Míří na pulty geneticky editované maso?

Genetičtí inženýři z univerzity v Edinburghu “editovali” geny prasat tak, že vědecky upravená selátka jsou imunní vůči PRRS, tedy reprodukčnímu a respiračnímu syndromu prasat, jednomu z postrachu masového chovu vepřů. Nejde o dobře známou genetickou modifikaci, kdy se k existující genetické informaci přidá nová, cizí. Při genetické editaci jde o změnu už existující genetické informace, ale nic se nepřidává, jak píše BBC.

Velkochovatelé prasat mohou opatrně začít slavit: PRRS je jen v EU stojí ročně zhruba jeden a půl miliardy eur. Ovšem raději opatrně. Genetická editace, tedy GE, je poměrně nová metoda úpravy genů. A na rozdíl od GM potravin, které jsou ve světě už v obchodech k dostání, k ní neexistuje žádný regulační rámec. Editované maso ještě minimálně několik let nebude možné prodávat.

Mnoho zákazníků chová ke GM potravinám nedůvěru a mají obavy, že bude negativně působit na lidské zdraví - ačkoliv podle WHO není žádný zdravotní efekt prokazatelný. Prozatím, řekli by kritici. GE je minimálně na první pohled ještě razantnější zásah: změna je trvalá, což na jednu stranu znamená, že imunita vůči chorobě se předává dalším generacím, ale veřejný odpor bude možná ještě silnější než v případě GM.

Nakonec vskutku ještě není zřejmé, zda GE s sebou nenese vedlejší účinky pro zdraví a kondici prasat. “Vylepšení” prasat růstovým hormonem, které zkoušeli američtí výzkumníci na počátku devadesátých let, sice přineslo svalnatější zvířata, ale kolabovaly jim ledviny, srdce, plíce, mozek a trávicí soustava. Růstový hormon byl proto i v USA zakázán. Soudobá GE je ale přesnější, proto vědci podobné problémy nepředpokládají.

O prasata jde ovšem i z jiného pohledu. Ohleduplnější chovatelé, které BBC cituje, tvrdí, že proti PRRS se dá účinně bránit tak, že svým chovancům nabídnete zdravější život. Problém PRRS vyřešený genetickým inženýrstvím tak podle nich může v důsledku vést k ještě útrpnějšímu životu chovaných zvířat.

https://www.youtube.com/watch?v=DhLcZYS4368