pátek 27. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Čtvrteční rozsudek nad kdysi nesmírně populárním americkým hercem a komikem Billem Cosbym, který  se nejvíce proslavil v osmdesátkovém sitcomu The Cosby Show, představuje podle většiny komentářů ve světovém tisku zásadní okamžik veřejné debaty o sexuálním násilí a obtěžování.

Porota soudu v pensylvánském městě Norristown po necelých dvou dnech jednání rozhodla, že nyní osmdesátiletý Cosby v roce 2004 ve svém domě nedaleko Philadelphie zdrogoval a znásilnil Andreu Constand, v té době zaměstnankyni tamní univerzity. Cosby vinu odmítá. O výši trestu soudce ještě rozhodne, herec by mohl jít do vězení až na třicet let. Byl shledán vinným ze tří zločinů a za každý z nich mu hrozí až deset let vězení; soudce rozhodne, zda se trest bude sčítat či zda trest stanoví jinak.

Reklama
Reklama

Klíčový okamžik je to mimo jiné proto, že Cosbyho případ donedávna sloužil jako ukázka toho, jak byly zkušenosti se sexuálním násilím ignorovány a přehlíženy. Přestože jej postupně obvinilo téměř šedesát žen a první ze skutku, který se udál před více než padesáti lety,  k obvinění a soudu dospěl pouze jeden z nich. A to až po letech.

Jednak proto, že v řadě případů byla věc promlčena, jiné Cosbyho údajné oběti se ani neobrátily na policii. Tato pasivita bývá často kritizována, nicméně v širším kontextu sexuálního násilí a obtěžování dává hluboký smysl. Jiné sledované případy, kde oběti o svých zkušenostech mluvily roky a nikdo je nebral vážně, jasně ukazují, proč většinou ženy o svých zkušenostech mlčí.

Kupříkladu v kauze lékaře americké gymnastické reprezentace Larryho Nassara, který během let zneužil bezmála tři stovky dívek, vyšlo najevo, že stížnosti na jeho chování byly léta ignorovány či bagatelizovány. Když podezření konečně začala vyšetřovat FBI, trvalo agentům rok, než se vůbec dostali k výslechu sportovkyň – a během té doby Nassar zneužil dalších minimálně čtyřicet dívek.

Oběti i jejich rodiny v obsáhlém textu deníku The New York Times z letošního února popisují opakované pokusy kontaktovat úřad s otázkami, jak vyšetřování pokročilo, a frustraci z toho, že se jim nedostalo uspokojivé odpovědi. Když orgány činné v trestním řízení nekonaly právě akčně ani v případě dětí (nejmladším Nassarovým obětem bylo devět let), jak mohly dospělé oběti předpokládat, že to bude jiné u nich?

Ani Andrea Constand, původem Kanaďanka, která se s Cosbym seznámila, když působila ve vedení ženského univerzitního basketbalového týmu, nemlčela. O útoku řekla svojí matce a společně se obrátily na policii, státní zástupce se nicméně rozhodl Cosbyho neobžalovat. Později řekl, že Andree věřil, ale neměl v ruce dostatek důkazů.

https://www.youtube.com/watch?v=HFh1HEHXBLo

Následně Constand herce sama zažalovala, přičemž u soudu svědčila desítka žen, že s Cosbym učinila podobnou zkušenost - a on sám se přiznal ke zvyku podávat ženám sedativa, aby byly svolné k sexu, i když trval na tom, že jim je dával jen s jejich souhlasem. Civilní spor skončil finančním vyrovnáním, jehož výše není známa. Deset let poté bylo nicméně vyšetřování případu znovu otevřeno, mimo jiné také díky narůstajícímu počtu žen, které promluvily o podobné zkušenosti, a tehdy nově zvolený okresní státní zástupce kritizoval rozhodnutí svého předchůdce Cosbyho nežalovat.

Jak připomíná komentář v deníku The New York Times, ve verdiktu by bylo možné vidět naději – jde o první celebritu prvního řádu, která byla odsouzena od počátku „éry #MeToo“.  Jenže zároveň upozorňuje, že k němu došlo až poté, co veřejně vystoupily desítky žen, a poté, co téma opanovalo debatu po celém světě.

Někteří další obvinění sice spějí k soudu (jako producent Harvey Weinstein, jehož vyšetřuje třeba newyorská policie), ale většina z nich „vyčkává v ústraní svých rezidencí a plánuje comeback“. Žalobci kupříkladu odmítli stíhat režiséra Jamese Tobacka, přestože počet žen, které režiséra obvinily ze sexuálního útoku či obtěžování, je momentálně na čísle 395. U některých z těch, které se na policii obrátily, je ovšem problém v tom, že uplynula promlčecí lhůta.

Čtěte také: Jak se dělá konference o #MeToo

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Byla to historická chvíle nejvyšší důležitosti. Severokorejský vůdce měl po 65 letech, poprvé od konce války, vstoupit na území Jižní Koreje, se kterou je jeho země stále formálně ve válečném stavu. Na území nepřítele se pak měl symbolicky setkat s prezidentem Jižní Koreje. Nic tak nebylo ponecháno náhodě a každý krůček obou státníků byl pečlivě naplánovaný dlouho dopředu.

Severokorejský vládce Kim Čong-un přijel na místo schůzky v demilitarizované zóně ve vesnici Pchanmundžom v limuzíně, podél níž klusali ve dvou řadách jeho osobní strážci. Kimovi bodyguardi měli na sobě obleky a při dvaceti stupních se tedy museli řádně zapotit, komentoval komickou scénu zpravodaj BBC. Z limuzíny pak Kim vystoupil a pěšky se vydal k hranici, kde už na něho čekal jihokorejský prezident Mun Če-in.

Reklama
Reklama

Když pak Kim hraniční čáru překročil a potřásl Munovi rukou, došlo – tedy alespoň podle zasvěcených komentátorů – k něčemu neplánovanému. Kim vybídl Muna, aby aspoň na chvilku překročil čáru směrem na sever, tedy z demokratické Jižní Koreje do totalitní KLDR. Když to Mun udělal a potřásl si s Kimem rukou ještě znovu i na severu, oba muži společně pokračovali na jih. Politici se pak skryli v blízké budově, kde celé dopoledne jednali o problémech mezi oběma zeměmi, ale klíčovým a symbolicky nejdůležitějším okamžikem dopolední části jednání byl právě popisovaný taneček na hranici.

https://www.youtube.com/watch?v=w7txGmt6tCY

Na oběd se lídři rozloučili a Kim poobědval doma v KLDR, aby se odpoledne znovu vrátil na jih. V hraniční vesnici Pchanmundžom pak diplomatické scénky pokračovaly – prezidenti společně zasadili borovici, přičemž použitá voda i hlína pocházely z území obou států. Zásadním okamžikem odpolední části bylo společné prohlášení Kima a Muna těsně před večeří. Obě země společně podepsaly dohodu, která má vést k jadernému odzbrojení na Korejském poloostrově. A oba politici se po společném prohlášení objali. „Už nebude žádná korejská válka. Začíná doba míru,“ píše se vzletně v prohlášení.

Čtěte také: Jaderná střelnice, kterou Kim slíbil uzavřít, je nepoužitelná

Většina komentátorů je nicméně k prohlášení skeptická. Kim totiž ještě před pár měsíci hýřil válečnou rétorikou, loni v září KLDR provedla dosud nejmohutnější řízený jaderný výbuch ve své testovací střelnici. Podepsaná dohoda sice mluví o úplné denuklearizaci, ovšem neříká, jak a kdy konkrétně má k jadernému odzbrojení KLDR dojít.

Oba vůdci také prohlásili, že se pokusí ještě letos formálně ukončit válečný stav, který trvá od konce ozbrojeného konfliktu v roce 1953. Společná deklarace dále slibuje už od 1. května ukončit propagandistické vysílání na hranicích, uspořádat setkání rozdělených rodin, modernizovat přeshraniční silnice a železnice a vytvořit společné kanceláře v severokorejském Kesongu, kde už existuje společná průmyslová zóna.

https://video.aktualne.cz/dvtv/horak-kim-ted-musi-jednat-s-trumpem-doslo-mu-ze-budovat-jade/r~219b377c4a1511e8ac3d0cc47ab5f122/