Trump ruší Obamovy plány na čistou energetiku. Návrat uhlí ani práci horníkům to však nepřinese

Americký prezident Donald Trump splnil další ze slibů, které dal před volbami svým voličům. Ustupuje od plánů, jimiž chtěl jeho předchůdce v úřadu Barack Obama omezit neekologické zdroje energie, zejména uhlí, a snížit do roku 2025 emise oxidu uhličitého zhruba o třetinu (ve srovnání s hodnotami z roku 2005).

Během slavnostní ceremonie nařídil Trump Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA), aby zahájila proces, který bude podle deníku The New York Times „složitý a dlouhý“ – a povede k tomu, že některé části zmiňovaného Obamova tzv. Clean Power Plan budou zrušeny, jiné zásadně přepsány.  Prezident tak učinil symbolicky obklopen šéfy uhelných společností i jejich zaměstnanci, kterým oznámil, že se „vracejí do práce“.

Podle záměrů Clean Power Plan měly být stovky uhelných elektráren uzavřeny, výstavba nových zastavena, a naopak posílena výstavba větrných a solárních elektráren. Ačkoliv NYT píší, že Trump učinil „z popírání změn klimatu národní politiku“, prezident se zatím nerozhodl, zda USA skutečně odstoupí od klimatické dohody z Paříže. Jádrem dohody nicméně byly závazky jednotlivých zemí omezit emise skleníkových plynů – a zrušení Obamova plánu jde proti nim.

Postoj Spojených států bude mít každopádně celoplanetární dopady. Někteří experti, které NYT citují, předpovídají, že jiné země mohou ústup USA z dohod „vyvážit“ - myslí si to třeba hlavní francouzská vyjednávačka pařížských dohod Laurence Tubiana, který říká, že „bezpočet jiných zemí je připraveno své závazky splnit“. Jiní však upozorňují, že postoj jednoho z největších znečišťovatelů světa bude mít dopady na další země. „Panují velké obavy, co za této situace udělají země jako Čína, Indie či Brazílie,“ říká Robert Stavins, profesor environmentální energetiky. Diplomaté velkých světových ekonomik nicméně slibují, že klimatické závazky dodrží.

Trumpův oznámený záměr se nicméně setkal se skeptickými reakcemi a americká média předpovídají, že slova o hornících vracejících se do práce nemají oporu v realitě. Právě proto, že poptávka po uhlí klesá a podle předpovědí ekonomů bude klesat dál. Slib, že se horníci vrátí do práce, podle Guardianu nerozporují jen Trumpovi kritici, ale také lidé z oboru – třeba majitel největší soukromé americké těžební společností Robert Murray.  Regulace v duchu Obamova plánu už navíc přijaly některé státy - Kalifornie, Connectlcut, Massachusetts, Minnesota, New Hampshire, Oregon, Rhode Island, Vermont nebo Washington.

„Trend ústupu od uhlí je v USA silný a pravděpodobně se nezastaví ani kvůli Trumpovi,“ komentují situaci ve společném prohlášení české ekologické organizace: Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA a Klimatická koalice. „Vede k tomu zastaralost uhelných elektráren, levný plyn a čím dál dostupnější obnovitelné zdroje energie, které vytlačují uhlí z pozice cenového šampiona. Uhelné elektrárny navíc čelí protestům místních lidí a žalobám na úhradu škod a zdravotních komplikací.“

Z dalších důležitých zpráv zpoza Atlantiku stojí za zmínku zákon, který v úterý schválila Sněmovna reprezentantů (a před ní také Senát) a nyní míří k podpisu na stůl prezidentovi. Umožňuje poskytovatelům internetového připojení prodávat informace o chování jejich zákazníků na internetu. Ruší se tak norma, kterou připravila Obamova vláda před koncem funkčního období a podle níž firmy pro tento krok (a také pro sbírání a jiné využívání těchto dat) potřebovaly souhlas zákazníků. Trump již předběžně oznámil, že zákon podpoří.