Saúdská Arábie si rovnost pohlaví vykládá velmi svérázně. V ultrakonzervativním blízkovýchodním království sice ženy konečně pustili za volant, k volebním urnám nebo na fotbalové stadiony (ve všech případech jako vůbec poslední země na světě), nyní se ovšem zdá, že Saúdové plánují zajistit ženám také místo v trudné statistice hrdelních trestů. Trudné také proto, že málokterý stát světa popravuje svoje občany více než právě Saúdská Arábie a v drtivé většině případů se trest vykonává stětím hlavy. Jak informuje deník The New York Times, jen za první čtyři měsíce letošního roku bylo takto popraveno bezmála padesát lidí.
Ani rostoucí mezinárodní tlak a pozornost zatím nepřinesl ovoce v případu devětadvacetileté šíitské aktivistky, které po téměř třech letech ve vazbě stojí před soudem - a jak zjistily lidsko-právní organizace z textu obžaloby, hrozí jí trest smrti. Řada médií zmiňuje, že Israa al-Ghomgham by byla vůbec první popravenou saúdsko-arabskou ženou (a některé zdroje navíc tvrdí, že už je po smrti). Obvykle velmi dobře informované NYT to však rozporují a píší, že by nešlo ani o první ženu, ani o první šíitskou aktivistku, kterou by potkal takový osud. Trest smrti jí ovšem hrozí za zcela nenásilnou formu protestu. „A to je velmi neobvyklé,“ píše deník. Lidsko-právní organizace upozorňují rovněž na to, že Arabská charta lidských práv zavazuje signatářské země, mezi něž Saúdská Arábie patří, aby nejpřísnější trest používaly jen výjimečně, a to za nejzávažnější zločiny.
Před zvláštním soudem specializujícím se na terorismus stojí celkem šest aktivistů, přestože nic ani vzdáleně podobného terorismu neprovozovali. Podle obžaloby aktivisté během demonstrací v převážně šíitské oblasti Quatif (šíité jsou v sunnitské zemi ve výrazné menšině) na východě země „skandovali hesla kritická k režimu“, natáčeli protivládní protesty a videa publikovali na sociálních sítích či povzbuzovali a podporovali ostatní protestující. Israa al-Ghomgham i její manžel, který byl v prosinci 2015 zatčen společně s ní, dlouhodobě upozorňují na systematickou diskriminaci, jíž jsou saúdští šíité vystaveni.
Podobně přísně už zmiňovaný soud, který byl ustaven v roce 2008, několikrát rozhodl. V roce 2014 kupříkladu odsoudil k trestu smrti osm šíitských aktivistů, mezi nimi i významného klerika. Lidsko-právní aktivisté, třeba mezinárodní organizace Human Rights Watch, upozorňují na to, že trest smrti za nenásilné protesty může nastavit nebezpečný precedens pro další aktivisty a aktivistky, které režim momentálně vězní za mírumilovné projevení názoru.
Navenek se sice stát chlubí tím, že v něm padá jedna bariéra pro ženy za druhou, úřady ovšem zároveň zatýkají veřejně činné aktivistky, které za zboření těchto bariér bojovaly. A nespokojily se s tím, že ženy mohou řídit - požadují další změny, třeba zrušení systému mužských „poručníků“, v němž ženy nemohou činit základní životní rozhodnutí bez souhlasu blízkých mužských příbuzných.
Nejnovější vlna zatýkání z přelomu července a srpna je i příčinou ostrého diplomatického sporu mezi Saúdskou Arábií a Kanadou, která zatčení aktivistek kritizovala. V reakci na jeden kritický tweet kanadské ministryně zahraničí Saúdové vypověděli kanadského velvyslance, zrušili lety do Toronta, chystají se odvolat všechny svoje občany studující na kanadských univerzitách a plánují další, poněkud extrémní kroky. Kanadský premiér Justin Trudeau nicméně v reakci na zprávy o chystaném rozsudku smrti pro Israu al-Ghomgham oznámil, že jeho země bude v tlaku na saúdsko-arabské partnery pokračovat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
