Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

O čem by se mohl bavit Trump s Putinem

Donald Trump • Autor: REUTERS
Donald Trump • Autor: REUTERS

Naposled se Donald Trump a Vladimír Putin osobně potkali před čtyřmi měsíci. Oba prezidenti se tehdy dušovali, jak se změní k lepšímu. To se ovšem úplně nevyvedlo, jak píše Radio Svobodná Evropa. Vyšetřování ruského vměšování do loňských amerických prezidentských voleb už přineslo dvě obvinění a přiznání tří Trumpových spolupracovníků. Kongres žádá v souvislosti s tím další sankce a navrhuje vyzbrojit americkými zbraněmi Ukrajinu, se kterou Rusko válčí.

 Oficiální setkání na okraj Asijsko-pacifického summitu, kde oba státníci teď jsou, se tak neodehraje. Ale třeba na sebe náhodou, neformálně narazí. O čem by se tak mohli bavit, ptá se RFE, a bere to jako příležitost udělat inventuru rusko-amerických vztahů.

 V případě Severní Koreje aplikuje Trump velmi nezvyklý diplomatický postup, kdy svůj protějšek způli uráží a způli mu vyhrožuje; ovšem v Pchjongjangu se nenechávají zahanbit. Ruská podpora tamního režimu z dob studené války už zdaleka není taková jako dřív. Ale i tak je Rusko spolu s Čínou jediným jakýmžtakýmž spojencem a ekonomickým partnerem Severní Koreje. Trump by se tedy nejspíš snažil Putina přesvědčit, ať pchjongjangského vůdce Kim Čong-una umravní.

V Sýrii se sice Spojené státy a Rusko shodnou na boji proti takzvanému Islámskému státu, který je na hraně vojenské porážky - a možná už za ní. Ale to je tak všechno. Rusko podporuje svým letectvem prezidenta Asada v boji proti povstalcům všeho druhu, kteří naopak jsou obecně podporovaní Američany. Rusko za Asadem stálo i v případě dubnového sarinového útoku, které podle mezinárodního vyšetřování spáchala syrská vládní vojska. Ale šlo by mluvit aspoň o Kurdistánu, dlouholetém americkém spojenci - s nímž nedávno Rusové uzavřeli obchodní smlouvy na prodej ropy, a vstoupili tak i do posledního kousku tamního konfliktu, kde dosud nebyli přítomní.

Co se týče Ukrajiny, tam by naopak rozmluva byla jednoduchá, ovšem rovněž nesouhlasná. Nejspíš by se točila kolem nasazení modrých přileb v místě konfliktu - ale kde přesně? Ukrajina (s americkou podporou) říká, že skutečnou linií konfliktu je rusko-ukrajinská hranice, kudy proudí vojenská a další pomoc proruským ozbrojencům, kteří okupují část Donbasu. A tam by tedy měla být i mírotvorná mise.

Podle Ukrajiny by se tím přiškrtily ruské dodávky a “separatisté” by záhy zmizeli. Putin by rád vojáky OSN viděl na současné frontové linii, která protíná východní Ukrajinu, a odděluje území spravované vládou od dvou samozvaných republik. To je pro Ukrajinu nepřijatelné: podle ní by to znamenalo definitivní zapečetění konfliktu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].