Komentář stanice CNN to nazval zatím nejvíce nepředvídatelným a nejnebezpečnějším krokem v dosavadním prezidentování Donalda Trumpa, další média mluví o šoku, „překročení hranic“ a „ohromeném tichu“. Náhlé odvolání ředitele Federální vyšetřovací služby FBI Jamese B. Comeye je vysoce nestandardní už tím, že k němu vůbec došlo za těchto okolností – tedy během běžícího vyšetřování vazeb na Rusko, které měl mít tým stávajícího prezidenta během předvolební kampaně.
Jak připomínají The New York Times, naposled se modelově podobná situace odehrála v éře, na niž by žádný příčetný politik nechtěl oživovat vzpomínky. Během vrcholící aféry Watergate v říjnu roku 1973 nařídil Richard Nixon odvolání zvláštního žalobce Archibalda Coxe, který vyšetřoval vloupání do stejnojmenného hotelu, které nakonec skončilo Nixonovým odstoupením z funkce.
Odvolání Comeye se podle všeho zapíše do dějin podobně; ostatně jde o teprve druhý vyhazov ředitele v historii FBI. Už jen způsob, jakým se o svém výrazně předčasném a nedobrovolném odchodu (ve třetině funkčního období) dověděl sám Comey, zní jako ze špatného vtipu: podle NYT právě v Los Angeles řečnil před zaměstnanci agentury, když za jeho zády na televizní obrazovce blikla mimořádná zpráva o jeho odvolání. Comey se prý v reakci na to zasmál a přešel věc jako vtipný pokus ho napálit. Jenže tohle „prank“ opravdu nebyl, protože zhruba ve stejnou dobu dorazil do sídla FBI ve Washingtonu dopis, v němž prezident o svém rozhodnutí překvapivě stručně informuje.
Ještě větší údiv než forma odvolání vzbudilo přirozeně zdůvodnění a další aspekty kroku. Třeba ten, nad nímž si lámou hlavou nejen komentátoři, ale i politici obou stran: Trump v dopise „velmi oceňuje“, že jej ředitel v minulosti celkem třikrát informoval, že konkrétně on není ve věci ruského zasahování do voleb vyšetřován. Tuto „bizarní zmínku“ - jak ji nazval třeba republikánský kongresman Justin Amash - lze také ovšem vysvětlit jako Trumpův pokus vyhazovaného ředitele veřejně zdiskreditovat. Pokud k tomu skutečně došlo, porušil Comey pravidla, která mu zapovídají informovat o probíhajícím vyšetřování, byť by to byl sám prezident. NYT a další média dodávají, že tímto způsobem Trump jednak informuje veřejnost, že jej FBI skutečně nešetří, a navíc jde naproti podezření, že jedná ve vlastním zájmu.
Jenže tím se mu nevyhnul. Oficiálním důvodem je sice pochybení šéfa FBI i celé agentury při vyšetřování a zejména veřejné prezentaci kauzy emailů Hillary Clinton – tak to vysvětluje i ministr spravedlnosti a jeho zástupce, na něž se Trump odvolává. Přitom sám Trump v minulosti postup agentury i specificky v této kauze ředitele ocenil - byť poté, co ho předtím kritizoval, vždy v závislosti na tom, jestli postup v jeho očích škodil či naopak pomáhal jeho demokratické konkurentce.
A navíc nedává smysl, proč by k trestu za emailovou kauzu mělo dojít právě nyní. „Problém s vyhazovem ředitele FBI za tiskovou konferenci, která se udála v červenci 2016, je ten, že nyní máme květen 2017,“ shrnuje to CNN. „A i kdyby to nakonec nemělo nic společného s vyšetřováním Ruska a jeho možného zasahováním do voleb, vypadá to velmi velmi špatně.“
Bude mimořádně zajímavé sledovat další vývoj. Demokratičtí politici, ale i řada jejich republikánských kolegů volá po ustavení nezávislé vyšetřovací komise. V debatě se objevily také hlasy upozorňující na to, že vyšetřování samo bude pokračovat. Neznějí jen od podporovatelů Trumpa, magazín Wired cituje také bývalé zaměstnance agentury, podle nichž „vyšetřování nestojí a nepadá s ředitelem“ a minimálně do doby, než Kongres schválí nástupce, se de facto nic nemění.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
