Trump řeší mezinárodní krizi u večeře, ale jinak nastává diplomatické vyklidnění

Dosti zákeřných pomluv, teď to máme černé na bílém: Rusko dokázalo instalovat spojence až na post hlavního poradce pro národní bezpečnosti ve vládě Donalda Trumpa. Rezignaci Michaela T. Flynna po necelém měsíci působení ve funkci označují Financial Times za Trumpovo “ponížení”, zatímco Reuters mluví o “okamžiku vystřízlivění” pro mladou administrativu, jejíž první týdny byly charakteristické “přešlapy a interními dramaty”.

Z amerických médií (například zde The Washington Post) zatím vyplývá, že bývalý (bývalý) cholerický generál ještě v přechodném období před inaugurací Donalda Trumpa vedl dlouhý telefonický rozhovor s ruským velvyslancem ve Washingtonu, v němž mu naznačil, že Rusko nemusí kvůli sankcím uvaleným na poslední chvíli prezidentem Obamou příliš ztrácet nervy. Flynn tehdy ještě nebyl ve funkci a telefonátem porušil zákon, který zakazuje civilistům zasahovat do zahraniční politiky. Obsah telefonát podle všeho budoucímu prezidentovi i viceprezidentovi zatajil, byť o tom panují pochybnosti. V každém případě Flynn odchází proto, že se stal ze strany Rusů vydíratelným.

Korekce chaotického stylu a úpravy původně neortodoxních postojů nového amerického prezidenta jsou v každém případě tématem dne. The Wall Street Journal už před Flynnovou rezignací napsal, že “po dramatech, jaké by jiné administrativě vystačily na měsíce nebo snad i roky, přináší čtvrtý (Trumpův) týden šanci začít znovu”. Kromě personálních posunů (křeslo se kýve například pod šéfem Trumpovy kanceláře Reinholdem Priebusem) vidí analytici jasné posuny v oblasti, která neAmeričany zajímá asi nejvíce - v zahraniční politice.

The New York Times k tomu nabízí analýzu s výmluvným titulkem Zahraniční politika Donalda Trumpa rychle ztrácí ostré hrany. Trump se v posledních dnech posunuje směrem k běžným diplomatickým postojům zastávaných napříč americkými vládami bez ohledu na to, jakou rétoriku jejich šéfové směřují k voličům. Trump začal skutečně neortodoxně, zpochybnil například opakovaně platnost politiky “jedné Číny”, ale minulý týden v telefonátu s čínským prezidentem ze všeho vycouval a ujistil ho, že 44 let starý oficiální americký postoj stále platí. Totéž vidí newyorský deník ve věci Izraele, kde administrativa po výrocích podporujících izraelskou vládu a slibujících okamžité uznání Jeruzaléma jako hlavního města země změnila tón a začala kritizovat budování dalších osad (o Jeruzalému tak nějak mlčí).

A pokud jde o Írán neboli “nejhorší dohodu všech dob”, Trumpovi lidé teď ujišťují evropské diplomaty, že Spojené státy dodrží vše, na čem se předchozí Obamova vláda dohodla. I když se zároveň Trump snaží sebevědomou lokální mocnost “umravnit” a uvalil na Teherán kvůli testování raket další sankce. Trump také předvedl demonstraci přátelství a porozumění s japonským premiérem, jinak hlavou země, která se během kampaně vážně obávala, že americké bezpečnostní záruky s Trumpem vezmou za své.

The Wall Street Journal vidí situaci podobně podobně: jeho text se pro změnu jmenuje Diplomatické vyklidnění Donalda Trumpa. Vyjmenovává prakticky stejné příklady a popisuje uměřenou reakci Trumpa na víkendový test severokorejské balistické rakety, k němuž došlo právě během návštěvy japonského premiéra. Trumpova nezkušenost sice opět vyvolala mezi bezpečnostními harcovníky pohoršení: prezident i jeho host s manželkami mezinárodní krizi zjevně řešili za užaslého zájmu hostů v golfovém klubu přímo u večeře, zatímco jejich poradci jim svítili mobilními telefony na supertajné dokumenty.  Ale jinak Trump na následné tiskovce předpisově ubezpečit premiéra Abého o stoprocentní podpoře ze strany USA a odpustil si jakýkoliv silácký tyjátr pro své voličské publikum.

Nás samozřejmě nejvíce zajímá NATO a Rusko, ale i tady Flynnova rezignace naznačuje, že Trump začíná chápat rozsah hrozeb dnešního světa. “Jsme teprve na začátku,” cituje The Wall Street Journal známého profesora mezinárodních vztahů a šéfa webového nakladatelství Foreign Policy Davida Rothkopfa, “ale je jasné, že k Trumpovi začíná pronikat zdravá dávka reality. V důsledku setkání s cizími lídry i zahraničněpolitickými profesionály americké vlády mu začíná být jasné, že velká část jeho předvolební rétoriky nebyla úplně rozumná".