Největší objevy vznikají ve chvílích odpočinku, kdy se mysl na nic nesoustředí

Pracovitý duch naší doby to nerad slyší, ale nicnedělání je prospěšné. “Při rešerši ke své knize jsem zjistila, že největší objevy vznikají ve chvílích odpočinku,” píše na serveru Quartz Emma Seppälä ze Stanfordovy univerzity. A dodává hned pár příkladů: třeba chemika Friedricha Kekulého, kterého struktura benzenu napadla při „dětinském a flákačském“ denním snění o hadu, jenž požírá svůj ocas. Nebo Nikola Teslu, jenž svůj zásadní objev učinil při pohledu na západ slunce.

“Kreativita je největší, když se mysl na nic nesoustředí, a jen tak sní nebo lenoší,” shrnuje Emma Seppälä. Je tedy nutné najít rovnováhu mezi lineárním, na konkrétní cíl zaměřeným myšlením, jež vyžaduje soustředění, a mezi kreativním myšlením, které se rodí z nicnedělání. Optimálním způsobem práce je pak přecházet mezi oběma mody.

Moderní život podle americko-francouzské psycholožky kreativitu omezuje: v práci se soustředíme na řešení analytických úkolů, v pauzách čerpáme informace z chytrých telefonů, po večerech se ponoříme do výběru z Netflixu. “Problém je, že mnozí z nás nedokážou celé dny vypnout mozky… Nikdy nedostaneme šanci nechat myšlenky jen tak plynout a podnítit představivost.”

Mozky ale potřebují pauzu a Emma Seppälä nabízí několik poměrně jednoduchých a vědecky prověřených způsobů, jak kreativitu podnítit. Chodit denně s vypnutým telefonem na delší procházky: podle výzkumů to podporuje představivost a nové myšlenky. Vystoupit ze své bubliny. Nesoustředit se jen na svůj obor práce, ale začít se učit nějakou zcela odlišnou dovednost; cestovat do neznámých míst; potkávat se víc s lidmi mimo vlastní branži. Výzkumy ukazují, že to rozšíří záběr myšlení. Věnovat více času hrám a zábavě, ať už je to sport, hraní si s dětmi nebo s domácími zvířaty. Nabije to pozitivní energií, která se později při práci projeví.  Naplánovat si den tak, aby se fáze intelektuálně náročné fáze střídaly s těmi méně náročnými. Mozek díky tomu dostane své chvilky odpočinku.

Pokud vás prospěšnost nicnedělání zajímá, přečtěte si starší rozhovor Respektu s Erwinem Hellerem, šéfem Spolku za zpomalení času.