Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Nobelova cena míru za jméno pro Makedonii?

Řecko: demonstrace proti dohodě, jež má vyřešit spory o název Makedonie • Autor: REUTERS
Řecko: demonstrace proti dohodě, jež má vyřešit spory o název Makedonie • Autor: REUTERS

„Dva státníci, kteří si zaslouží Nobelovu cenu za mír, se nesetkali v Singapuru. Potkali se tuto neděli na břehu průzračného jezera na hranicích Řecka, Makedonie a Albánie,“ píše Edward P. Joseph, profesor na americké Johns Hopkins School of Advanced International Studies pro Foreign Policy. Myslí tím premiéry Řecka (Alexis Tsipras) a Makedonie (Zoran Zaev), kteří se sešli, aby podepsali dohodu, jež má za cíl ukončit 27 let dlouhý spor mezi oběma zeměmi o název Makedonie.

Ta se podle své vlastní ústavy jmenuje Makedonská republika. To je však jméno, které Řecko není ochotné uznat. Stejný název (Makedonie) totiž nese také region v severním Řecku a Řekové mají strach, že použití tohoto názvu by mohlo implikovat makedonské teritoriální ambice na jejich území. Navíc si Řekové s tímto slovem úzce spojují postavu Alexandra Velikého, jehož odkaz si nárokují pro sebe - a tvrdě odmítají, že by měl jakoukoli spojitost se sousedním slovanským národem. Spor o jméno státu se táhne již od roku 1991.

Právě tehdy se rozpadla Jugoslávie a dala vzniknout několika novým státům včetně současné Makedonie. Ta se v roce 1993 připojila k OSN pod jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Spor o její jméno však neskončil a způsobil, že se malý stát nemohl stát členy organizací, jako jsou NATO či Evropská unie. Všechny pokusy vetovalo právě Řecko.

Tečkovaná čára ukazuje hranice makedonského regionu. Dva body představují někdejší města starověkého makedonského království • Autor: ГоранМирчевски CC-BY-SA 3.0
Tečkovaná čára ukazuje hranice makedonského regionu. Dva body představují někdejší města starověkého makedonského království • Autor: ГоранМирчевски CC-BY-SA 3.0

Celý problém vzbuzuje v obou zemích i obrovské emoce. To je vidět na demonstracích, které v únoru vylákaly do ulic Atén stovky tisíc lidí. Demonstranti tehdy požadovali, aby jméno se slovo „Makedonie“ v názvu sousední země vůbec nevyskytovalo: „Jsou to Slovani. Ne Makedonci. My jsme Makedonci. Makedonie je řecká, nikdo si to jméno nesmí vzít, nikdo ho nesmí používat,“ řekla BBC jedna z demonstrujících.

Nyní je snad řešení blíže než kdy předtím. V neděli podepsali oba premiéři dohodu, která oficiálně stanoví nové jméno země: Republika Severní Makedonie. Dohoda musí být nejdříve schválena referendem v Makedonii, jež by se mělo konat již na podzim. Pokud bude výsledek pozitivní, může proběhnout úprava makedonské ústavy - a následně by dohodu dostal ke schválení řecký parlament. Je to složitá cesta, kterou ještě musí oba státníci urazit, navíc budou čelit tvrdé kritice od nacionalistů na obou stranách; zdá se však, že jsou odhodlaní za dohodu bojovat. Zoran Zaev po podepsání dohody prohlásil, že „není cesty zpět“.

Konflikt se může na první pohled zdát trochu směšný. Joseph však připomíná, že jeho závažnost je vidět hlavně z pohledu Makedonie. Ta se potýká s tím, že hned tři z jejích sousedů zpochybňují existenci její národní identity. Bulharsko neuznává makedonštinu jako samostatný jazyk a bere ji spíše jako nářečí bulharštiny, Srbsko zpochybňuje nezávislost makedonské pravoslavné církve - a Řecko odmítá, že by vůbec existovalo něco jako ne-řecká Makedonie. Makedonie se zároveň musí vyrovnávat s početnou albánskou menšinou. Naopak pro Řecko celý konflikt nikdy nepředstavoval větší hrozbu. Právě proto je – píše Joseph - Tsiprasův přístup tak výjimečný a obdivuhodný.

Makedonský premiér Zoran Zaev s řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem po podpisu dohody ve vesnici Otesevo • Autor: REUTERS
Makedonský premiér Zoran Zaev s řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem po podpisu dohody ve vesnici Otesevo • Autor: REUTERS

I z pohledu západního světa je dohoda nesmírně důležitá - pro NATO a Evropskou unii. Dokazuje, že obě organizace stále mohou fungovat jako silná motivace, které dovede politické lídry ke složitým kompromisům. Tsipras a Zaev dokázali, že nadnárodní organizace jsou i dnes relevantní a jednotlivé státy nejsou to jediné, na čem záleží. Právě takový přístup podle Josepha dává velký úder nejen protisystémovým stranám po Evropě, ale také Putinovu Rusku. Navíc by tato dohoda umožňující posílenou přítomnost NATO a EU na Balkánu mohla motivovat největší tamní stát, Srbsko, k definitivnímu přimknutí se k Západu.

Nic z toho se však nestane, pokud dohoda nebude potvrzena oběma zeměmi. Právě proto je nezbytné, apeluje Joseph, aby se celý svět ozval a jednoznačně podpořil úsilí obou „mírotvůrců“. Ti vyjednáním dohody podstoupili velké politické riziko a zároveň do ní investovali mnoho času. Nyní se jim podařilo dosáhnout nesnadného kompromisu a jsou blízko k ukončení desítky let trvajícího sporu. A nebylo by vůbec od věci uvažovat o Nobelově ceně za mír, uzavírá Joseph.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].