Historicky nejvyšší počet novinářů – celkem 262 – byl v roce 2017 uvězněn kvůli své práci, jak uvádí zpráva Komise pro ochranu novinářů. Dalších 58 se pohřešuje a 8 jich bylo zavražděno. Rekordně vysoká čísla odráží rostoucí bariéry a nebezpečí, kterým novináři na světě při výkonu své profese čelí. Dalším problém je i nárůst cenzury a omezování svobodného přístupu k informacím. Právě s tím se rozhodli bojovat novináři z německé odnože organizace Reportéři bez hranic a zvolili k tomu velmi inovativní přístup – z textů, které by jinak byly v některých zemích zcenzurované či přímo zakázané, udělali písně a nahráli je na populární streamovací služby jako např. Apple Music či Spotify, kam na ně státní cenzura nedosáhne.
Reportéři bez hranic oslovili žurnalisty z Číny, Thajska, Vietnamu Uzbekistánu a Egypta, tedy zemí tradičně obsazujících nejnižší příčky žebříčku mapujícího svobodu tisku. Každý z pěti žurnalistů napsal dva kritické texty, které následně zhudebnili místní umělci (z bezpečnostních důvodů anonymně). Reportéři bez hranic pak všechny písně poskládali do „Necenzurovaného Playlistu“ a nahráli na Spotify, Apple Music a další servery, kde je playlist dnes volně ke stažení.
Vlády ve výše zmíněných zemích jsou sice schopné poměrně efektivně kontrolovat a cenzurovat vše, co se objeví na internetu, do nabídky soukromých streamovacích služeb ale zasahovat nesmí (leda že by se s nimi dohodli). Pokud by tak chtěly šíření kritických písní zabránit, musely by služby jako Spotify či AppleMusic prostě zakázat – a to vzhledem k jejich veliké popularitě není úplně pravděpodobné.
Jednotlivé písně se dotýkají různých témat, od policejní brutality, vládní korupce až po ekonomickou nerovnost. Např. egyptská novinářka Basma Abdelaziz píše: „tady spí, se svojí mocí a pýchou, budovami ze zlata, a ovládají ty chudé venku“. Kampaň na podporu celé akce se šíří i na Twitteru pod hashtagem #truthfindsaway (pravda si najde cestu), který shrnuje étos celé akce: „Necenzurovaný Playlist ukazuje autoritářům celého světa, že nemohou umlčet svobodné informace“, říká Bianca Dordea z Reportérů bez hranic.