Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Tento článek budete sdílet, ale nebudete ho číst

Odkud je papyrus? • Ovlivní Euro brexit? • Co si myslí němečtí Turci • Výtah z výtahů

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Nejvýznamnější událostí tohoto týdne bude bezpochyby čtvrteční referendum o budoucnosti Británie v Evropské unii. Bude nesmírně zajímavé sledovat, co všechno konečný výsledek hlasování ovlivní. Americký list The Washington Post kupříkladu předvídá, že dopad může mít i pondělní večerní zápas Anglie se Slovenskem. Angličané sice téměř jistě postoupí ze skupiny, nicméně prohra se Slováky by pro ně znamenala, že narazí na silné soupeře – Německo či Španělsko.

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Post argumentuje studiemi, které zkoumaly vliv sportovních výsledků na nálady voličů - a na základě několika z nich konstatuje, že fanoušci vítězných týmů mají tendence více ve volbách podporovat status quo. Jinými slovy radost z vítězství utišuje frustraci, v níž mají lidé tendenci volit spíše změnu. Tyto americké studie sice byly kritizovány řadou expertů, deník nicméně připomíná i příklad – byť tedy jen jeden - z britských dějin. V roce 1970 labouristé senzačně volby prohráli, přestože dlouhodobě a s náskokem vedli průzkumy veřejného mínění. Na voličích se prý takto odrazilo zklamání z prohry tehdy úřadujících světových šampionů s Německem ve čtvrtfinále mistrovství světa.

Klíčová otázka předbrexitové Británie se nicméně spíše než na Euro soustředí na vraždu labouristické poslankyně Jo Cox. Průzkum zadaný listem The Daily Mail ukazuje mírný náskok zastánců setrvání v Unii a rovněž libra posílila.

Magazín The Atlantic přináší napínavý příběh jak vystřižený z románů amerického brakového mistra Dana Browna. Obsáhlý text je výsledkem pečlivého pátrání reportéra Atlanticu po původu (údajně) 1300 let starého útržku papyru, který před čtyřmi lety světu představila harvardská profesorka rané křesťanské historie Karen L. King. Mezi větami, které jsou na něm napsány starobylou kopštinou, totiž jedna hovoří o scéně, během níž Ježíš mluví o „své ženě“.

Text na útržku o velikosti vizitky není úplný, nicméně z kontextu lze dovodit, že Ježíš zde rozmlouvá se svými následovníky a jako o manželce zde mluví o Máří Magdaléně, která je tak podle výkladu historičky hodna toho, aby se řadila mezi apoštoly. Význam takového zjištění by byl samozřejmě dalekosáhlý: stavěl by na hlavu nejen katolickou doktrínu, která církevní dráhu ženám zapovídá, ale i princip celibátu a otázku, zda je možné, aby v sobě lidé spojili zbožnost a sexualitu.

Otázka o pravosti papyru nicméně vyvstala okamžitě po jeho představení v Římě v září 2012. Na jedné straně všemožné technické testy prokázaly autentické stáří papyru i složení inkoustu. Jenže to nemusí nic dokazovat  - víme z jiných případů, že rafinovaní plagiátoři pracují s autentickými materiály a pečlivě hlídají, aby použité látky neobsahovaly nic moderního. Řada expertů pak upozorňovala na gramatické chyby v textu.

Reportér Atlantiku zvolil jednoduchou, nicméně novinářsky nesmírně pracnou a nákladnou metodu, jak do věci vnést trochu světla – pokusil se zjistit, kdo profesorce papyrus dodal a odkud jej sám získal. Narazil při tom na hustou síť podivných, podezřelých či rovnou skandálních skutečností, v nichž dojde i na on-line porno. Tak hustou, až ho to vede k závěru, že papyrus skutečně byl zfalšován. A že padělatele nejspíš inspiroval v úvodu zmiňovaný Dan Brown a jeho světový megabestseller Šifra mistra Leonarda.

Je možné, ba vysoce pravděpodobné, že právě nyní někdo na zdi Respektu komentuje tento text výhradně na základě titulku či několika poutacích vět. Jak ale ukázala studie amerických a francouzských počítačových expertů, na niž jako na „depresivní“ upozorňuje deník The Washington Post, lidé velmi často nečtou ani texty, které na sociálních sítích sami sdílejí. Podle této studie na bezmála šedesát procent z linků sdílených na sítích nikdo neklikl - tedy ani ten, kdo na článek upozornil lidi ve svém okruhu na síti.

Mark Zuckerberg • Autor: Profimedia.cz
Mark Zuckerberg • Autor: Profimedia.cz

Zároveň tyto sdílené texty reálně ovlivňují veřejnou debatu a rozhodují o tom, které téma zapadne, a kterému se naopak dostane pozornosti. Jak říká jeden ze spoluautorů studie Arnaud Legout: „Lidé si tvoří názor na základě výtahu, přesněji výtahu z výtahů, a nejsou ochotni se o věc zajímat hlouběji.“

Další důkaz o tomto internetovém chování nakonec před časem přinesl satirický magazín Science Post, když zveřejnil text s titulkem, že 70 procent uživatelů Facebooku komentuje vědecké texty pouze na základě titulku. Bezmála padesát tisíc lidí článek sdílelo, někteří zjevně ve víře, že jde o seriózní analýzu. Když si však na něj kliknete, zjistíte, že většinu plochy zabírají věty jako je tato: „lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nullam consectetur ipsum sit amet sem vestibulum eleifend.“ Tedy tzv. „lorem ipsum“ – pseudolatinu užívanou v grafickém designu coby slepý text.

Po bouřlivě přijatém hlasování německého parlamentu o rezoluci, v níž také skupina poslanců tureckého původu nazvala turecký masakr Arménů genocidou, se na německé Turky a jejich názory upírá značná pozornost. Zajímavou zprávu o nich podává výzkum provedený akademiky z univerzity v Münsteru, kterou zmiňuje server stanice Deutsche Welle. Více než devadesát procent z celkem dotazovaných 1200 tureckých imigrantů a jejich dětí výzkumníkům sdělilo, že se v Německu cítí pohodlně. To je mimochodem výrazně více než u východních Němců.

Zároveň má však více než polovina z nich pocit, že nebudou nikdy přijati do německé společnosti, a to bez pohledu na to, co udělají, či jak se budou chovat. Téměř polovina dotazovaných má zároveň za to, že je důležitější ctít náboženské zákony než zákony  státu. A sedm procent z respondentů si pak myslí, že násilí lze tolerovat jako prostředek šíření islámu.

Video: Být transgender na americkém Jihu.

Kulturní tip: Pád Třetí říše. ČT2 21.6.2016  00:35

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].