středa 22. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Tři zkušení ruští novináři odletěli na konci července do občanskou válkou zmítané Středoafrické republiky zjistit, zda tu působí ruští žoldnéři z firmy Vagner, která má údajné velmi těsné vztahy s Putinovým Kremlem a působí též na Ukrajině a v Sýrii. Auto s dokumentaristy při nočním přejezdu zastavila skupina maskovaných ozbrojenců, kteří všechny tři zastřelili. (článek tištěného Respektu najdete zde)

Smrt filmařů nasvítila nejen stoupající ruské angažmá v rozvrácené, na suroviny bohaté Středoafrické republice - ale i celkový zájem Putinova režimu o africký kontinent. Podrobně se mu v srpnu věnovaly Financial Times a v detailním textu zvláště týdeník Newsweek.  Sovětský svaz se během studené války do africké politiky hodně vměšoval, živil nejednoho diktátora, vytvářel síť agentů KGB, prodával zbraně, organizoval nejednu občanskou válku. (Nutno dodat, že Spojené státy mají z doby studené války na hlavě stejnou porci másla - podporovaly stejně brutální milice a diktátory). V 90. letech se Rusko z Afriky stáhlo - a poslední tři roky se to viditelně snaží napravit. 

Reklama
Reklama

“Za ostatními zaostáváme, ale to je jen dočasné,” citují Financial times Jevgenije Korendyasova, který býval velvyslancem v několika afrických státech. “Teď se to snažíme napravit a použít dle možností naše silné stránky.” A ty leží v oblasti zbraní a vojenství. “Naše zbraně mají lepší poměr ceny a výkonu. Afričanům to vyhovuje - je to úroveň, kterou si mohou dovolit,” říká citovaný diplomat. Jen během letoška Rusko podepsalo smlouvy o vojenské spolupráci s Guineou, Mozambikem, Demokratickou republikou Kongo a Etiopií. Dále zesiluje vojenská spolupráce se Súdánem, FT píší i o zbrojních obchodech s velkými státy, jako jsou Nigérie a Angola. Rusové také více vstupují do občanské války v Libyi.

Konkrétně do Středoafrické republiky dle FT vloni v prosinci přiletěl tým vojenských instruktorů a 170 údajně civilních poradců. Pak následovalo devět dodávek zbraní. “Rusko zesiluje své vztahy v Africe a Středoafrická republika je jednou ze vstupních bran. Tamní vláda je tak slabá, že země je velmi snadným cílem,” říká Thierry Vircoulon, odborník na střední Afriku z think tanku International Crisis Group.

Cílem je geopolitický vliv, přístup k africkým surovinám a v budoucnosti i na rostoucí trh s více než miliardou lidí. Afrika má 54 států a hodí se mít jich na půdě OSN co nejvíce na své straně.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V rozpětí několika minut vygradovaly v úterý ve Spojených státech dva vyšetřovací a soudní procesy spjaté s vyšetřováním Donalda Trumpa a jeho možné spolupráce s Ruskem. Smyčka se utahuje: Trump byl nyní jedním ze svých nejbližších spolupracovníků obviněn z trestné činnosti s účelem ovlivnit výsledek prezidentských voleb v roce 2016. Jak píše The New Yorker: “Teď už otázka nestojí, zda Trump porušil zákon. To je vyřešeno … Prezident Spojených států je nyní formálně označen za účastníka zločinného spiknutí s účelem obelhat americkou veřejnost a ovlivnit výsledek voleb. Kdyby nebyl prezidentem, čelil by Trump téměř jistě obvinění”.

Pojďme ale popořádku. Bývalý šéf Trumpovy předvolební kampaně Paul Manafort byl v úterý shledán vinným z osmi trestných činů: pětinásobného vyhýbání placení daní, dvojnásobného bankovního podvodu a jednoho zamlčení existence zahraničního bankovního konta. Devětašedesátiletému politickému poradci hrozí mnoho desítek let vězení a zároveň čelí dalšímu soudnímu procesu. Žádný z činů, z nichž ho soud uznal vinným, se přímo netýká Trumpovy kampaně, ale Manafort bude pod velkým tlakem, aby začal přece jenom spolupracovat se zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem výměnou za nižší trest.

Reklama
Reklama

Je totiž považován za možný klíč k domnělé spolupráci Trumpovy kampaně s Ruskem. Doložené trestné činy pocházejí z doby jeho těsné spolupráce s ukrajinskými oligarchy podporujícími proruského prezidenta Janukoviče. Pozdější šéf Trumpovy kampaně od nich pobíral miliony dolarů výměnou za poradenské služby ukrajinskému prezidentovi a tajil je před americkými úřady. Po Janukovičově pádu se milovník rozmáchlého životního stylu dostal do zásadních finančních problémů, z nichž plynuly nejen další bankovní podvody, ale taky motivace. V době, kdy nastoupil bezplatně do čela Trumpovy předvolební kampaně, neměl žádný doložitelný zdroj příjmů, zato kupu dluhů. S funkcí získal přístup a vliv na prezidentského kandidáta, aniž ztratil bývalé kontakty na Kreml. Vyšetřovatel Mueller tak může doufat, že si Manafort přece jenom vzpomene, jak a čím se hodlal v onom období živit.

Paul Manafort, Donald Trump's former campaign manager, in New York in 2016.
Paul Manafort • Autor: New York Times, Profimedia

Ještě závažnější je kauza číslo dvě, přiznání bývalého Trumpova osobního právníka a muže na špinavou práci Michaela Cohena. Ten se oficiálně doznal k tomu, že “na příkaz kandidáta” (tedy Trumpa) zařídil výměnou za mlčenlivost platby dvěma ženám, jež tvrdily, že měly milostný poměr s budoucím prezidentem. V očích americké justice jde o porušení zákona o financování volebních kampaní a snahu nekalým způsobem ovlivnit výsledek voleb. Ani v tomto případě nejde o spolupráci s Ruskem, ale prezident je označen za strůjce podvodu a také za kapitálního lháře.

Spojené státy čekají za necelé tři měsíce klíčové volby do obou komor Kongresu. Pokud v nich zvítězí demokraté, budou mít možnost zahájit proces odvolání prezidenta z funkce. Muellerovo vyšetřování přitom zdaleka není u konce, Trump vidí, že podobný osud, jaký potkal jeho blízké spolupracovníky, se chystá pro členy rodiny - konkrétně syna Donalda Trumpa Jr, který doložitelně aktivně očekával ruské informace skandalizující demokratickou protikandidátku Hillary Clinton, a prezidentova zetě Jareda Kuchnera.

Komentátor deníku Financial Times Edward Luce líčí, že se Spojené státy v tuto chvíli dost možná šinou směrem k ústavní krizi. Trump se může pokusit Muellera odvolat. To by mohl zvrátit Kongres, což je v případě vítězství demokratů téměř jisté, v případě nadvlády republikánů naopak velmi nejisté. Trump také může omilostnit odsouzené muže, čímž vyrazí Muellerovi z rukou jeho hlavní vyšetřovací nástroj, vymáhat výpověď proti prezidentovi výměnou za shovívavost při vynášení rozsudků. I to by mohlo a nemuselo způsobit poprask v Kongresu a případný pokus o impeachment.

Další bitva se odehraje o to, zda prezident musí, či nemusí vypovídat před vyšetřovací komisí. Trumpovi se rozhodně nechce - obává se, že se chytí do pasti vlastních lží a bude kvůli nim nakonec obviněn nikoliv ze spolupráce s Ruskem, ale z pokusu o maření výkonu spravedlnosti (přesně to se stalo Billu Clintonovi).

Zdá se, že klíčové budou listopadové volby. Veřejnost přitom poslední dobou Muellerovo vyšetřování dosti kritizovala, na jeho straně stojí okolo 47% Američanů, Trumpův postoj jich hájí zhruba 34%. Jaké budou reakce veřejnosti na dvě úterní klíčové události, zatím nelze odhadnout.

https://www.youtube.com/watch?v=Fi_xNQLU3dM

Reklama
Reklama