Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Odpočívej v pokoji, transatlantické spojenectví

Prezident Trump oznamuje konec smlouvy • Autor: REUTERS
Prezident Trump oznamuje konec smlouvy • Autor: REUTERS

Rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody s Íránem je posledním hřebíčkem do rakve evropsko-americké aliance, píše americký magazín Foreign Policy. Od konce studené války spojenectví začalo odumírat - naživu ho dál nedržela strategická nutnost, ale sdílené hodnoty a respekt k poválečnému liberálnímu uspořádání světa. Ten silnější článek aliance, Spojené státy, však nyní o tyto hodnoty přestal mít zájem.

Proč je pro Evropu právě íránská dohoda tak důležitá? Kromě toho, že z čistě geografických důvodů dopadá neklid Blízkého východu na starý kontinent mnohem bezprostředněji než na USA (viz migrační krize), byla dohoda pro Evropu i důkazem, že pokud jedná soudržně, je schopna dosáhnout výsledků. Když administrativa amerického prezidenta George Bushe s Íránem vyjednávat odmítla, Evropa nestála tiše v pozadí, ale začala s Íránem jednat sama. Výsledkem byl návrh balíčku sankcí a pobídek, který nakonec převzal i Barack Obama. Dohoda měla snížit napětí na Blízkém východě tím, že Írán vytáhne z jeho revoluční ulity. V tom uspěla, píše magazín - a Evropa byla na dohodu patřičně hrdá.

Jen několik hodin po Trumpově oznámení o odstoupení dohody tak vydali představitelé Francie, Německa a Británie společné prohlášení ujišťující, že dohoda zůstává platnou mezinárodní smlouvou podpořenou OSN. Otázkou je, co se stane, pokud USA uvalí sankce na evropské firmy, které by v Íránu chtěly dál působit. Odpoví EU nějakými protiopatřeními? Nebo se evropské firmy podvolí a stáhnou se?

Ani jedna ze stran nemá zájem spor eskalovat. I když však nakonec chladné hlavy nejspíše převládnou, Evropa bude směřovat k samostatnější diplomacii a bezpečnostní politice. Do centra debat se opět dostal třeba již tolikrát odložený plán na vytvoření společné evropské armády.

V tomto ohledu má EU nicméně podporu Američanů, Washington koneckonců dlouhodobě tlačí na to, aby Evropa na obranu vydávala více.  Samostatná zahraniční politika je ale něco jiného. Kromě íránské jaderné dohody se dnes Evropa a USA rozcházejí např. v přístupu ke klimatickým změnám či důrazu na lidská práva. Velkou – a aktuální – otázkou je budoucnost vzájemných obchodních vztahů.

Pro mnohé Evropany je znepokojivá představa, že budou muset čelit nějaké krizi, aniž by jim USA kryly záda - a bude trvat, než si na to zvyknou. Trump jim v tom ale nepochybně pomůže, což ostatně zaznívá i ve vyjádření jednoho vysoce postaveného evropského diplomata: „Když v USA dnes mluvíte o evropsko-amerických vztazích, vypadáte extrémně směšně. Nikoho v administrativě to nezajímá,“ uzavírá neveselý pohled Foreign Policy.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].