Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Macek: Odcházím z KDU-ČSL, vadí mi mentalita křižáckých tažení

Sbohem, lidovci • Americká nostalgie • Respekt pro Netanjahua • Do New Yorku dorazil kojovlk

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Bývalý místopředseda KDU-ČSL a současný jihomoravský zastupitel David Macek za sebou po devatenácti letech přibouchl stranické dveře. Učinil tak tímto rozlučkovým dopisem, který stojí za pozornost. Z prohlášení lehce vanou vnitrostranické třenice, jež jsou jen stěží důležité pro lidi mimo KDU-ČSL, podstata je ale jinde: Macek bez vytáček a zcela jasně formuluje rozchod s lidovci ve věci uprchlické krize. Tak jasných prohlášení z úst aktivních politiků moc nemáme a citelně chybějí.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Mimo jiné napsal: Navštívil jsem muslimy v brněnské mešitě a ocenil, že veřejně odsoudili lednové atentáty na Charlie Hebdo … Začal jsem v září s dobrovolnickou pomocí uprchlíkům na nádražích a uspořádal následně veřejnou debatu Kdo jsou a odkud přicházejí uprchlíci, která vyzněla jako motivační setkání pro nové dobrovolníky … Veřejně kritizuji různé formy manipulace, vyvolávání a přiživování strachu ze strany politiků napříč spektrem ve vztahu k uprchlíkům a různým menšinám … Podporuji společnou evropskou pomoc uprchlíkům včetně tzv. kvót; vadí mi populistická politika „proti všem“ vedená snahou zalíbit se domácímu publiku, podsouvání nesmyslů našim klíčovým spojencům v EU (zvlášť předsedkyni sesterské CDU Angele Merkel, jejíž gesta a kroky považuji za příkladné).

Dobře vím, že se jedná o aktivity, které mají zatím jen menšinovou podporu české veřejnosti, vedení a zřejmě i voličské základny KDU-ČSL,” dodává pak, nicméně “zápas o křesťanskou, tedy lidsky přívětivou tvář Evropy dnes podle mého názoru nespočívá ve snaze uzavírat hranice a srdce před lidmi odlišnými a/nebo lidmi v nouzi; znamená především přátelskou otevřenost, sebevědomý dialog, odvahu k nezištné pomoci. Lpění na liteře předpisů tváří v tvář bezprecedentní humanitární situaci statisíců bližních, sympatie pro politiku Orbána, Fica či Putina, návrat k mentalitě křižáckých tažení spojený s používáním vojenského slovníku – to vše s lítostí považuji za absurdní chybu, sebepoškozující přístup a promarněnou šanci“.

Otevřená ochota prohlásit nepopulární je sympatická a potřebná. David Macek tvrdí, že své postoje hodlá dál prosazovat mimo stranu a na vlastní triko.

Američtí republikáni propadli nostalgii. Komentář serveru Reuters vedle sebe seřadil hesla kampaní hlavních kandidátů a vyšlo mu tohle: “Vraťme Americe zpátky její velikost” (Donald Trump), “Znovu uvěřit” (guvernér Louisiany Bobby Jindal), “Zažehněme znovu příslib Ameriky” (texaský senátor Ted Cruz), “Obnovme americký sen” (dřívější senátor Rick Santorum), “Uzdravit. Inspirovat. Obživnout.” (Ben Carson).

“Vidíte společné téma?” ptají se řečnicky v Reuters a hned si odpovídají. Vším prostupuje touha po obnově a znovuoživení čehosi – tedy “staré Ameriky, kdy země byla bělejší, věci řídili muži, vláda byla menší a náboženství důležitější. A jak by republikáni rychle dodali, Spojené státy byly úspěšnějším, sebejistějším a mocnějším hráčem na světové scéně“.

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

Reuters konstatují, že americká pravice se vlastně proměnila v hnutí odporu proti změnám a současnosti. Trump bojuje proti přílivu přistěhovalců (to nám může být více než povědomé). Druhý hlavní favorit, bývalý neurochirurg a představitel náboženské pravice, bojuje proti sociálním proměnám. Právě tyto dva muže zmiňujeme hned zkraje, protože se dělí o prvenství, a přestože je ještě nedávno většina komentátorů považovala za bizar a folklór, dnes stále větší počet členů republikánského establishmentu připouští, že protivníkem Hillary Clinton v nadcházející kampani bude právě jeden z nich.

V podobném duchu popisuje fascinující (a lehce bizarní) souboj o budoucího oficiálního prezidentského kandidáta americké pravice ve Financial TimesGideon Rachman. Amerika prý čelí “čtyřem velkým změnám, které v republikánech vyvolávají pocit nejistoty: první je etnická, druhá sociální, třetí ekonomická a čtvrtou představuje změna amerického postavení ve světě“. Připomíná, že Baracka Obamu poslali do Bílého domu především “barevní” voliči, od kterých dostal 80% hlasů (tady jsou kořeny Trumpova běsnění proti přistěhovalcům).

Autor: Respekt
Autor: Respekt

Amerika prochází bouřlivou sociální změnou reprezentovanou třeba vítězstvím pro sňatky homosexuálů nebo legalizací marihuany (tady má zase své kořeny rétorika Bena Carsona, který jako adventista sedmého dne věří v blízký příchod Armagedonu a občas přirovnává Spojené státy k nacistickému Německu). V Americe také stagnují příjmy a její zahraniční politika se zdá být třeba v Sýrii v troskách.

Reuters upozorňují, že v celém poli je jediný kandidát, který nevzpomíná s nostalgií na minulost: je to Marco Rubio, který jako syn hispánských přistěhovalců změny ve společnosti sám symbolizuje, a navíc je tak mladý (44 let), že by nostalgie z jeho úst nezněla důvěryhodně. Rubio je po poslední republikánské debatě také poslední nadějí klasické republikánské strany před dvojicí bizarních populistů Trump - Carson.

Situace je ale tristní. Carson a Trump mají v průzkumech dohromady více než polovinu hlasů. Zmíněný Rubio se většinou pohybuje do deseti procent. A Jeb Bush? Ten pomalu mizí ze scény, byť se stále pokouší chytit druhý dech.

Minulý týden jsme se na tomto místě zmiňovali o překvapivém postoji izraelského premiéra Netanjahua, který veřejně prohlásil, že na hromadném vyvražďování Židů během 2. světové války má významný podíl tehdejší palestinský muftí, který Hitlera přemluvil k holocaustu.

Benjamin Netanjahu • Autor: Globe Media /  Reuters
Benjamin Netanjahu • Autor: Globe Media / Reuters

Na Netanjahua se za jeho neortodoxní výklad dějin snesla drtivá kritika ze všech stran (včetně izraelské) - a přestože premiér svoje výroky nejprve obhajoval, nakonec je po více než týdnu odvolal. “Rozhodnutí postoupit od původně zamýšlené hromadné deportace Židů ke konečnému řešení učinili nacisté bez vnějších vlivů,” napsal Netanjahu na svůj facebookový účet. “Nacisté v muftím viděli kolaboranta; k tomu, aby se rozhodli pro systematické vyvraždění evropského židovstva, jež začalo v červnu 1941, ho ale nepotřebovali. Navzdory vzniklému dojmu jsem nechtěl tvrdit, že muftí Hitlera v průběhu rozhovoru v listopadu 1941 ke konečnému řešení přemluvil. Nacisté se pro něj rozhodli sami.”

Dodejme, že mýlit se je lidské a že politik (dokonce světového významu), který dokáže omyl veřejně přiznat, zaslouží uznání.

Každý, kdo někdy přemýšlí o evoluci, by nejspíš chtěl být svědkem zrození nového živočišného druhu. Týdeník The Economist ve svém nejnovějším vydání upozornil, že příležitost se nabízí ve východní části severní Ameriky, kde právě v reálném čase a před očima lidského pokolení stabilizuje svou populaci šelma lidově nazývaná kojovlk (coywolf). Jak název částečně naznačuje, jedná se o tvora vniklého křížením divokých populací vlka, kojota a zdivočelého psa.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

“Jako někteří lidé, kteří by to ovšem raději nepřiznali, i vlci, kteří čelí nedostatku potencionálních sexuálních partnerů, jsou nakonec ochotni snížit laťku výběru,” krouží kolem tématu The Economist. Jde zkrátka o to, že odřezaná a tenčící se vlčí populace v Ontariu navázala “přátelství” s menšími psovitými šelmami.

Při podobném křížení obvykle dochází k degeneraci, nově namixovaná DNA vlků, psů a kojotů ale představuje výjimku. V tomto případě došlo ke vzniku neobvykle odolného zvířete, které - jak se říká už v titulku článku - je “více než jen součtem svých částí”.

V DNA kojovlka dominují geny kojota, čtvrtinu představují geny vlka a zhruba 10% geny psa. Díky tomu je nový živočich dvakrát tak velký než běžný kojot, takže může lovit větší zvířata, a navíc umí dobře operovat jak v lese, který upřednostňují vlci, tak v otevřeném terénu, jinak dominantnímu teritoriu kojotů. Populace prudce roste a daří se jí pronikat i do oblastí, kde se dříve neprosadili ani vlci, ani kojoti - včetně velkoměst, jako je Boston, a dokonce i New York. Vědci spekulují, že tímto velkoměstským rozměrem novou šelmu obdařil poslední předek, pes.

The Economist připouští, že debata o tom, zda je kojovlk již samostatným druhem, stále běží. Zároveň upozorňuje, že celý koncept rozčleňování přírody na škatulky je lidským výtvorem a definice škatulek si stanovujeme sami.

Jisté je, že po severoamerických lesích a městských předměstích pobíhá stabilizovaná a miliony kusů čítající populace zvířete, které vzniklo křížením původně odlišných živočichů a posunulo mix jejich původních vlastností směrem k nové kvalitě. V dobách typických spíše dramatickým úbytkem druhů zároveň tlak prostředí zplodil “vlkojota”. Popřejme touto cestou nové šelmě co nejpříjemnější pobyt na Zemi.

Video:  Jsem závislá na cvičení.

Kulturní tip:  Cukr Blog.  ČT2 3.11.2015  20:55.  Režisérka aktuálně ohrožená těhotenským diabetem je donucena ze dne na den přestat konzumovat rafinovaný cukr. Stižena abstinenčními příznaky zjišťuje, jak obtížné je zbavit se této návykové látky. Culková tedy dělá prakticky to, co třeba Michael Moore s politikou. Proti bulváru a propagandě jednoho typu staví totéž, jen s obrácenými znaménky. S plným vědomím, že snaha o uměřenost a vyváženost jsou k ničemu, protože nedokážou přemoct mohutnost náporu nepřítele, či vůbec dominantní diskurs. Za vrcholnou naivitu naopak bude autorka chápat pokusy o zlatou střední cestu a uměřenost; představu, že stačí nic nepřehánět. Protože právě ti, kdo si myslí, že stojí ve středu, jsou na straně a součástí toho horšího - oběti, které si pouze myslí, že jsou svobodné," napsal v recenzi dokumentu Kamil Fila.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].