěch oblasti jako celku je v jejím vlastním zájmu, jako to dříve dokázaly Spojené státy. “Amerika se vzdává vůdčí role. Jaká pravidla místo ní napíše Čína? Bude to systém založený na dodržování pravidel výhodných pro všechny nebo sobecká chaotická zóna, v níž se střetávají protichůdné zájmy? Příležitost je otevřená,” píše. Nová realita je však v jeho australských očích zjevně hotovou věcí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
