pátek 23. 2. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Polsko vysoko překračuje povolené evropské limity pro znečištění vzduchu, rozhodl ve čtvrtek Evropský soudní dvůr, tedy nejvyšší právní instance v Unii. Podle odhadu zdravotníků v Evropě kvůli znečištění vzduchu ročně zemře zhruba 400 tisíc lidí. Evropský soud se ve svém verdiktu soustředil na to, kolik je v polském ovzduší takzvaných PM10, tedy pevných částic, jejichž průměr je menší než 10 mikrometrů a jejichž vdechnutí je pro člověka velice škodlivé. Polsko narušuje povolené znečištění těmito částicemi ve 35 ze 46 zón, ve kterých se kvalita vzduchu měří, uvedl soud. Problémy s extrémním smogem navíc přetrvávají více méně beze změny posledních deset let, dodal v rozsudku podle agentury Reuters.

Na polském území se podle Světové zdravotnické organizace nachází 33 z 50 měst s nejšpinavějším vzduchem v Evropě. V některých částech Polska – například na jihu země podél českých a slovenských hranic - je někdy ve vzduchu více smogu než v notoricky znečištěných asijských aglomeracích jako Peking nebo Dillí. „Boj proti smogu je jednou z našich vládních priorit. Ale za pouhý rok s tím mnoho neuděláme,“ komentoval rozsudek ESD premiér Mateusz Morawiecky a odpovědnost za špatný stav vzduchu dával předcházejícím vládám.

Proč vzduch v Polsku dlouhodobě tak špatný? To se pokouší zjistit i slovenský Denník N, který situaci v Polsku zkoumá v podrobné analýze. Stav není zdaleka všude stejný, píše se v článku. Třeba na severu Polska u Baltského moře je vzduch srovnatelně čistý jako v severním Německu. Nejhorší vzduch je na jihu Polska v Malopolském, Podkarpatském a Slezském kraji – konstatuje shodně. Hlavním zdrojem smogu v Polsku není průmysl a automobilový provoz, ale domácnosti, které k vytápění používají hlavně státem všemožně dotované uhlí, píše Denník N. Vláda sice lidem připlácí na nákup nových ekologických kotlů, v zemi přesto stále přibývá těch neekologických, které dokážou spalovat také odpad.

Že se ale situace dá zlepšit, ukazuje případ města Krakov, které bývalo v zimních měsících pravidelně jedním měst z nejvíce zamořených smogem. Jak už to často bývá, Krakov za své znečištění tak docela nemohl – leží v údolí řeky Visla v sevření kopců, které špinavý vzduch drží ve městě. Krakov byl tak kvůli vyhlášenému smogu dlouhá léta terčem posměchu od obyvatel ostatních měst, zejména Varšavy. Tři krakovští aktivisté si ale v roce 2012 řekli, že to tak dál nejde.

Krakov
Krakov, pochod proti smogu • Autor: krakowskialarmsmogowy.pl

Andrzej Guła, Ewa Lutomská a Anna Dworakowská vytvořili spolek, který pojmenovali Krakovská smogová výstraha. Prostřednictvím sdružení  upozorňovali na velké znečištění vzduchu v historickém klenotu Polska. Primátor města Jacek Majchrowski se na trojici aktivistů nejdříve naštval, že populárnímu městu kazí pověst a odhánějí turisty, ale časem změnil názor a začal jim naslouchat. O rok později podpořil úplný zákaz používání pevných paliv ve městě, který má začít platit od podzimu 2019. Do této doby musí z města zmizet všech 30 tisíc uhelných kotlů.

Město zavedlo na jejich likvidaci unikátní program. V prvních letech po primátorově rozhodnutí platilo 100 procent finančních nákladů na výměnu kotle za plynový, za připojení k síti centrálního topení nebo za přechod na obnovitelné zdroje. Jak se termín zákazu kotlů blíží, podpora se snižuje a dnes už je jen 60 procent, což má lidi přinutit, aby výměnu nenechali na poslední chvíli. Kromě toho město lidem proplácí rozdíl mezi náklady na provoz dražšího topení plynem a uhlím. K tomu přidalo ještě dotační program na zateplování budov.

Tyto kroky pomohly, píše Denník N. Rok před zavedením úplného zákazu topení pevným palivem je v Krakově místo původních 30 tisíc individuálních kotlů jen 5 tisíc. A město počítá s tím, že i zbytek se podaří zlikvidovat. Hlavní zpráva je, že opatření zabrala, vzduch se dramaticky zlepšil a po mnoha letech se obyvatelé města mohou konečně nadechnout. Ne že by ve městě smog nebyl, ale jeho limity se překračují už jen mírně. Pokud je vzduch v Krakově na 150 až 200 procentech normy, na jihu Polska je běžných 500 až 700 procent normy. To byla přitom před pár lety běžná cifra i v Krakově.

Aktivisté ze sdružení Krakovská smogová výstraha se nyní svůj recept snaží šířit i ve zbytku Polska, především právě na jihu země. Základem je provádění vlastních měření, nezávislých na státních údajích o znečištění vzduchu, která předkládají veřejnosti. Založení nezávislých stanic ukázalo, že oproti očekávání je velice špatný vzduch v horách a v lázních, kam si Poláci jezdí odpočinout a paradoxně léčit nemoci dýchací soustavy. Vzduch v průmyslových Katovicích je například lepší než v lázních Szczawnica a Rabka-Zdroj nebo v Ojcovském národním parku.

K iniciativě spolku se přidali i krakovští podnikatelé, kteří založili startup Airly. Od nich si kdokoli může koupit poměrně laciný měřič pevných částic ve vzduchu, a stát se tak nezávislou měřící stanicí. Údaje z těchto nezávislých stanic se pak shromažďují na webu Airly a vzniká alternativní systém měření kvality vzduchu. Vzniklá mapa je daleko podrobnější než údaje od státu – na web Airly může poslat údaje o kvalitě vzduchu i obyvatel sebemenší polské vesnice. Internetová stránka neříká jen to, jak je kde čistý i špinavý vzduch, ale třeba i to, zda se za takového stavu dá jít ven běhat, nebo je lepší zůstat doma. V době vzniku tohoto článku je vzduch ve starém městě v Krakově na 78 procentech normy. „Vzduch je docela dobrý. Dobrý den pro venkovní aktivity,“ jak říká web Airly.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Korupční skandál izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nabírá na obrátkách. Poté, co jej minulý týden izraelská policie doporučila oficiálně obžalovat z uplácení, podvodu a zpronevěry, vytasila se tento týden s dalším esem – proti Netanjahuovi bude pravděpodobně svědčit jeho dlouholetý spolupracovník Shlomo Filber.

Izraelská policie chce Netanjahua stíhat kvůli podezření z přijímání extravagantních darů v hodnotě přes 280 000 dolarů od hollywoodského producenta Arnona Milchana výměnou za údajnou podporu jeho byznysu a vyřešení problémů s vízem. Netanjahu měl dále požadovat od vydavatele jednoho z největších izraelských deníků Yedioth Ahronoth příznivé zpravodajství o své osobě výměnou za přísnější regulace konkurenčních periodik.

Reklama
Reklama

Zda bude moci policie premiéra opravdu stíhat, záleží na rozhodnutí izraelského generálního prokurátora, které může trvat několik měsíců. Sám Netanjahu, kolem jehož osoby vznáší podezření z korupce již od 90. let, kdy poprvé zastával úřad premiéra, veškerá obvinění odmítl. Nazval je „prázdnými jako švýcarský ementál“.

Vývoj tohoto týdne však naznačuje, že izraelští vyšetřovatelé mají v rukávu ještě několik dalších trumfů. Zatím to vypadá, že tím největším je zmíněný Shlomo Filber zvaný také Momo, dlouholetý člen vládnoucí strany Likud a od 90. let blízký Netanjahuův spolupracovník. Právě tento muž v letech 2015 – 2017 zastával vysokou funkci na  ministerstvu komunikací a ze své pozice údajně zařizoval regulace jdoucí na ruku největší izraelské telekomunikační firmě Bezeq. Výměnou za to měl internetový portál Walla! publikovat články příznivě nakloněné Netanjahuovi. Jak Walla!, tak telekomunikační gigant Bezeq patří jednomu muži – Shaulu Elovitchovi, příteli izraelského premiéra.

Netanjahu veškerá obvinění s býčí zarputilostí odmítá a na zprávy o Filberově spolupráci s policií reagoval sdílením statistiky o jeho rostoucí podpoře mezi izraelskými konzervativci. Ta je ostatně i důvodem, proč izraelský premiér zatím nečelí větším tlakům ze své strany či od koaličních partnerů, kteří by jinak měli potenciál jeho vládu svrhnout.

Izraelští konzervativci jej nadále podporují jako premiéra - byť mnozí přiznávají, že mají o Netanjahuově nevině pochybnosti. Žádná ze stran vládnoucí koalice si nechce tuto skupinu voličů rozhněvat, a tak zatím všichni k premiérovým obviněním mlčí. Opoziční strany nicméně volají po předčasných volbách, a pokud bude skandál dál eskalovat tímto tempem, není vyloučené, že se nakonec stane začátkem konce Netanjahuovy dlouhé politické kariéry.

Reklama
Reklama