Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Polská verze časopisu Vogue ranila národní pýchu a provincialismus

Přesně na Valentýna se na polských stáncích objevilo první vydání lokální mutace módního magazínu Vogue. Místo všeobecného nadšení však titulní fotografie, kterou pořídil Juergen Teller, vyvolala kontroverzní debatu o polských národních hodnotách, symbolech i sebepojetí. Dva komentáře k otázkám, jež polská verze Vogue rozvířila, přináší server The Calvert Journal zaměřený na kulturu a styl v bývalé východní Evropě.

Na to, kolika významy hýří, vlastně na té fotografii není mnoho. Dvě nejúspěšnější polské supermodelky posledních dvou dekád Anja Rubik a Malgosia Bela v přísném černém oblečení tu stojí v popředí ikonického Paláce kultury a vědy – historicky zatíženou dominantou Varšavy vybudovanou v duchu socialistického realismu. Vedle nich je pak zaparkovaná černá volha a hrozivě ponurý dojem celému snímku dodává mlžně sychravé počasí s naprosto šedou oblohou.

„Reakce na ni je kombinací uraženého estetického cítění s raněnou národní pýchou: jak je možné, že nám ten symbol luxusu nenabízí lesklý obraz nedávného úspěchu naší země, ale je apoteózou uplynulé sovětské éry, na kterou se tak moc snažíme zapomenout?“ ptá se v prvním komentáři Agata Pyzik, novinářka, kulturní komentátorka a autorka knihy Poor But Sexy, která reflektuje komplikovaný a stále nepřemostěný vztah mezi západní a východní Evropou.

Pyzik nastiňuje situaci, za které Vogue vstupuje na polský trh: demokratické instituce jsou stále více oslabovány, zároveň v zemi roste nerovnost, která mimo jiné umožňuje poptávku po časopise, jenž symbolizuje luxus. Obálka pak polské veřejnosti k její vlastní nelibosti připomíná, že v cizině je Polsko vnímáno stále jako země bývalého východního bloku a Západ si do ní promítá často zkreslené a nelichotivé představy.

„Polsko je postkomunistická země s rostoucími nerovnostmi (nebo eufemisticky řečeno kontrasty), které mohou vypadat malebně v módním časopise, ale také jsou obžalobou kapitalistického snu. Odtud pramení ony negativní reakce,“ vysvětluje Pyzik a uzavírá, že Vogue se objevuje ve světě, „kde slábnoucí střední třída utrácí peníze na dluh, které nikdy nebude schopná splatit a jediné, čím si to chtěl kompenzovat byl krásný časopis“. Ten ale nedostala.

Jiný úhel pohledu volí sociální antropolog Michał Murawski, který v souvislosti s budovou Paláce kultury a vědy hovoří o polském „palácovém komplexu“. Jedná se o soubor emocí, které Varšavě metaforicky i doslova znemožňují překonat fixaci na stavbu z roku 1955 a stát se moderním evropským městem. Podle Murawského tato budova funguje jako totem, na nějž se projektují všechny polské strachy, fobie a provincialismus. Autor připomíná, že Anja Rubik se dlouhodobě angažuje proti homofobní a šovinistické politice, která se v Polsku dostala v minulých letech ke slovu. A končí slovy: „Jedná se o pokus editorů Vogue odmítnout paranoidní postoje současného režimu vůči dějinám, sexu a národní identitě.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].