Muž, který podle všeho stál za teroristickými útoky v Barceloně z minulého týdne, byl pravděpodobně v kontaktu s teroristickými skupinami více než deset let, ale přesto dokázal nenápadně žít mimo radar tajných služeb a verbovat mladé islamisty do boje proti Západu. Nosil džíny a oblékal se jako hipster, měl jen krátkou bradku, byl zdvořilý a diskrétní, píše deník New York Times v článku o nenápadném imámovi, jenž zorganizoval krvavý útok na pěší zóně v Barceloně, při němž zahynulo 14 lidí.
Abdelbákí Sátí před útokem působil jako imám v městečku Ripoll na severu Katalánska. „Byl velice milý, okouzlující, slušný, možná až příliš slušný a korektní,“ vzpomíná na imáma třicetiletý Wafa Marsí, jenž vyrůstal s mladíky, kteří se později stali členy Sátího teroristické buňky. „Člověka většinou dokážete odhadnout podle vzhledu, podle toho, jak se usmívá. U něj to ale nešlo, proto jsem mu nevěřil,“ říká pro deník Marsí.
Sám imám Sátí se barcelonských útoků nedožil - zemřel o den dříve 16. srpna, když se pokoušel vyrobit výbušniny ve skrýši teroristické buňky ve městě Alcanar na jih od Barcelony. Policie u jeho těla později našla knihu s vepsaným věnováním „vojákovi Islámského státu v Andalusii“. Navzdory úmrtí velitele ale jeho mladí žáci o den později provedli krvavý útok, což dokazuje jejich velkou oddanost. Španělská média, politici i veřejnost se nyní snaží zjistit, jak je možné, že Sátí celé roky unikal hledáčku tajných služeb.
Abdelbákí Sátí se narodil v roce 1970 v malé vsi v Maroku nedaleko města Tangiers. O jeho raném životě toho zatím moc nevíme. Těsně před útokem v Barceloně nicméně žil ve zmíněném městě Ripoll, byl ženatý a měl devět synů. Místní katalánská policie neměl důvod ho z něčeho podezřívat – Sátí byl trestán pouze jednou za pašování drog.
Jak ale upozorňuje deník, centrální španělská tajná služba sídlící v Madridu toho o Sátím věděla víc. Jméno Abdelbákí Sátí se objevuje v souvislosti se skupinou islamistů, kteří v roce 2006 verbovali rekruty pro boj v Iráku. Kopie Sátího osobních dokumentů byly nalezeny v domě jednoho z těchto verbířů. Sátí se ale vymluvil, že muže zná z mešity, kde pracuje, a případ byl ukončen kvůli nedostatku důkazů.
V roce 2010 byl Sátí odsouzen za pašování drog na čtyři roky vězení. Ve vězení se seznámil s Rašídem Aglífem, který si tu odpykával osmnáctiletý trest za účast na teroristických útocích v Madridu v roce 2004. Při tehdejším bombovém útoku na vlak zahynulo 190 lidí a další stovky byly zraněny.
Po odchodu z vězení měl být Sátí vyhoštěn ze Španělska, ale soudce v roce 2015 toto rozhodnutí zvrátil s odůvodněním, že Sátí „je zaměstnaný a prokázal vůli se integrovat“. Byl propuštěn a zmizel z hledáčku tajných služeb. Katalánští policisté nyní vyčítají španělským tajným službám, že se o tyto informace o imámovi nepodělily dříve – útoku by pak podle nich možná šlo předejít.
V roce 2016 se Sátí objevil znovu. Cestoval do Belgie, kde sídlila teroristická buňka stojící za útoky v Paříži a v Bruselu. Belgickým policistům se však zatím nepodařilo zjistit, zda s ní byl Sátí v kontaktu. „Sátí byl zcela určitě ve Vilvoorde od ledna do března,“ řekl deníku Hans Bonte, starosta tohoto malého belgického města nedaleko od Bruselu.
Na Sátího belgickou policii upozornila místní muslimská komunita. Belgičanům se ale tehdy nepodařilo najít souvislost s terorismem. Minimálně jedna mešita, ve které se ucházel o místo imáma, však Sátího odmítla, protože nedokázal dodat dokumenty dokazující jeho bezúhonnost. Sátí podle starosty města Vilvoorde navštívil Belgii minimálně třikrát.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Byla to jen otázka času
Sátí často cestoval i do jiných do evropských měst známých tím, že se v nich rekrutují džihádisté. Navštívil třeba také Winterthur ve Švýcarsku. Do stejného města cestoval ostatně i jeden z mladých útočníků, kterého zastřelili policisté během teroristického útoku v Barceloně.
Po neúspěšném pokusu stát se imámem v Belgii se Sátí přestěhoval do města Ripoll, kde místní mešita právě duchovního sháněla. Tam pak začal verbovat muže pro budoucí útok. Většinou se soustředil na mladé dospělé ve věku 18 až 21 let, kteří jsou ještě „čistí“ a není tedy pravděpodobné, že zradí, jak říká islamistická příručka. Vždy šlo o dobře integrované muže, kteří měli práci, mluvili španělsky i katalánsky, někteří se ve Španělsku i narodili. Sátí z nich přesto udělal teroristy.
Jak pro Timesy uvedl expert na extremismus Daniel Kohler z Washingtonské university, Sátí postupoval přesně podle učebnic sepsaných ještě za časů teroristické organizace Al-Káida. Rekrutoval hlavně bratry: mezi dvanácti členy buňky byly čtyři sourozenecké páry. Tak je možné používat rodinné vazby k vyvinutí tlaku na jednotlivce a přinutit ho v případě pochybností k loajálnosti.
„Tito samotářští verbíři umějí neobyčejně dobře pracovat s pozitivními emočními hodnoty jako čest, spravedlnost a pýcha,“ řekl pro deník Kohler. „Pokud má mladík pocit nespravedlnosti, verbíř s ním bude celé dny mluvit o tom, jaká nespravedlnost je páchána na ženy a děti v Iráku a Sýrii. Vytvoří u nich identitu duchovních bojovníků.“
Sátímu se povedlo mladé muže vycvičit tak dobře, že si jejich rodiny ničeho nevšimly až do úplného konce. „Jejich matky byly na své syny pyšné: nekouřili, nepili, studovali na inženýry,“ popisuje v úvodu citovaný Morsí, který mladíky znal osobně. Sedm z dvanácti útočníků je nyní po smrti, zbytek v rukou policie.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
