čtvrtek 12. 7. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Řecko vyhostí dva ruské diplomaty a zablokuje vstup do země dalším dvěma. Všichni jsou podezřelí z uplácení řeckých úředníků (včetně členů armády) s cílem nelegálně získat informace a narušit vyjednávání s  Makedonií ohledně jména této malé balkánské republiky. Řecko od rozpadu Jugoslávie odmítalo, aby se její severní soused jmenoval Makedonie, a tvrdilo, že název země naznačuje teritoriální ambice vůči Řecku. Kvůli sporu blokovalo i makedonské snahy o vstup do NATO či EU.

Minulý měsíc nicméně premiéři obou zemí dospěli k nečekané dohodě a Makedonie souhlasila se změnou svého jména na Republika Severní Makedonie. Oba parlamenty následně dohodu schválily i přes protesty nacionalistů v obou zemích;  poslední krokem jsou nyní referenda v obou zemích. Vyřešení sporu odblokovalo formální nesouhlas Řecka s členstvím Makedonie v NATO - a na probíhajícím summitu v Bruselu v úterý organizace oficiálně odsouhlasila zahájení přístupových rozhovorů.

Reklama
Reklama
Reklama

Jak se ale ukazuje, tento vývoj se nelíbil Rusku, které se mělo snažit dohodu mezi oběma státy překazit. Řecký deník Kathimerini, na který se odvolává BBC, uvedl, že ruští diplomaté se měli snažit získat citlivé informace na řecké úředníky, pomocí kterých by je následně mohli uplatit.

Jak píší The Financial Times, vyhoštění diplomatů je poměrně překvapivé, protože řecká vláda jinak dlouhodobě s Ruskem udržuje dobré vztahy. Na rozdíl od jiných členů aliance Řecko ani nevyhostilo žádné diplomaty v reakci na otrávení bývalého ruského špiona v Británii Sergeje Skripala. Mluvčí řecké vlády odmítl k situaci poskytnout bližší detaily, nicméně prohlásil, že „Atény nebudou tolerovat chování, které porušuje mezinárodní právo a nerespektuje řecký stát“.

Makedonský premiér Zoran Zaev na summitu naznačil, že Rusko mělo také stát za protesty před makedonským parlamentem proti dohodě s Řeckem. Makedonie se nicméně k  vyhoštění zatím nechystá. „Jsme malá země a chceme být přátelé se všemi,“ vyjádřil se premiér Zaev. Zároveň však dodal, že „nevidí žádnou alternativu k členství v NATO“.

Právě možné balkánské rozšíření aliance dráždí Rusko, které se v posledních letech na Balkáně snaží posilovat svůj vliv. Nejnovější člen aliance, Černá Hora, která přistoupila loni v červnu, Moskvu obvinila z podílu na nepodařeném pokusu o převrat a plánovaném atentátu na černohorského premiéra z roku 2016. „Bez perspektivy členství v NATO a EU je budoucnost Makedonie nejistá“, vyjádřila se ministryně obrany o dalším zapojení do západních struktur: „Členství v NATO přináší bezpečnost a jistotu.“

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Všechno prý skončilo harmonicky. Lídři NATO dosáhli “ohromného pokroku” - jak prohlásil na nečekaně svolané tiskové konferenci Donald Trump. “Závazky Spojených států k NATO jsou velmi silné, zůstávají velmi silné, ale především díky všem, díky duchu, který projevují, množství peněz, které jsou ochotni investovat, peníze, které jsou ochotni přidat, byly opravdu úžasné,” dodal.

Trumpa není vždycky snadné pochopit, jeho věty fungují často především jako shluky emotivně nabitých slov a interpretovat se dají s odstupem různě. Pokud však rozumíme průběhu obávaného summitu NATO v Bruselu, Trump dokázal přinutit zbývající členské země k rychlejšímu navýšení výdajů na zbrojení, a to zřejmě dosti nevybíravým nátlakem.

Reklama
Reklama
Reklama

Podle zpravodajství z místa dění americký prezident ve čtvrtek ráno překvapil své spojence vystupňováním požadavků: dohodnutá dvě procenta výdajů na obranu musí většina z nich začít vynakládat již příští rok, a nikoliv do roku 2024, jak se dohodli dříve. K tomuto datu by se aliance měla zavázat k výdajům ve výši čtyři procent. A pokud ne, Amerika se zařídí po svém, citovala Trumpa různá média.

Podle všeho následoval  jistý chaos, program schůzky byl pozměněn a konala se krizová jednání. Když se Trump vynořil na improvizované tiskovce, zářil spokojeností. Tvrdil, že vyjednal 33 miliard dolarů navíc, “možná více”. Neříkal přesná data, ale všechno se prý urychlí, premiéři si budou muset výdaje nechat schválit svými parlamenty, “oni je ale schválí”. Trump vypadal jako vítěz, velebil NATO, uznal, že jsou díky němu Spojené státy bezpečnější, popřel, že by roztržka posilovala Rusko. Najednou bylo všechno správně.

https://www.youtube.com/watch?v=Ik3hDVOQl54

Co přesně se odehrálo, nicméně zatím nevíme. Ani žádné konkrétní dohody ani čísla zatím nikdo nepotvrdil. Španělský premiér Pedro Sánchez například prohlásil, že “rozumí americkému postoji” a NATO “musí vyvážit zájmy všech členských zemí, ale zároveň žádáme o pochopení”. Pochopením se zřejmě myslí ekonomická situace Španělska, jež se právě konečně dostává z dlouhodobé ekonomické krize.

Jakoby se nakonec i sám Trump zalekl, jak dramaticky situaci vyhrotil. Představa, že se premiéři během několika desítek minut dohodli na naprosto zásadních rozpočtových změnách, nezní příliš pravděpodobně. Trump však řekl médiím své a vypadá jako vítěz.

V tuto chvíli nezbývá než čekat, až se zvířený prach trochu usadí. Nejhorší možná představa, totiž že Trump zpochybní další existenci organizace a platnost článku 5 o vzájemné solidaritě, se nakonec nenaplnila. Nebo zatím nenaplnila. Po zkušenostech z nedávného summitu zemí G7 je dobré vyčkat, co bude Trump tweetovat  - a také co vlastně slíbily členské země. Pro transatlantické spojenectví jsou tohle hodně ošklivé chvíle.

Čtěte také: Trump dorazil na summit a Evropa se bojí

Reklama
Reklama