Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

S uprchlíky jsem chybu neudělala, zopakovala kancléřka v předvolební debatě

Angela Merkel a Martin Schulz • Autor: Profimedia, TEMP Shutterstock
Angela Merkel a Martin Schulz • Autor: Profimedia, TEMP Shutterstock

Televizní debaty nikdy nebyly tím, co by německá kancléřka vyhledávala. Její hlavní vyzyvatel Martin Schulz měl v neděli ojedinělou šanci toho využít a tři týdny před volbami stáhnout ztrátu v preferencích - ale nepovedlo se. Přímý televizní duel, který se v tomto formátu nebude opakovat, pomohl spíš Angele Merkel.

Ze suše korektní a věcné debaty, kde jen občas došlo k náznakům tvrdé konfrontace, vzešla kancléřka přesně tak, jak potřebovala: jako klidná síla, která ví, co dělá, a uprostřed rozkymáceného světa působí na většinu spoluobčanů jako osvědčený a kompetentní lídr.

Celý duel najdete zde, komentovaný on-line přepis pak mimo jiné na stránkách spiegel.de nebo v angličtině na theguardian.com. Podle průzkumu televizní stanice ARD se kancléřka jevila jako přesvědčivější u 55 procent publika, šéf SPD Schulz posbíral jen 35 procent. V průzkumu stanice ZDF kancléřka vyhrála v poměru 32:29. Její vítězství ohlásil v titulku i vlivný bulvární deník Bild.

Dojmy z debaty odpovídají tomu, jak vypadaly poslední průzkumy stranických preferencí. Blok CDU/CSU má šanci posbírat téměř 40 procent hlasů, což pro Angelu Merkel znamená slušnou šanci, že na konci září opět vyhraje a stane kancléřkou již počtvrté.

Sociální demokraté se sice po nástupu Schulze letos na jaře téměř dotáhli na čísla CDU/CSU, ale nyní jsou zpátky na 23 procentech. Schulz byl pět let šéfem Evropského parlamentu a na domácí scéně funguje jako čerstvá tvář. Jeho SPD ale vládne spolu s CDU/CSU ve velké koalici, což snižuje možnost jít s kancléřkou v televizi do tvrdého střetu. Debata tomu odpovídala – v řadě bodů spolu oba diskutéři konstruktivně souhlasili, jinak se Schulz omezil na jemné výpady.

Jeho pozici komplikuje i fakt, že politiku Angely Merkel bere většina Němců jako úspěšnou, mimo jiné díky vzorně fungující ekonomice a nízké nezaměstnanosti. „Angela Merkel a Martin Schulz se točí v kruhu kompromisů, i když spolu chtějí vést duel. Angele Merkel se to hodí jako štít, ale pro Schulze je to vězení,“ napsal k debatě deník Frankfurter Algemeine Zeitung.

Skoro stominutový duel vedli čtyři moderátoři, kteří se obou politiků střídavě dotazovali. Po krátkém úvodu, kdy se oba diskutéři pokorně obrátili na velký počet nerozhodnutých voličů a odmítli předvídat výsledek voleb, se debata stočila na 40 minut k uprchlíkům. Angela Merkel zopakovala, že si stojí za svým kontroverzním rozhodnutím z léta 2015, kdy otevřela hranice velké vlně uprchlíků putujících přes Balkán a Maďarsko do Německa. „V životě kancléřky jsou okamžiky, kdy se musíte rozhodnout,“ poznamenala.

Schulz se pokoušel o kritiku v tom smyslu, že už tehdy bylo na místě přimět ostatní země EU k větší spolupráci, ale podle Angely Merkel nic takového nebylo reálné – maďarský prezident Viktor Orbán podle ní neměl k solidaritě chuť a Německo čelilo hrozbě humanitární krize na svých hranicích. Angela Merkel nicméně uznala chybu v tom, že problém s uprchlickou krizí se neřešil intenzivněji už dříve a v místech, kde má svoje kořeny -  ale od své politiky posledních dvou let nijak neuhnula. Německo je podle ní zemí, která z globalizace vždy extrémně těžila, a vypořádat se s přílivem uprchlíků k tomu podle kancléřky patří.

Schulz tento postoj nijak nezpochybnil a mimo jiné uznal, že Maďarsko nechalo Němce „ve štychu“. Do kancléřky se pustil až v následné debatě na téma napjatých vztahů Německa s Tureckem. Podle Schulze je na místě vzhledem k chování Turecka zastavit přístupová jednání o jeho možném členství v EU. Nutnost pozměnit politiku EU k Turecku připustila i Merkel a naznačila, že po volbách o tom bude chtít v rámci EU jednat.

Oba debatující se shodli, že bude oříšek více než milion imigrantů integrovat do německé společnosti. Angela Merkel k tomu řekla, že chápe skepsi a obavy lidí z islámu v situaci, kdy v Evropě dochází k tolika teroristickým útokům v jeho jménu, ale právě proti tomuto zkratkovitému vidění je podle ní potřeba bojovat. V reakci na to, že podle průzkumů jsou dva ze tří Němců přesvědčeni, že islám do země nepatří, uvedla, že tomu tak není. „V Německu žijí čtyři miliony muslimů a i oni mají velký podíl na tom, jak je dnes země úspěšná. Musíme ale vědět, kdo káže v mešitách,“ prohlásila.

Kancléřka i Schulz odmítli úvahy, že by bylo možné nějak uzavřít německé hranice nebo vnější hranice EU. Podle Schulze je potřeba zapracovat na tom, aby ti, kteří neuspěli se žádostí o azyl, byli z Evropy vyhoštěni. „Vnější hranice EU nelze hermeticky uzavřít,“ poznamenal Schulz, podle něhož je třeba vylepšit imigrační zákon a tlačit na intenzivnější spolupráci v rámci EU - aby ti, kdo vstoupí legálně a získají azyl, mohli zůstat.

Pokud státy EU nebudou v tomto směru solidární, jak je to nyní vidět třeba u Polska, pak to podle Schulze v EU „můžeme hned zabalit“. Angela Merkel k tomu podotkla, že společné evropské řešení pro přijímání imigrantů by samozřejmě bylo lepší, ale pokud se jej nepodaří dosáhnout, pak Německo musí přijmout vlastní opatření.

Na adresu Donalda Trumpa Schulz poznamenal, že je příliš nepředvídatelný a že Německo by mělo hledat spolehlivější spojence. Podle kancléřky je však iluze myslet si, že velké věci typu korejské jaderné krize lze řešit bez USA.

Recep Tayyip Erdogan a a Angela Merkel; Ankara, únor 2017  • Autor: REUTERS
Recep Tayyip Erdogan a a Angela Merkel; Ankara, únor 2017 • Autor: REUTERS

Až po polovině času se debata stočila na vnitřní otázky a na ekonomiku. Angela Merkel se pochválila za to, že počet nezaměstnaných klesl z někdejších pěti milionů na polovinu a distancovala se od někdejších plánů, že by důchodový věk měl v Německu v budoucnu vystoupat až na 70 let.

V závěru se diskuse stočila k aférám německých automobilek ohledně fixlování s emisemi – Schulz kritizoval kancléřku, že automobilky nechává příliš lacině vyklouznout z problémů a že je na ně měkká. Podle něj je nutné dosáhnout toho, aby zákazníci, kteří se mohou cítit nepravdivými údaji o emisích oklamáni, dostali odškodnění.

Podle Angely Merkel musí výrobci pikat, ale ještě „několik desetiletí“ nebude možné existovat bez spalovacích motorů. Schulz také poznamenal, že by byl pro zrušení chystaného mýtného na německých dálnicích, jehož zavádění bude podle něho příliš drahé a výnosy na jeho pokrytí nebudou stačit.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].