Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Summit EU: I Macronův odvar z reforem může být milníkem

Emmanuel Macron a Angela Merkel; 19. dubna 2018 • Autor: Profimedia.cz, AFP
Emmanuel Macron a Angela Merkel; 19. dubna 2018 • Autor: Profimedia.cz, AFP

Málokterý evropský summit vyvolával v posledních letech tolik pozornosti jako schůzka, která v Bruselu proběhne koncem týdne. Německo se v případě malého posunu v jednání o evropské migrační politice hrozí propadnout do hluboké politické krize - včetně kariéry Angely Merkel. Viz text v aktuálním Respektu.

A především budou prvně na agendě návrhy na reformu EU a eurozóny, s jejichž příslibem Emmanuel Macron před rokem vyhrál francouzské volby. Očekávání velkých změn, které vloni vyvolal například po přednesení zářijového vizionářského projevu na pařížské Sorbonně, jsou však nyní tlumená. Minulý týden se s Angelou Merkel dohodli na společných představách reformy, které se pokusí na summitu prosadit.  Ale jde o “odvar” Macronovy vize.

Chtějí sice zřídit společný rozpočet eurozóny, z něhož budou financovány investiční programy v zaostávajících zemích měnové unie. Není však zatím jasná velikost rozpočtu - bude řádově menší, než Macron původně požadoval. Oba se shodli také na dalším rozvoji současného Evropského stabilizačního mechanismu, který by mohl nově dávat krátkodobé půjčky členským zemím eurozóny, jež se náhle a nečekaně dostaly do problémů. Další Macronovy plány - počínaje zřízením úřadu evropské ministra financí a konče společným pojištěním bankovních vkladů v EU -  na stole ani nebudou.

Macron nedokázal překonat tři velké překážky. V současné Evropě, kde je v trendu spíše nacionalismus, nemá dostatek spojenců. Nedokázal také jasně říct, kdo a jak by některé z jeho ambiciózních plánů v eurozóně financoval. A nedokázal ani vyvrátit pochybnosti jiných evropských vlád, že jeho reformní plány především odrážejí francouzské ekonomické zájmy.

Minimalistický kompromis Merkel a Macrona je přesto významný. „I předchozí změny v institucionálním rámci EU začínaly drobnostmi,” píší v redakčním komentáři londýnské Financial Times, hlavní evropský finanční list. “Takže je možné si představit, že dohoda dvou lídrů na zřízení evropského rozpočtu bude jednoho dne historiky vnímána jako významný posun ve vývoji Unie. Jazyk dohody je nejasný a chybějí důležité detaily. Ovšem princip – vytvoření ekonomického rámce, který by doplňoval dosavadní měnové instrumenty na podporu eura – je politicky významný.“

FT chválí francouzského rezidenta za jeho iniciativu a za to, že dokázal přesvědčit německé partnery k názorovému posunu, a německou kancléřku za ochotu udělat navzdory silné vnitroněmecké opozici krok správným směrem - jakkoli krok symbolický.  “Žijeme v době rostoucích neshod mezi EU a USA i v rámci EU - mezi severem a jihem i mezi západem a východem. Bylo proto důležité, aby Macron a Merkel prokázali schopnost jednat. A učinili to navzdory momentálně nelehké vnitropolitické situaci, zvláště pro německou kancléřku.”

I prosazení tohoto německo-francouzského kompromisu je ovšem nejisté. Dvanáct bohatších zemí Unie v čele s Nizozemskem, Rakouskem a skandinávskými státy ve společném dopise odmítají společný rozpočet eurozóny. Obávají se, že by vzal problémovým zemím evropského jihu motivaci k reformám a že budou jejich daňoví poplatníci na krizové země příliš doplácet.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].