Rozhovory s Bobem Dylanem jsou vzácný úkaz. Ovšem jeden takový písničkář aktuálně publikoval přímo na svém webu u příležitosti vydání alba coververzí jeho oblíbených klasických amerických songů Triplicate (mnohé z nich opět proslavil Frank Sinatra). Konverzaci s Dylanem vedl Bill Flanagan a je plná pozoruhodných vhledů do procesu tvorby i obvyklých uštěpačných a kousavých poznámek.
Některé tvé předkapely a hosté na koncertech – často velká jména - si se zklamáním stěžovali, že se s nimi na turné nedružíš. Proč to tak je, ptá se například Flanagan. „Proč by se se mnou vůbec chtěli vybavovat? Na turné trávím čas se svou kapelou,“ odtuší Dylan. Podobně strohý je, když uvádí na pravou mírou příběh, kdy měli společně s Georgem Harrisonem natáčet ve studiu s Elvisem, ovšem král rokenrolu se prý nedostavil: „Elvis tam byl, to my nedorazili.“
Obzvláště zajímavé jsou pak okruhy, kdy Dylan mluví o svém zpěvu, a dostává i otázku, jestli si ke způsobu přednesu přistupuje podobně jako herec k roli: „Ne, je to spíš podobné hypnóze, kdy si to vštípím do hlavy a neustále to opakuji; znovu a znovu, až to chytím. Jako herec k roli? Který herec? Scatman Crothers? George C. Scott? Steve McQueen?“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
