Už jste nejspíš zaslechli, že stroje jdou po vaší dobře placené práci. Novináři ze serveru Quartz - prozatím živí lidé, ale i to se brzy změní - pro ilustraci posbírali pár ukázek, kdo přijde první na řadu. Roboti už umějí otáčet hamburgery a dělat skladníky,vyřizovat pojistky,vést účetnictví,spravovat investiční portfolio,nabírat lidi nebo zpracovat základní právní služby. Zdá se, že lidstvo nemá šanci. Všudypřítomná automatizace nás žene do záhuby. Obstojí jen ten, kdo vládnou mimořádnými schopnostmi nebo patentem na umělou inteligenci.
Ale dřív než začnete horovat pro základní příjem (financovaný zdaněním robotické práce – zatím posledním fanouškem je Bill Gates) nebo kopat bunkr, vězte, že není třeba vidět všechno tak černě. Strach, že nám stroje seberou práci, není novinka. Nejdřív dělníci rozbíjeli tkalcovské stavy, pak přišla fobie z počítačů a dnes se totéž opakuje s roboty a umělou inteligencí. Technologický pokrok nikdy v historii nešel proti zaměstnanosti, tak proč by to tentokrát mělo být jiné, píše Quartz. Světlo naděje uprostřed robotické apokalypsy prý přece jen existuje.
Už je to skoro 500 let, co anglický duchovní zkonstruoval automatický pletací stroj a snil o tom, jak ušetří lidem práci. Když zažádal královský dvůr o patent, královna Alžběta I. odmítla – kvůli strachu o pracovní místa. Prezident Johnson dostal v 60. letech na stůl varovnou zprávu, podle níž měly počítače přivodit masivní nezaměstnanost. Dnes se mluví o konci lidské práce kvůli nástupu robotů.
Pletací stroje nakonec o práci nikoho nepřipravily. Naopak, během průmyslové revoluce v 19. století se počet tkalců a tkadlen v anglických továrnách zečtyřnásobil. Každý člověk mohl díky strojům vyrobit dvacetkrát víc plátna než o sto let dříve. K čemu tedy čtyřikrát víc dělníků? Podle optimistů to funguje tak, že továrny díky automatizaci ušetří náklady na práci, a díky tomu buď 1) sníží ceny, což vede k větší poptávce, k nárůstu výroby a následně i zaměstnanosti, nebo 2) vytvoří větší zisk nebo zvednou mzdy, což vede buď k větším investicím, nebo větší spotřebě, což obojí opět vede k větší produkci a zaměstnanosti. Amazon ukazuje, že stejně to může fungovat i dnes. V jeho skladech dnes pracuje 45 tisíc robotů, oproti 1400 před třemi lety. Nabírání lidí v Amazonu ale běží dál pořád stejným tempem.
Existuje řada studií o tom, jak počítače a technologie vedou k nutnosti zaměstnat víc lidí. Obvyklá námitka je, že nová pracovní místa jsou ovšem špatně placená, ale teorie i praxe ukazují, že to tak být nemusí. Pokud podnik vydělá víc peněz se stejným počtem zaměstnanců, má peníze na to, aby jim přidal. Pokud se díky automatizaci zlevní výrobky, zaměstnanci firem si jich mohou koupit víc. Přesně to udělalo během průmyslové revoluce z Británie nejbohatší zemi světa. Tkalci brali v roce 1900 na hodinu dvakrát víc než v roce 1830.
Když průmyslová revoluce dorazila do USA, polovina populace tam ještě pracovala v zemědělství. Dnes jich je kolem dvou procent; kam se všichni poděli? Nejdřív do továren a pak na místa, o kterých se lidem před sto lety ani nesnilo, jako je obsluha počítače nebo pilotování letadla. Zhruba třetina nových pracovních míst, která vznikla v USA za poslední čtvrtstoletí, předtím sotva existovala. Totéž se může stát v budoucnu díky robotům a umělé inteligenci. Znepokojivé je na tom jen to, že nevím, o jakou práci přesně půjde…
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
